1. světová válka a 28. říjen na Zbrašově

1. světová válka a 28. říjen 1918 na Zbrašově

     Živí pamětníci těchto událostí už sice nejsou námi, ale události pro nás zaznamenali zbrašovští kronikáři.

     Jednotlivé texty uvádíme v jejich doslovném, neupraveném znění, pouze tam, kde autor přepisu kronik p. Ladislav Chromý cítil potřebu doplnit původní text vysvětlující poznámkou, uvádíme tuto poznámku kurzívou ve složených závorkách.

     Poznámky pod čarou, zvýraznění textu i doprovodné obrázky pak doplnili autoři tohoto článku.

Zbrašov-obecní kronika 1922-1938¹⁾

     Avšak tu hrozná světová válka, rozdmýchaná panovačností krvežíznivých mocnářů německého a rakouského, vytrhuje obec z klidného vývoje. O půlnoci z 30. na 31. červenec 1914 vyrušena byla celá obec bubnováním. které přinášelo manželkám a matkám hroznou Jobovu zvěst, že jejich nejbližší jsou povoláni, aby šli na fronty vraždit svoje Slovanské bratry za ideály, možno-li tak panovačné cíle jmenovaných mocnářů nazvat, které jim byly naprosto cizí. Živá gestikulace shlukujících se lidí ukazovala zřejmě náladu protisměrnou představám těch, kteří vojnu vyvolali. Nespokojenost českého lidu stále stupňovaná rafinovanými útisky ať už v podobě rekvisit, či nuceného upisování válečných půjček, našla satisfakci v 28. říjnu 1918.

     Bylo to 28. října 1918 o osmé hodině ranní, když do naší obce došla památná zpráva²⁾, že Československý stát vstupuje v život. Bílá hora je odčiněna a utrpení třistoleté rehabilitováno. Nesmírná radost z osvobození byla dokumentována vyvěšováním praporů v národních barvách a odstraňováním znaků připomínajících starý nenáviděný režim.

     Na čtyři hodiny odpoledne svolána byla schůze všech občanů do místního hostince, kde došlo k vlasteneckým projevům a ihned přikročeno k práci tvořivé. Vojáci, dlící na dovolené, hlásili se ihned do služeb Československého státu. Tentokrát šlo se na vojnu s jiným nadšením nežli v roce 1914. Všeobecná radost zkalena byla jedině zármutkem nad tragickým skonem těch, kteří se z front nevrátili. Na vojnu jich šlo 41 a vrací se jich jen 35. Obětmi se stali:

• František Vavřík, domkář – č. 3,
• Jan Kohout, poštovní zřízenec – č. 4,
• Stanislav Chromý, syn hostinského – č. 26,
• Josef Ryška, knihař – č. 18,
• Antonín Machálka – č. 5,
• Vilém Stiebitz – knihař,
• František Tomečka – rol. syn č. 7, není o něm dosud žádných zpráv.

     Dne 12. listopadu 1918 {podle Školní kroniky a Hasičských protokolů mělo to být 17. listopadu} zasazena na Baránce u kamenolomu blíže okresní silnice za účasti téměř všech občanů Zbrašovských a mnoha hostů cizích, „Lípa Svobody“. Slavnostní řeč pronesl Josef Machálka, rolnický syn z č. 20. Ta nechť hlásá a připomíná všem našim příštím pokolením naše osvobození.

     Znenáhla se začínají poměry uklidňovat. Klidná hladina veřejného života jest občas vyrušena radostnými událostmi významu celonárodního, jako jest příjezd Osvoboditele národa a prvního presidenta republiky tatíčka Masaryka dne 20. prosince 1918, kdy svolána byla slavnostní schůze všech občanů. Dále radostný návrat Československých legií do vlasti, který vzbudil radostný ohlas i v naší obci, bohužel vlastních legionářů z obce nebylo.

