Obsah

Pamětní kniha

KRONIKA
obce
ZBRAŠOVA

(≈od r. 1922 - do r. 1938)

díl 9.: rok 1935

 


1. Poměry přírodní.

      Rok začíná bez sněhu. Teprve 3. ledna napadlo sněhu, kterého den ode dne přibývalo. Od 8. do 12. ledna byly kruté mrazy. Sníh se udržel až do poloviny února. Děti i dospělí užili sáňkování, bruslení a lyžování. V druhé polovině února bylo částečně deštivo.

      V první polovině března byly holomrazy, dne 21. března počalo teplé jasné příjemné počasí se stálým jihozápadním větrem. V noci byly slabé mrazíky, které potrvaly až do 1. dubna. Od 7. dubna často pršelo, následkem čehož se příroda již v druhé polovině dubna neočekávaně rozvinula. Dne 1. května bylo na tuto dobu neobyčejně chladno, neboť vanul mrazivý severák. V květnu stále přeprchávalo.

      V červnu ustaly deště a nastala vedra, která dosáhla ve dnech 8. a 9. 30°C a 25. června až 35°C. Tropická tato vedra až 45° C trvala celý červen. Země úplně vyprahla a volala po dešti. Na obloze rozpálené jako tekuté olovo jde žlutavé slunce a nemilosrdně bodá svými paprsky. Toto tropické vedro sužuje kdekoho. Cesta polem, jež bývala rolníkovi potěchou, stává se mu trýzní. Trpí lidé, trpí rostliny. V červenci a v srpnu nepršelo a žně odbyly se velmi brzy.

      V září bylo rovněž velmi příznivé počasí pro podzimní setí a sklizeň řepy a zemáků. V říjnu často pršelo a ku konci měsíce tolik, že se Bečva značně rozvodnila.

      První sníh napadl 4. prosince. Před tím nebylo mrazů. Sníh potrval do 24. prosince. Dne 25. prosince sníh úplně sešel a nastalo na tu dobu neobyčejně teplé počasí, které potrvalo po celý leden roku příštího. Sportovci byli tentokrát zklamáni.

2. Poměry hospodářské.

      Vládním nařízením ze 13. července 1935 Sb. zákonů a nařízení č. 152/1935 mění se ustanovení vládního nařízení z 13. července 1934 o úpravě obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy.

      Vládním nařízením z 20. července 1935 Sb. zák. a nař. č. 173/1935 upraven osev pšenice, žita, ječmene a ovsa v r. 1935/36:

1. V hospodářském roce 1935/36 celková osevní plocha pšenice, žita, ječmene a ovsa v jednotlivých zemědělských závodech, jejichž celková výměra orné půdy (vlastní i pachtované) přesahuje 5 ha, nesmí býti větší, než-li jak byla zjištěna podle vládního nařízení z 25. června 1935 č. 135 Sb. zákonů a nařízení, a zjištění obecních ploch v některých zemědělských závodech ve sklizňovém roce 1935.

2. Celková osevní plocha pšenice v jednotlivých zemědělských závodech v odstavci 1. vyznačených, nesmí býti v hospodářském roce 1935/36 větší než 92 % té výměry, jaká byla ve sklizňovém roce 1935 pěstování pšenice vyměřena (věnována), pokud ovšem plocha ta nebyla by větší, než jak vyplývá pro ten který soudní okres z tabulek, které pro jednotlivé soudní okresy vyhlásí ministr zemědělství v Úředním listě Republiky Československé.

      Úřady a obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení.

      Vyhláškou ministerstva zemědělství ze dne 21. prosince 1935 upravena průměrná cena 1 q pšenice, žita, ječmene a ovsa domácího původu za pětiměsíční období červenec, srpen, září, říjen a listopad na plodinářských bursách v Praze, Brně a v Bratislavě v roce 1935.

Úprava se jeví takto:

Pšenice Žito Ječmen Oves
Praha Brno Bratislava Praha Brno Bratislava Praha Brno Bratislava Praha Brno Bratislava
169 163 158 133 128 122 121 118 116 118 117 120

 {V posledním řádku cena v Kč za 1 q – L. Ch.}

      Následkem příliš teplého podzimu v roce 1934 vyrostlo obilí příliš, zežloutlo a špatně přezimovalo. Po 21. březnu 1935 počaly jarní polní práce a byly z počátku přerušovány deštivým počasím. Obilí slibovalo bohatou sklizeň a rež dosahovala až dvoumetrové výšky. Byla obava, že obilí následkem stálých přeháněk polehne. Seno sušilo se za velmi příznivého počasí. Žně odbyly se rovněž za velmi příznivého počasí. Úroda byla jak v zrnu, tak ve slámě velmi dobrá.

