Obsah
Pamětní kniha
KRONIKA
obce
ZBRAŠOVA
(≈od r. 1922 - do r. 1938)
díl 12.: rok 1938
1. Poměry přírodní.
Leden 1938 započal krutou zimou s množstvím sněhu. V polovici ledna nastal odměk a ku konci měsíce bylo mírné počasí. Únor byl celkem mírný a ku konci bylo krásné jarní počasí. Březen byl příjemný, takže se začalo brzy s polními pracemi.
Hůře bylo v dubnu, hned počátkem nastalo chladné počasí a od 11. do 25. byly silné noční mrazy, které natropily mnoho škod na ovocném stro-moví, zvláště na meruňkách a třešních, jejichž květy umrzly. Nejsilnější mráz byl 11. dubna. Koncem dubna byly sněhové chumelenice a stálé deště. Květnové noční mrazy dokončily na ovocném stromoví dílo zkázy úplně. Červen byl slunný a pěkný. Pršelo jen 11. června a 26. června byla bouřka.
Několik lijáků červencových a časté deště zdržovaly žňové práce. Po 3. srpnu nastalo opět pěkné počasí a teprve po 21. srpnu bylo stále deštivo. Řeka Bečva se dne 2. záři 1938 rozvodnila a zaplavila pozemky ležící po obou jejích březích.
V září bylo velmi pěkné počasí a v říjnu bylo mlhavo. Také listopad byl sychravý. První sníh napadl 15. prosince a uhodily zároveň silné mrazy. Zima a sníh potrvaly až do konce prosince.
2. Poměry hospodářské.
Úroda obilí byla v zrnu i slámě dobrá. Zemáků urodilo se velmi mnoho, množství jich však následkem deštivého počasí shnilo jednak již na polích, a jednak pak ve sklepích.
Třešní a meruněk nebylo vůbec. Tvrdého ovoce urodilo se velmi málo, někde nebylo ovoce vůbec. Z velkých zahrad a sadů sklidilo se pouze několik kilogramů. Na Zbrašově bylo ovoce také jen velmi málo.
Podzimní setí odbylo se za příznivého počasí. podzimní oračky šly velmi špatně pro deštivé a sychravé počasí říjnové i listopadové. Poněvadž bylo několik evidenčních koní odevzdáno vojenské správě, museli si zemědělci vypomáhati navzájem potahy, které zůstaly doma.
Velitelství dělostřeleckého oddílu, který byl v naší obci v říjnu a v listopadu ubytován, povolilo upotřebiti vojenských koní ku pomoci při setí a orání. Tím bylo umožněno vykonati všechny polní práce. Také vojíni pomáhali při kopání zemáků a dobývání řepy.
I letošního roku byly tzv. „obilní knížky“ (výkazy) pro hospodářský rok 1937/38 pěstitelům obilí odebrány a vydány jim nové na hospodářský rok 1938/39. Koncem srpna bylo odebráno 31 výkazů a vydáno 32 nových, (přibyl Čeněk Hantek).
Poněvadž nastávala ihned po trvání prvního hospodářského roku obilní-ho monopolu přebytkovost obilí, zvláště pšenice (do 3. hospodářského roku přešla Obilní společnost s přebytkem asi 70.000 vagónů pšenice), bylo nutno v roce 1936/37 zavésti zvláštní příspěvek zemědělcům na zpeněžení přebytků obilí a omeziti také celkovou výměru všech druhů obilí, zvláště pšenice. Poněvadž se vyskytlo mnoho pěstitelů, kteří bez ohledu na celek využívali zavedené obilní organisace ve svůj prospěch a osevní plochu pšenice neúměrně zvětšovali; byly vydány tabulky, které obsahovaly omezení celkové výměry všech druhů obilí v obci dle stavu roku 1930. Dodržování těchto mezí bylo přesně kontrolováno okresním úřadem a kontrolními orgány Obilní společnosti.
Obilní společnosti bylo uloženo prováděti v roce 1937/38 srážky na ceně pšenice až do 20 % ve všech případech, kdy bylo omezení osevu překročeno. Tato úprava pro regulování osevu obilí, zvláště pšenice, byla absolutně nutná aby obtížný problém přebytkovosti byl postupně vyřešen. V plochách osevu k 1. květnu 1938 nebylo proti roku 1937 zvláštních změn.
Při soupisu hospodářského zvířectva k 1. lednu 1938 bylo napočítáno:
| telat do 1 r. | 15 | koní | 21 | |
| býků do 2. r. | 7 | |||
| jalovic připuštěných | 8 | vepřů | 110 | |
| jalovic nepřipuštěných | 5 | koz | 30 | |
| býků nad 2 r. | 1 | |||
| krav | 75 | |||
| celkem hovězího dobytka | 111 |
Chovatele dobytka postihla tomto roce krutá rána.
Zhoubná nákaza slintavky a kulhavky, která se rozšířila hned začátkem roku v okolních vesnicích propukla u nás 2. května 1938 a sice ve dvorci Františka Vavříka č. 15.