Zbrašov – školní kronika 1890-1935²⁾ - úryvky

Rok 1914

 …

     Dne 19. srpna 1914 byl 54. Hanácký pluk Rusy u Krasniku poražen při čemž, mezi mnohými, padl i zdejší občan p. František Vavřík č. 3. Po něm ostala vdova se 2 dětmi.

…

     Dle úředního nařízení odjela vojenská přípřež se 4 vozy a 4 páry koní 20. září 1914 do Slezska a Ruského Polska. Z občanů jeli s přípřeží pánové Jan Hapala č. 21, Antonín Tomečka č. 36(obecní domek), Cyril Vinkler č. 44 a 1 najatý Josefem Duchoněm z Hranic.

…

     Dle nařízení úřadů vojenských a školních, sbírali žáci školy zdejší ostružinové a jahodové listí pro vojsko v revíru zbrašovském , k přípravě čaje, jelikož dovoz čaje pravého z krajin zámořských byl světovou válkou úplně znemožněn. Místní školní Rada povolila každému žáku za půlden práce 10 haléřů odměny.

…

Rok 1915

…

     Dle výzvy vojenských i školních úřadů připravovali žáci, a šily žačky z novinového papíru ve čtvero, podešve ku vsunutí vojínům do botů. Za ruční práce, i po vyučování při dozoru učitele i sl. učitelky od 18. až do 24. ledna 1915, vyhotoveno 1400 kusů papírových podešví {vložek}, které správou školy na c. k. úřad pro válečnou péči (K. k. Kriegsfürsorgeamt) c. k. ministerstva války ve Vídni Burggasse 16, 27. ledna 1915 zaslány byly.

…

     Výnosem c. k. zemské školní rady ze dne 15.2.1915 č. 3079 se vybízejí správy škol aby pořádaly ve svých třídách každého měsíce v 1. týdnu peněžní sbírky mezi žactvem ve prospěch: a) fondu na opatřování umělých údů; b) Červeného kříže. Na škole zdejší uspořádána sbírka mezi 36 žáky přítomnými a vynesla za měsíc duben 1,54 K, v květnu 0,34 K a červnu 0,25 K³⁾. Obnosy ta na adresu: „Vlastenecký zemský a dámský spolek pomocný Červeného kříže pro Moravu, umělé údy pro moravské vojíny“ zaslány do Brna a o výsledku sbírek podána zpráva c. k. okr. školní radě jak vyřízeno. Dle výnosu c. k. ministerstva kultu a vyučování ze dne 8.3.1915 nařízeno správám škol, by schopnější žáci vybírali dům od domu, od 1. do 30. dubna věci z měkkého kovu a dárce se na sběrací listinu podepsal co daruje. V obci sebráno 81 kusů mosazných prázdných patron vojenských 0,95 kg vážících, kteréž ku výzvě okr. c. k. školní rady ze dne 19.6.1915 č. 1082, zaslány 24. června 1915, č. 65 na dráhu císaře Ferdinanda do Hranic, pro válečné účely.

…

     Za peníze, za „Pamětní listy“ od žáků darované a do Vídně na adresu „Witwen und Waisenhilfsfond nach angehörigen gesamten bewaffneten Macht (Schülersfond) Wien“, (č. pošt. složenky 53.026), dne 25. července 1915 v obnosu 1,06 K zaslaném, obdržela správa školy 25. srpna 1915 následní poděkování: Originál lístku děkovacího uschován ve školním archivu r. 1915 č. 103.

{Překlad – L. Ch.: »Vdovský a sirotčí podpůrný fond vrchní ozbrojené moci, Centrální kancelář, Vídeň I., c. a k. Militär Kasino, Schwarzenbergovo nám.1. Velké poděkování, za nám, pro žákovský fond Vdovského a sirotčího pomocného fondu vrchní ozbrojené moci, částku 1 K 06 haléřů, jako výsledek sbírky ve škole ve Zbrašově, zaslanou. Jsme poctěni, Vám za tento velmi srdečný důkaz vlastenecké obětavosti, nevřeleji poděkovat. S úctou za presidium Podpůrného fondu vdov a sirotků Schoneicher v. r. « }