      Následkem mrazíků trvajících až do poloviny května umrzlo mnoho květů na ovocných stromech, zvláště na třešních. Dne 30. května 1935 postihlo část našeho katastru krupobití, zvlášť postiženy byly Padělky. Také na ovocných stromech natropilo krupobití značných škod. Následkem tropického vedra červnového povadly řepy a našedlé listy tvořily celé čtverce a obdélníky. Spáleny jsou jetele i vojtěšky. V sadech touží ovoce po vláze. Zem je tvrdá, rozpukaná. Dne 29. června 1935 byla u nás po poledni větrná smršť s lijákem. Mnoho ovocných stromů bylo polámáno a vyvráceno. V Teplicích vyvrátila a zpřelámal smršť několik staletých lip. Dne 3. července přihnala se ráno bouře a spustil se mírný déšť.

      Při soupisu hospodářského zvířectva k 1. lednu 1935 bylo napočteno:

  telat 14 plemenných prasnic 10
  býků   2 selat 15
  jalovic 17 krmných vepřů 57
  krav 65 celkem vepřů 82
  celkem hovězího 98    
  koz celkem 23    
  koní 18, hříbat 1, tj. koní celkem 19    

 

      Při soupisu ovocných stromů a keřů k 1. květnu 1935 bylo napočteno:

jabloní 723 švestek 921
hrušní 212 slív   27
třešní 293 meruněk   38
višní   24 broskví     2
ořešáků vlašských 135 rybízu 301
    angreštu 221
stromů celkem 2.375 keřů celkem 522

 

      Ceny za živou váhu vepřového a hovězího dobytka poněkud stouply.

      Cena masa vepřového a hovězího jako v roce 1934.

      Mzda pomocníků v domácnosti jako roku předešlého.

      Hospodářská krise se zmírnila.

      Ceny palivového dříví byly:

tvrdé štěpné - 1. třídy 60,- Kč 2. třídy 55,- Kč
měkké štěpné - 1. třídy 50,- Kč 2. třídy 45,- Kč
vrdé válce 50,- Kč měkké válce 40,- Kč
tvrdé otýpky 40,- Kč měkké otýpky 30,- Kč
klest tvrdá   8,- Kč klest měkká   6,- Kč

 

3. Poměry společenské.

      Učitelka ženských ručních prací Vlasta Červenková ustanovena byla od začátku školního roku 1935/36 v Dolním Újezdě. Na její místo ustanovena byla učitelka ženských ručních prací Gabriela Zárubová z Hustopečí nad Bečvou. Jiných změn v učitelském sboru nebylo.

Narodili se:
  • V roce 1935 narodil se pouze 1 chlapec Karel Palička dne 1. října 1935, syn Karla Paličky, okresního cestáře č. 12.
Zemřeli:
  • Eva Vinklerová, dne 22. března 1935, dcera Josefa Vinklera dělníka [obuvníka] č. 46.
  • Marie Kohoutová, dne 26. dubna 1935, výměnkářka č. 1,
  • František Kohout, dne 19. listopadu 1935, v nemocnici v Moravské Ostravě, rolník č. 13.
  • Antonín Tebich, dne 20. listopadu 1935, stavitel č. 50.
  • V sanatoriu zemřel Alois Hautscher, dne 4. února 1935, pekařský pomocník.
Oddáni byli:
  • Stanislav Lév, chalupník z Radíkova okres Hranice s Marií Humplíkovou, dcerou rolníka Cyrila Humplíka ze Zbrašova č. 10.
  • Bohumil Orava, sezdán byl na smrtelné posteli v nemocnici v Hranicích s Annou Čaníkovou, pomocnicí při domácnosti Jana Hapaly č. 21. Bohumil Orava utrpěl na jaře roku 1935 při kácení stromů v obecním lese úraz, kterému po dlouhotrvajícím utrpení v nemocnici, v prosinci 1935 podlehl.
Odveden byl:
  • Antonín Oplatek z č. 14.