…

     Od vyhlášení úplné mobilisace 28. července 1914 až do května 1915 provedeny byly v různých přestávkách 4 odvody; při čtvrtém vzati i 19letí, kteří za měsíc vycvičeni odjeli do pole. Ze Zbrašova odvedeni tito:

• z čís. 4 - František Kohout,
• z čís. 7 - Inocenc Škrobálek,
• z čís. 8 - František Mastil a Richard Mastil,
• z čís. 10 - Cyril Humplík, František Humplík a Josef Humplík,
• z čís. 11 - Jan Králík a Antonín Králík,
• z čís. 12 - František Palička a Karel Palička,
• z čís. 15 - František Vavřík,
• z čís. 3 - František Vavřík,
• z čís. 16 - Josef Duchoň a Jan Duchoň,
• z čís. 20 - Josef Machálka a František Machálka,
• z čís. 27 - Josef Orava,
• z čís. 28 - Ludvík Velecký,
• z čís. 29 - František Rýpar,
• z čís. 33 - Alois Smekal,
• z čís. 35 - Antonín Mikšík,
• z čís. 37 - Čeněk Chromý.

Úhrnem 23 branců.

…

Rok 1916

…

     Při dodatečných odvodech podzimních roku 1915 odvedeni 18letí:

• Stanislav Chromý č. 26.
• Josef Ryška č. 18.
• Karel Palička č. 12.

Ve věku od 24 do 50 let byli odvedeni:

• František Horák, rolník č. 22.
• Čeněk Gadas, rolník č. 9.
• Adolf Orava, cestář a chalupník č. 32.
• Josef Chromý, c. k. okr. hejtmanstvím degradovaný starosta a hostinský č. 26.

…

     Hotovení ochranných prostředků proti zimě ve školách pro vojíny. Výnosem c. k. okr. školní rady ze dne 27.12.1915 č. 2543 se správy škol a místní školní rady vybízejí, by se postaraly o peněžité prostředky ku zakoupení pletací vlny ku pletení ponožek, nátepníčků nákolenic a jiných pro vojsko. Správa školy vyslala prosebný arch se dvěma žákyněmi do obce, na nějž sebrán obnos 14,50 K, týž odevzdán sl. učitelce ručních prací a tato z koupené vlny od sl. Helsnerovy přiměla žákyně školy zdejší, že zhotovily dva páry ponožek a dva páry nátepníček.

…

     18.1.1916. Školní slavnost za příčinou pokoření Černé Hory. Přihlížeje k radostné zprávě o dobytí Lovčena, pokoření a složení zbraní Černé Hory, ukládá c. k. zemská školní rada výnosem ze dne 21.1.1916 č. 1686 správám škol a řiditelstvím měšťanských škol aby po rozumu dosavadních nařízení a probuzení dynastických citů a vlasteneckého nadšení mládeže bylo užito také této významné události, aby týmž účelem výchovným byla na školách, bez zvláštní újmy doby vyučovací, uspořádána pro školní mládež domácí slavnost, při které by na velký význam dotčených skvělých úspěchů našich zbraní, vhodným rakouskopatriotickým stanoviskem, zvláště zdůrazňujícím způsobem, bylo poukázáno.

…

     Na Zbrašově při školních sbírkách vybráno a zasláno: 14.2. 0,96 K; 8.3. 0,88 K; 11.4. 0,68 K; 13. 6. 0,96 K. (Schülesrfond). Nejvyšší dík J. V. tlumočen žákům obecných i měšťanských škol c. k. okr. školní radou dne 9.2.1916 č. 26:

Milé děti!

Z vaší činnost ve prospěch válečné péče máme radost. Vy jste zhotovovaly, pod dozorem učitelů a učitelek, ve škole, teplé části oděvů pro vojíny v poli.

Vy jste z popudu svých snaživých učitelů a slečen učitelek sbíraly ostružinové a jahodové listí i duběnky, sbíraly jste vlnu, bavlnu, přízi, kaučuk, i každého měsíce donášely jste peníze ve prospěch Červeného kříže, ve prospěch Vdovského a sirotčího fondu, na zakoupení umělých údů pro vojíny a činíte tak ochotně doposud. Tím dáváte najevo nejen dobrotu svého srdce, ale též svoje vlastenecké cítění pro vznešeného našeho císaře a pro milovanou vlast i národ.

Horlivé a vydatné pomoci Vaší, povšimnouti si též ráčilo J. V. náš nejmilostivější císař. Na základě zmocnění Jeho Excelence pana místodržitele ze dne 21.1.1916 č. 199, sděluje Vám podepsaný, jako předseda c. k. okresní školské rady, po přání Jeho Veličenstva, nejvyšší Jeho dík za projevenou činnost vlasteneckou.

Emil, rytíř Wychodil z Hannaburgu.
c. k. místodržitelský rada a předseda c. k. okr. školní rady.

…

     Zákaz školám rozesílání papírových obrázků od pražského nakladatelství Bedřicha Kočího; nakladatelství toto vydalo kolorované české Sokoly v kroji a vojíny husitského vojska pro českou mládež. Poněvadž rozšiřování obrazů těch prý odporuje § 125. řádu školního a vyučovacího, zvláště za nynějších poměrů, nejeví se také způsob jím rozšiřovati státoobčanskou výchovu u dětí. Uloženo je výnosem předsednictva c. k. zemské školní rady ze dne 2.2.1916 č. 975 a c. k. ministerstva kultu a vyučování ze dne 31.12.1915 č 46.314, odbyt těchto obrazů co nejdůrazněji zakázati.

…

     Letní čas. – V německé, a tudíž i v rakouské říši úředně přijat a zaveden letní čas od 1. května až do 1. října 1916 a dle výnosu c. k. okr. šk. rady v Hranicích ze dne 28.4. 1916 č. 602, vyučování školní dle toho zařízeno.

…

     Na mravní ochranu mládeže. – Po dvě léta již trvající válka, na všech stranách zvyšuje hrubnutí a nemravení mládeže, i Zbrašov má zde své jedince, proti nimž i soudy zakročiti musely. C. k. okr. hejtmanství v Hranicích vydalo následující vyhlášku:

     Dle § 7 cís. nařízení ze dne 20.4.1854 a říšského zák. č. 96, zakazuje se až na další mladistvým osobám mladším 17 let, navštěvovati bez průvodu rodičů, pěstounů, příbuzných nebo poručníků, hostince a kavárny v neděli a ve svátek vůbec, a ve všední dny od 6. hod. večer počínaje. Hostinským se zakazuje podávati alkoholistické nápoje vůbec mladistvým osobám pod 17 let, přijdou-li do místnosti bez uvedeného průvodu. Dále se zakazuje mladistvým osobám mladším 17 let kouřiti v hostincích a kavárnách jakož i na veřejných ulicích a náměstích. Návštěva kina se až na další dětem mladším 14 let, stejně zda přijdou v průvodu osob dospělých čili nic, povoluje jen tehdy když program představení jest výhradně patriotický nebo vědecký, a povídá výchovnému účelu školy. Přestupky proti této vyhlášce budou ve smyslu ustanovení § 11 zmíněného cís. nařízení co nejpřísněji stíhány.

…

     Zabavování čítanek, zpěvníků, etc. na českých školách. – Poměry, které se utvářejí za světové války v krajích i říších Evropy mají všestranný vliv na obyvatele říše i jednotlivé národy, a zvláště národu českému zakoušeti jest mnohá příkoří; ani školství není ušetřeno. C. k. knihosklady vydané a školními úřady schválené čítanky pro české školy obecné i měšťanské, byly výnosem ministerstva kultu a vyučování ze dne 15. července 1916 č. 21.622 ze školního užívání vyloučeny.