      Lázeňská sezóna byla v roce 1935 opět značně lepší než předešlého roku, což je patrné z počtu lázeňských hostů.

V roce 1935 bylo:  (v roce 1934)
 v lázních 4.327 hostů (2.713)
v obci    294 hostů (   260)
ze zahraničí      27 hostů (     33)
celkem 4.648 hostů (3.006)

Z toho:

z Anglie 2 z Francie   1 z Německa 8
z Polska 2 z Rakouska 12 z Lotyšska 2
celkem 27 zahraničních hostů v roce 1935.

 

      V lékařském sboru nebylo změny.

      Státní stravovací akce a příděl chleba:

V roce 1935 bylo zdejší obci přiděleno 480 lístků v ceně 4.800 Kč se státní stravovací akce. Lístků na odběr chleba bylo přiděleno 450 po 1 ½ kg. Chléb dodávala firma Šorner z Hranic a rozdělován byl opět v obchodě u Heleny Šindelové.

      Ve schůzi obecního zastupitelstva, konané dne 23. dubna 1935 přijat byl do svazku obce Zbrašova Josef Brada, dělník se ženou a dětmi Věrou, Ladislavem, Jaroslavou, Vojtěchem, Marií, Milanem a Vítem. Josef Brada patřil dosud domovským právem do Tylovic u Rožnova pod Radhoštěm. Byl přijat na základě více jak desetiletého pobytu ve Zbrašově. Nejstarší syn Josef Brada přijat nebyl, poněvadž byl již zletilý.

      Členem lázeňské komise, nově utvořeného lázeňského okruhu zvolen byl, ve schůzi dne 23. dubna 1935 konané, Josef Hlaváček, spolumajitel vily Ostravanka. Proti této volbě podány byly námitky starostou obce Josefem Machálkou a spol., poněvadž Josef Hlaváček nebyl členem obecního zastupitelstva. Obecní zastupitelstvo projednalo toto odvolání ve schůzi dne 14. května konané a zvolilo členem lázeňské komise starostu obce Josefa Machálku.

      Prohlížitelem jatečního dobytka a masa a vydavatelem dobytčích pasů, zvolen byl František Vavřík, rolník č. 15. Dosud vydával dobytčí pasy starosta obce. Prohlížitele jatečního dobytka a masa nebylo dosud třeba, poněvadž nebylo v obci řezníka.

      Josef Králík podal žádost o odprodej obecního pozemku na stavbu rodinného domku. Žádost byla obecním zastupitelstvem zamítnuta, poněvadž obec nemá takového stavebního místa.

4. Poměry kulturní.

      Na počátku školního roku 1935/36 bylo zapsáno do zdejší školy celkem 32 žáků (20 chlapců a 12 děvčat), z nichž nově přistoupivší byli 2, jeden chlapec a jedno děvče. Do státního čs. reálného gymnasia v Hranicích chodilo 7 žáků, do měšťanské školy chlapecké v Hranicích chodilo 7 žáků a do dívčí měšťanské školy v Hranicích 11 žákyň. Vlasta Hapalová chodila do obecné školy v Olšovci. Na učitelském ústavu v Brně maturovala Marie Oplatková.

Divadelní představení a oslavy:

      Dne 11. dubna 1935 sehráli žáci zdejší školy divadelní představení „Krakonoš a kmotr Kalous“ od Jaroslava Průchy. Vypomáhali žáci z měšťanských škol, chlapci i děvčata a Jiří Kočí žák gymnasia. Čistý příjem 149,50 Kč.

      Dne 12. května 1935 pořádána ve škole oslava Svátku matek, ku konci slavnosti rozdaly děti maminkám kytičky.

      Dne 5. května 1935 pořádala zdejší omladina ‚kácení máje‘ se zábavou.

      K oslavě 85. narozenin presidenta Masaryka konalo obecní zastupitel-stvo slavnostní schůzi ve středu 6. března 1935 o 11. hodině dopoledne. Starosta Josef Machálka přednesl po zahájení slavnostní projev, který je zapsán v protokole o schůzi obecního zastupitelstva z 6. 3. 1935. Na to zvolen pan president republiky, všemi přítomnými členy, čestným občanem obce Zbrašova. Po volbě učinil projev správce školy Karel Šnitzer. Z této schůze byl zaslán panu presidentu republiky pozdravný telegram, jehož znění je rovněž zapsáno v protokolární knize obecního zastupitelstva.