…

     Smrt J. V. císaře rakouského. – V úterý 21. listopadu r. 1916 zemřel J. V. císař František Josef I. ve stáří 86 let, 3 měsíců a 2 dní, a 30. listopadu za účasti všech spřátelených dvorů byl pochován.

…

     Nový císař rakouský. – Dne 22. listopadu 1916 slavnou proklamací ohlašoval J. V. nový císař rakouský Karel I. své nastoupení na trůn rakousko-uherský. Dne 30. prosince 1916 byl v Uhrách v Budapešti na uherského krále slavnostně korunován, při čemž se poprvé hrála královská uherská hymna.

…

     Zákaz pálení svíček. – Pro nedostatek tuku a jiného svítiva (petroleje) zakázalo moravské místodržitelství osvětlování hrobů svícením ve dnech Dušičkových.

     Bezmasé dny. – C. K. moravské místodržitelství výnosem svým v říjnu 1916 ustanovilo tři dny v týdnu (pondělí, středa, pátek) bezmasými dny pro všechno obyvatelstvo země. Neuposlechnutí stíháno vysokými peněžitými tresty nebo žalářem. Jinde, ku př. z Budapešti, se píše: Dne 21. října: Bylo nařízeno, aby v pondělí v den bez masa i tuku, byla veškerá cukrářství v Budapešti uzavřena.

…

Rok 1917

…

     Válečné daně r. 1917. – Hned na sklonku r. 1916, a hlavně na počátku nového r. 1917 předepsány a vybírány zvýšené až 80. procentní daně válečné, co přirážky ku daním stávajícím. Též na železnici byla zavedena válečná daň jak z osob 30 % i ze zavazadel od 1. února 1917. Daň železniční válečná vztahuje se jak na státní, tak i na železnice soukromé.

…

     Zemáky r. 1917. – Od 1. srpna 1917 jsou zabaveny zemáky a pěstitelé jsou povinni prodávat je jen válečnému obilnímu ústavu; každé jiné dodávání, placené i neplacené, je zakázáno. Každý kdo osázel víc jak ½ ha musí oznámiti výsledek sklizně.

…

     Psí dny roku 1917: Po celý květen, červen a červenec velmi málo, ba nic, pršelo. Půda až 1 m rozpraskána velkým suchem a větry zuřivými, že ovoce opadává a štěpy schnou. Jařiny místy nevyklasily a zemáky neokvětly. V měsíci červenci dostoupilo vedro v poledne až +56° až 57°C, že ovoce na stromech k slunci obrácené bylo úplně upečené!

…

     Přerušené vyučování r. 1917:

1. Pro nedostatek topiva bylo na mnohých školách vyučování zastaveno; též na Zbrašově se 6 týdnů v únoru a v březnu nevyučovalo a správce školy přidělen na ten čas k práci na c. k. okr. hejtmanství.
2. V červnu a v červenci opět 6 týdnů nebylo vyučováno, že správce školy, co komisař osevních ploch byl odvolán do obcí Ústí a Skaličky, kde s místní komisí sepisoval jakost a mnohost různých druhů polní úrody, dle parcelí do zvláštních tiskopisů, při slunečním úpalu 50°až 55°C.

…

Rok 1918

…

     Vůle národa. – Na památném sjezdu všech českých poslanců, co zástupců sněmu českého, moravského a slezského, jakož i členů říšské rady, konaném dne 6. ledna 1918 v Praze, usnesli se shromáždění na tomto prohlášení:⁴⁾

Ve čtvrtém roce hrozné války světové jež si vyžádala nezměrných obětí na životech i statcích národů dějí se prvé pokusy o smír. My čeští poslanci rakouské říšské rady, jež byla rozsudky nepříslušných soudů vojenských, zbavena celé řady svých členů slovanských a současně i my čeští poslanci rozpuštěného a dosud neobnoveného Království českého, jako již po celou dobu války nesvolaného sněmu Markrabství moravského a neobnoveného sněmu Vojvodství Slezského, jsme jako zvolení zástupcové národa českého povinni určitě a jasně za lid český a za porobenou a politicky umlčenou větev slovanskou v Uhrách vyznačiti svoje stanovisko k nové úpravě poměrů mezinárodních. My poslancové českého národa prohlašujeme, že mír, který by národu našemu nepřinesl spravedlnosti a svobody, nemohl by pro něho býti mírem, nýbrž jen počátkem nového a mohutného a důsledného zápasu za státní samostatnost, v němž by národ náš napjal veškeré své síly hmotné i mravní až do krajnosti, a v tomto bezohledném boji neustal až do šťastného konce. Vedeni jsouce těmito zásadami, protestujeme slavnostně proti odmítání práva sebeurčení národů při jednání mírovém, a žádáme, aby ve smyslu práva toho, zabezpečena byla všem národům tedy i našemu účast a plná volnost obhájiti svých práv na mírovém kongresu.

      Toto prohlášení českých poslanců bylo zabaveno 6. ledna 1918 a po druhé, když přečteno v poslanecké sněmovně. Český svaz poslanců protestoval – a projev deklarace české byl imunován. Opis z časopisu pro vzdělání lidu „Nový lid“, roč. 1918, č. 6, ze dne 7.2.1918.

…

     Dne 6. července 1918 uspořádány demonstrační schůze všeho učitelstva moravské, české i německé organisace okresní, v počtu hojném, kde dávalo výraz hluboké nevole nad jednáním zodpovědných činitelů, kteří prodlužujíce lhůty výplaty nouzového přídavku, vhánějí rodiny učitelů do náručí bídy. Průběh schůzí vyzněl takto: „Nejsme ještě tak otupělí, abychom snesli křivdy bez hlesu, ještě dovedeme sevříti pěstě a zabušiti na svědomí těch, jimž škola a učitel tak málo přirostli k srdci. Byť dnešní držitelé druhdy slavného dědictví Žerotínů a Cimburků, neváhali jste pojistiti živobytí dělnictvu, podělili jste úřednictvo, kněžstvo s rychlostí neuvěřitelnou, nadiktovali jste podpory kdekomu v zemské službě. Jen těch, kteří vás vychovali, kteří položili první cihly ke skvělé budově nynější vaší kariéry, těch jste pominuli, těm hodili jste ohlodanou kůrku! Voláme bohatou Moravu k zodpovědnosti a nerozpakujeme se odpřísáhnouti: Buď zachová se země k učitelstvu lidsky, nebo nemá práva k synovským svazkům učitelských legií. Nechť se nikdo nediví postavíme-li se do oposice proti těm, kteří nemají dosti váhy nebo citu a vůle, aby zbědovanému utýranému, podezíranému a zrádcovanému učiteli, komandovanému dnes k různým mimořádným pracím, opatřiti v čas válečného hladu – kus chleba.

…

     Bleskosvody. – V červenci 1918 vysláni vojenští zřízenci do obcí a měst, by měděné svodné vedení bleskosvodů ze všech budov snímali pro účely válečné a nahrazovali je tyčemi železnými.

…

     Jak v Českých zemích Němci hospodařili. – Dne 14. října 1918 protestovalo české dělnictvo jednodenní stávkou proti drancování České vlasti i Moravy odvážením potravin a všeho jiného. Praha byla mimořádně vojskem střežena, na Hradčanech postavena děla, v ulicích města kulomety a maďarští vojáci. Ve státních skladištích zplesnivělo a moly bylo požráno za 500 miliónů korun oděvů a prádla!!! I kliky mosazné chtěli Němci od dveří československých domů sbírati. V krajích německých se vše šetřilo a ještě k nim dováželo, hlavně dobytek, zrní, píce a j.

…

     Dne 28. října 1918. – Již se naplnilo proroctví Komenského „správa věcí tvých, ó lide český, se zase k tobě navrátila“. Po 300 letech máme zase svou českou vládu. Československý stát bude míti útvar republikánský.