      Večer dne 6. března 1935 konán byl lampiónový průvod s hudbou a pálením hranice na Baránce nad vilou Rozmarýn. Když se průvod vrátil k radnici, zapěli účastníci píseň „Tatíčku starý náš“ a starosta Josef Machálka přednesl procítěný projev k účastníkům průvodu. Také tento proslov jest zapsán v protokolární knize obecního zastupitelstva. Opis protokolu o slavnostní schůzi obecního zastupitelstva byl v krásně a vkusně upravených deskách zaslán okresnímu úřadu v Hranicích, který jej i s protokoly ostatních obcí zaslal do Prahy.

      Ve čtvrtek dne 7. března 1935 zúčastnilo se mnoho zdejších občanů oslavy pořádané armádou a městskou radou v Hranicích o 9. hod. dopolední na náměstí.

      Dne 18. června 1935 podniklo 27 starších žáků poučný výlet na údolní přehradu na Bystřičce.

      Dne 27. dubna 1935 konala se ve zdejší škole zkouška z římsko-katolického náboženství za přítomnosti světícího biskupa msgre. Stavěla z Olomouce.

      Hasičský sbor pořádal v tomto roce 2 plesy a dne 29. června 1935 župní sjezd, zápis o tom jest v kronice hasičského sboru.

      Dne 26. prosince 1935 sehrál hasičský sbor v sále U Prášilů divadelní hru „Moje teta – tvoje teta“.

Veřejná knihovna:

      V roce 1935 četlo se více než v minulých letech, 36 čtenářů přečetlo 716 knih. Knihy půjčoval František Ryška. Knihovnu reviduje každým rokem okrskový knihovník prof. Hendrych z Hranic. Obec poukázala z obecní pokladny obnos 500 Kč na zakoupení knih.

5. Poměry zdravotní.

      V únoru a březnu 1935 onemocnělo mnoho žáků na černý kašel. V říjnu byli 2 žáci v nemocnici v Hranicích. V prosinci onemocnělo přes 50 % žáků na spalničky. V zimních měsících řádila také chřipka.

6. Poměry politické.

      Dne 19. května 1935 konala se volba do poslanecké sněmovny a do senátu, výsledek byl tento:
Oprávněných voličů do poslanecké sněmovny bylo 86 mužů a 96 žen, celkem 182. Skutečně volilo 81 mužů a 84 žen, celkem 165 voličů. Z toho obdržela:
 

republikánská strana 47 hlasů  
sociálně demokratická strana 65 hlasů  
národní socialisté 22 hlasů  
lidová strana 23 hlasů  
živnostenská strana   8 hlasů dohromady 165 hlasů

 

      Oprávněných voličů do senátu bylo 76 mužů, a 84 žen, celkem 160 voličů. Skutečně volilo 72 mužů a 76 žen, celkem 148 voličů. Z toho obdržela: 

republikánská strana 44 hlasů  
sociálně demokratická strana 58 hlasů  
národní socialisté 18 hlasů  
lidová strana 21 hlasů  
živnostenská strana   7 hlasů dohromady 148 hlasů

 

      Předsedou volební komise do poslanecké sněmovny byl Vladislav Damek, místopředsedou František Rýpar; předsedou komise pro volbu do senátu byl František Vavřík, místopředsedou Jan Jednorog.

      Zástupcem dohlédacího úřadu byl správce školy Karel Šnitzer.

      Dne 26. května 1935 konána volba do zemského a okresního zastupitelstva.

      Výsledek volby do zemského zastupitelstva: Oprávněných voličů bylo 79 mužů a 90 žen, celkem 169 voličů. Skutečně volilo 74 mužů a 80 žen, celkem 154 voličů. Z toho obdržela:

republikánská strana 53 hlasů  
sociálně demokratická strana 52 hlasů  
národní socialisté 18 hlasů  
lidová strana 24 hlasů  
živnostenská strana   7 hlasů dohromady 154 hlasů

 

      Výsledek volby do okresního zastupitelstva: Oprávněných voličů bylo 79 mužů a 90 žen, celkem 169 voličů. Skutečně volilo 75 mužů a 79 žen, dohromady 154 voličů. Z toho obdržela:

republikánská strana 48 hlasů  
sociálně demokratická strana 57 hlasů  
národní socialisté 18 hlasů  
lidová strana 24 hlasů  
živnostenská strana   7 hlasů dohromady 154 hlasů

 

      Předsedou volební komise pro volbu do zemského zastupitelstva byl Josef Machálka, místopředsedou Vladislav Damek; předsedou komise pro volbu do okresního zastupitelstva byl František Kohout č. 4, místopřed-sedou Jaroslav Horák.