     Hlavní tvůrcové naší samostatnosti byli dr. Tomáš Masaryk první president Československé republiky, Jeho přítel Woodrow Wilson president Spojených států severoamerických, dr. Eduard Beneš ministr zahraničí a Milan Rastislav Štefánik ministr vojenství, co vůdce našich osvědčených legionářů na všech frontách. Československý stát obsáhne celé země Koruny České i se Slovenskem.

     Němci z Čech i z Moravy jsou na nás odkázáni jak svým průmyslem – komu by prodávali a kdo by jim dodával pracovní síly? – tak svou výživou. A Maďaři poznají, že je konec násilností nad cizími národy, neboť celý svět násilnosti ty zatracuje.

     Pouta prolomena! – 28. říjen je slavným dnem našich dějin. Rakouská vláda oznámila presidentu Wilsonovi svou úplnou kapitulaci, uznavše práva Čechoslováků a Jihoslovanů a poprosila o okamžité příměří a zvláštní mírové vyjednávání. V důsledku toho prohlásila dočasná výkonná moc našeho národa „Národní výbor československý“, Československý stát provoláním k národu. V Praze a postupně v ostatních městech převzata zástupci Národního výboru veřejná správa a vše co s ní souvisí. Zároveň vydán první zákon Národním výborem, jímž se zabezpečuje souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým.

     Marné byly posléze i vzteky proti nám, co dobyla československá krev na francouzském, italském, srbském a ruském bojišti, bylo s obdivem uznáno dávno celým světem a nakonec i těmi, kteří se nejhouževnatěji a nejnerozumněji vzpírali. Chabé drápy dvouhlavého orla pustily své oběti, a přirozeno, že národy hned v prvou vteřinu své opravdové svobody zajásaly. Vlna nadšení rozlila se od Šumavy až daleko za Tatry. Mladí jásali staří plakali radostí, že sen všech našich předků, našich vyhnanců, našich buditelů a našich zápasníků za svobodu, stal se skutečností.

     Den 29. říjen 1918 byl stanoven dnem oslav; všude byl klid, vždyť práce by kterýkoliv dobrý Čech nebyl ani sto, rozechvěním z radosti, soustředit myšlenky na obvyklé denní zaměstnání. Český národ ve svém jádru zůstal za války pevný, neuhnul ani na píď, neslevil se svých požadavků ani jednou, třeba byl ve svých představitelích žalářován a popravován. Síla, sebevědomí, pevná vůle vědomá svého cíle zvítězila. Otázka vyživovací. – Jak píší noviny 4. listopadu 1918: Poněvadž vyživování přešlo nyní úplně do našich rukou, je svatou povinností rolníků odvést pokud možno nejrychleji všechny přebytky. Umožnit výživu našich nejširších vrstev je čin nejvlastenečtější, neboť hladový dav nezná vlasti, nemůže na dlouho rozlišovat mezi tvým a mým, když je ohrožen jeho jediný statek – holý život. Kdo bratru svému nepomáhá v těchto těžkých chvílích, není Čechoslovákem s velkým Č, ale přítelem našich nepřátel. Milujme se a podporujme se proto navzájem.

…

     „Lípa Svobody“ - Ku památce 300-leté poroby národa českoslovanského a zlomení okovů německých z jich útisku sázeny „Lípy svobody“. Obec naše za součinnosti místních úřadů a korporací nasadila Lípu svobody na Baránce, za zpěvu, vlasteneckých řečí a večerní zábavou se sbírkou peněžní ve prospěch sirotků legionářských, ukončena slavnost důstojně.

…

     Světová válka byla ukončena 11. listopadu 1918 o 11. hod. dopolední, kdy zástupci Německa podepsali příměří. Jeho podmínky jsou velmi těžké zcela ve smyslu Thomase Woodrowa Wilsona požadavku, aby Německu další válčení bylo úplně znemožněno.