      Zástupcem dohlédacího úřadu byl správce školy Karel Šnitzer.

      V sobotu 14. prosince 1935 v poledne stažena presidentská standarta v Lánech. První president Československé republiky vzdal se svého úřadu. Dne 18. prosince 1935 zvolen presidentem Československé republiky ministr zahraničí Dr. Edvard Beneš. Zápis o tom je ve školní kronice, díl druhý str. 7.

7. Správa obce a důležitá usnesení obecního zastupitelstva.

      V měsíci březnu 1935 požádal člen obecního zastupitelstva Josef Velart, aby byl zproštěn této funkce pro oční chorobu. Za něho povolán byl náhradník Cyril Vavřík. Jiných změn ve složení obecní rady a obecního zastupitelstva nebylo.

      Dne 19. listopadu 1935 zemřel člen obecní finanční komise František Kohout, rolník č. 13, který zastával v době světové války úřad starosty až do první volby, konané již ve svobodném státě československém. Čest jeho památce!

      Obecní rozpočet na rok 1935 byl takto sestaven:

  řádná potřeba 94. 040,- Kč
  řádná úhrada 80.411,- Kč
  schodek 13.629,- Kč

      Usneseno krýti tento schodek 125 % přirážkou k dani činžovní a 350 % přirážkou k ostatním daním.

      Mimořádné hospodaření:

  potřeba 226.000,- Kč
  úhrada 226.000,- Kč
  schodek            0,- Kč

      Rozpočet myšleného obecního vodovodu:

  potřeba řádná   13.000,- Kč
  úhrada   13.000,- Kč
  schodek            0,- Kč
  mimořádná potřeba 150.000,- Kč
  úhrada 150.000,- Kč
  schodek            0,- Kč

 

      Úhradu mimořádného rozpočtu usneseno krýti výpůjčkou u ÚSP.

      Hlavní obecní účet za rok 1935 se jeví takto:

  Celkový příjem i hotovost pokladní z r. 1934 80.947,90 Kč
  vydání 80.269,95 Kč
  Hotovost pokladní k 1. 1. 1935      677,95 Kč
  Zůstatky na vkladních knížkách:  
  Městská spořitelna v Hranicích č. vkl. 6166      640,53 Kč
  Kontribučenská zál. v Hranicích č. vkl. 371/5   5.442,30 Kč
  Kontrib. zál. (kmen. jmění) č. vkl. 310/5      723,33 Kč
  Měst. spoř. (chudin. fond) č. vkl. 2719   1.641,12 Kč
  Chudinský fond:  
  Příjem 419,75 Kč
  vydání 240,00 Kč
  hotovost 179,75 Kč

 

      Prodej cenin pro Půjčku práce {tj. státní dluhopis – pozn. L.Ch.}:

      Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 13. dubna 1935 usneseno jednomyslně, aby z kmenového obecního jmění bylo vráceno 72.000 Kč běžným obecním příjmům, kterýžto obnos byl zaplacen za les. Peněz těchto je třeba na zaplacení příspěvku okresu na dlažbu okresní silnice Hranice—Zbrašov v katastru obce Zbrašova. Za upotřebené toto kmenové jmění má býti připsán v náhradu obecní les v kupní ceně 226.000 Kč.

      Dále usneseno, aby z cenných papírů Půjčky práce nominálně 100.000 Kč, prodáno bylo 80.000 Kč, z nichž oněch 72.000 Kč vrátí se jmění výdajovému a 8.000 Kč bude uloženo k obecnímu jmění kmenovému. Ředitel státního dluhu požádá se o devinkulaci 80.000 Kč s cenných papírů Půjčky práce.
Majitelé domů a pensionů, pojatých do lázeňského okruhu, podali obci žádost, aby byli z lázeňského okruhu vyjmuti vzhledem k tomu, že tato část obce neodpovídá předpisům, které stanoví zákon totiž, že není opatřena řádným vodovodem. Obecní rada zařídí u Zemského úřadu v Brně ve smyslu podané žádosti.

      Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 10. prosince 1935, usneslo se obecní zastupitelstvo požádati okresní úřad v Hranicích o povolení mimořádné lesní těžby ve výši 343 m3, kteréžto množství bylo zašetřeno v rámci stanoveného lesního plánu. Usneseno zaplatiti Dřevařskému syndikátu 5 % mimo 1 % poplatku za úřední výkon a komisionelní výlohy.

      V tomž sezení vydalo obecní zastupitelstvo na vědomí první předběžnou bilanci lázeňské komise za rok 1935, mimo měsíc prosinec, dle níž bylo vybráno na lázeňské taxe 51.725 Kč, schodek v obnosu 4.000 Kč kryt zápůjčkou od Ladislava Říhovského. Plně platilo lázeňskou taxu 416 hostů, osvobozeno bylo 44 hostů a zmírněnou taxu platilo 1.237 hostů. Plná taxa činila 50 Kč za osobu.

Stavba obecního vodovodu. (Pokračování z roku 1934.)

      Ve schůzi obecního zastupitelstva 29. března 1935 sdělil starosta, že Ústřední sociální pojišťovna počala se stavbou svého vodovodu z louky ‚Smetánky‘.

      Ve schůzi dne 13. dubna 1935 konané, přečten byl rozpočet firmy Antonín Kunz na uspořádání vodojemu pro připojení obce na teplický vodovod z Baránky. Práce tyto byly rozpočteny na 5.412 Kč. Usneseno ihned požádati ÚSP o zásadní rozhodnutí, zda se obec Zbrašov může připojiti na vodovod v Teplicích nad Bečvou. V případě kladného rozhodnutí, usneseno požádati firmu Antonín Kunz, aby shora uvedené vícepráce ve vodojemu na Baránce provedla. (Pokračování v roce 1936.)

8. Stavby, přestavby a nástavby.

      Marie Gillarová, poštovní revidentka z Uherského Hradiště koupila od Jana Hapaly č. 21 pozemek zvaný „Zápusté“ na stavbu weekendového domku a později snad i vily. Při komisionelním jednání o povolení ku stavbě uplatňoval starosta Josef Machálka ponechání cesty mezi stavením a zahradou Františka Vavříka č. 15 a plotem koupeného pozemku, o šířce 6 m. Proti tomu podala Marie Gillarová odvolání k obecnímu zastupitelstvu, a když toto odvolání zamítlo, podala odvolání k okresnímu úřadu. Okresní úřad rozhodl o ponechání cesty v šířce 3 m. Než byl pozemek tento Marii Gillarové prodán, navrhl starosta v obecním zastupitelstvu, aby obec koupila část tohoto pozemku v šířce 10 metrů a zřídila veřejnou cestu spojující vesnici se Záhumením. Zbývající části tohoto pozemku po obou stranách nabídnuty ke koupi a přivtělení ku svým zahradám sousedům Františku Vavříkovi č. 15 a Františku Kohoutovi č. 13. Návrh tento padl, poněvadž zmínění sousedé nejevili o koupi zájem.

      V září 1935 započala po komisionelním jednání dne 4. září 1935 konaném, se stavbou budovy pro ubytování lázeňských hostů na parcele č. 227 , tj. v zahradě při č. 41, Helena Šindelová. Postavena přízemní budova z části podsklepená se 4 pokoji, 2 předsíněmi, komorou, spíží, kuchyní, verandou a záchodem. Do zimy proveden byly pouze práce zednické, pokryvačské, klempířské a instalatérské vodovodu a elektrického vedení.

      V prosinci 1935 zbourána byla stará restaurační budova v Teplicích a započato se stavbou nové nejmoderněji vybavené restaurační budovy s byty v prvním poschodí a balkónky k východu. Před budovou zřízena široká terasa. Stavbu projektovala firma Kotas z Prahy, provedla firma Ing. Alois Jambor z Hranic za odborného dohledu stavitele Emila Kleina od firmy Kotas z Prahy.

Karel Šnitzer , kronikář
 

 


Předchozí díl   Následující díl