     Hraběnka Coudenhove, choť hraběte Maxe Coudenhova (dříve, v r. 1895 byl okr. hejtmanem v Hranicích, později místodržitelem v Čechách a pravá ruka France Josefa a rakousko-uherské vlády), zatčena 15. listopadu 1918 pro zpronevěru v Červeném kříži; na záruku 100.000 K propuštěna. Dcera to dřívějšího ministerského předsedy Eduarda Franze Josepha hraběte von Taafe-Ballymont-Correna. „Dobří pastýři“: Olomoucký arcibiskup svobodný pán Skrbenský a brněnský biskup dr. Klein byli ještě před několika týdny toho náhledu, že úsilí o československý stát je velezradou. ..... a nyní pořádají slavné služby boží a motlitby za náš stát!

…

     Vilém Krvavý, bývalý německý císař {Vilém II.}, měl pro svou osobu zásob potravin za několik statisíc korun. Tak chtěl „vydržet“ válku a dával o sobě rozšiřovati, že jí válečný chléb a bramborovou polévku. Mimořádné příjmy bývalých arcivévodů: arcivévoda Bedřich (Gero) nechal si vypláceti za návštěvu u císaře, podával-li jemu zprávu, kromě svých ohromných příjmů, ještě 30.000 K; arcivévoda Leopold Salvátor, jako ochránce „Červeného kříže“ 200.000 K ročně a na Červený kříž platil, z počátku ochotně, chudý lid.

…

     Někdejší vrchní armádní velitel bývalý arcivévoda Bedřich (Gero) psal své milence Marii Lauferové v Těšíně tak necudné dopisy, že při nedávném soudním líčení ve Vídni, soudce nepřipustil, aby byly čteny. Když polní maršál, šlechtic Klepschkloth vdával dceru v r. 1917, muselo oděvní skladiště XIII. vydat přes 2.000 metrů na prádlo a spoustu hotového zboží, jako ubrousků, ručníků a t. d. Zaplatil za to nepatrnou cenu.

…

     Dne 8. prosince 1918 pořádána školní slavnost na Zbrašově 8. dětského dne, na oslavu zřízení Československého státu, při níž pak i v obci vybráno 48,34 K ve prospěch sirotků po padlých legionářích. Kdo řídil Rakousko: Jak vedena zahraniční politika za Rakouska, vidno z toho fakta; řídilo ji 15 hrabat, 23 baronů, 10 rytířů, 22 prostých.

…

     Dne 20 prosince 1918 pořádána školní slavnost za účasti členů místní školní rady, představenstva obce a spolkových místních funkcionářů i omladiny, na počest příjezdu prvního presidenta Dr. prof. Tomáše Masaryka z Paříže do Prahy, s láskou a slávou nevídanou.

 

---

¹⁾ Události z této doby zpětně zaznamenal v roce 1922 tehdejší kronikář František Kohout, rolník ve Zbrašově č. 4 a berní úředník v Hranicích. Originál kroniky je uložen v SOA Přerově – Henčlově. Díky digitalizaci provedené panem Ladislavem Chromým v r. 2003 je k dispozici na internetu zde.

²⁾ Události zaznamenal František Juřena, tehdejší učitel a správce školy ve Zbrašově. Originál kroniky je uložen v SOA Přerově – Henčlově. Díky digitalizaci provedené panem Ladislavem Chromým v r. 2003 je k dispozici na internetu zde.

 

 

 

³⁾ Pro představu průměrné ceny 1 kg některých potravin v letech 1914 a 1915:
hovězí maso: 1,80-2,60 K (1914) / 4,40-6,40 K (1915)
zemáky: 14 h - 24 h (1914) / 24 h - 34 h (1915)
rýže: 42 h - 82 h (1914) / 1,80 h - 2,40 h (1915)
mléko (1 litr): 26 h - 32 h (1914) / 36 h - 42 h (1915)
Zdroj: Kronika školní jednotřídní národní školy ve Zbrašově, založena dne 2. února r. 1890 - str. 43.

⁴⁾ tzv. Tříkrálová deklarace