Po měsíční přestávce vypukla ve dvorci Jana Hapaly č. 21 a rozšířila se ve 14 dnech téměř po celé vesnici. Ušetřeny zůstaly pouze tyto dvorce:
| č. 8 František Mastil | 3 krávy | |
| č. 28 Ludvík Velecký | 3 krávy | |
| č. 30 Marie Oravová | 1 kráva | |
| č. 33 Josef Velart | 3 krávy | |
| č. 34 Eduard Roreček | 3 krávy | |
| č. 45 Cyril Vavřík | 4 krávy | |
| č. 46 Josef Vinklar | 1 kráva |
Celkem zůstalo ušetřeno 18 krav.
Výkaz o průběhu slintavky k 25. červnu 1938:
Poněvadž si dali všichni chovatelé) dvorce uzavřít a dobytek (kromě Jaroslava Horáka) naočkovati, byl průběh nemoci mírný a všechno se poměrně brzy uzdravilo.
| Očkovali: | MVDr. Vavrouch | (1.443,- Kč) |
| MVDr. Kovařík | (1.990,- Kč) | |
| celkem zaplaceno | 3.433,- Kč |
V sousedních obcích (Hluzově, Černotíně, na Záhoří) uhynulo mnoho kusů hovězího dobytka.
Včelařství v roce 1938:
| Počet včelařů | na podzim r. 1937 | 7 |
| na jaře r. 1938 | 7 | |
| na podzim r. 1938 | 7 | |
| Zazimováno včelstev na podzim 1937 | 49 | |
| Přezimováno včelstev na jaře 1938 | 49 | |
Rojů přirozených bylo 7, umělých 0, celkem 7 rojů. Z rojů nasazeny 3, prodány 2, vráceny do úlů 2.
Úhrnný počet včelstev byl 54. Jedno včelstvo dalo v průměru 8 kg medu a 25 kg vosku.
Cena 1 kg medu byla 15 Kč, cena 1 kg vosku 19 Kč.
| Včelstva měli: | Leopold Prášil č. 26 | |
| František Javorský č. 64 | ||
| Josef Vinklar č. 46 | ||
| Antonín Mikšík č. 57 | ||
| Ladislav Říhovský č. 59 | ||
| František Vavřík č. 15 | ||
| Josef Velart č. 33 |
Cena vepřů stoupla na živou váhu o 1 až 2 Kč, cena hovězího dobytka a masa se nezměnila.
3. Poměry společenské.
Výnosem okresního školského výboru ze dne 31. srpna 1938 č. 2124 povoleno bylo Anně Hapalové abiturientce reálného gymnasia v Hranicích hospitovati na zdejší škole ve školním roce 1938/39.
V roce 1938 nebylo v naší obci nezaměstnaných, poněvadž se pracovalo na stavbě železniční dráhy v Teplicích, na stavbě vily MUDr. Sterna a na podzim a v zimě na stavbě velké lázeňské budovy v Teplicích.
Stravovací lístky nebyly toho roku vůbec vydávány.
Lázeňská sezóna byla přerušena hned v květnu a pak v září vyhlášením mobilisace. Skončila již po 15. září 1938. Ve Zbrašově bylo celkem 444 hostů.
Po 24. září přistěhovalo se k nám mnoho uprchlíků. Většina z nich po uklidnění situace opět odešla, někteří však zůstali ve Zbrašově.
| Odešli: | dr. Háma s rodinou (Opava do Olomouce), ředitel Kotík s rodinou (Opava do Brna), Viktor Hanák s rodinou (Opava), Leopold Burda s rodinou (Opava), Ludvík Lubovský s rodinou (Opava), Karel Honka, notář (Opava), Františka Maléřová (Mariánské Hory), Anna Fremdová (Mariánské Hory), Kateřina Mojková s dětmi (Brno-Juliánov), pí. Stróhalmová s dětmi (Kateřinky), pí. Kálová, Bedřiška Hersová s dcerou Hanou (Plzeň), Marie Hlobilová s dětmi (Veselí nad Moravou), Leo Borger (Moravská Ostrava), Josefa Poláková s dcerou (Olomouc), Mimi Schnitzlerová s dětmi (Olomouc), Anna Schnitzlerová s dcerou (Olomouc), Adéle Heller (Hranice), Bronislava Urbánková (Kateřinky). |
|
| Zůstali zde: | Dalibor Konečný s chotí, berní úředník, v č. 41, Jan Sokol, železniční zřízenec, v č. 6, Josef Štěrba, železniční zřízenec, v č. 31, Ladislav Stáhala, zubní technik, v č. 11, Richard Mikšík, železniční zřízenec, místní rodák, v č. 57, — odstěhoval se v prosinci na zastávku Černotín-Kelč, Karel Pudil s rodinou, zahradník, v č. 57. |
Uprchlíci se ubytovali u Bláhů (č. 42), u Šindelů (č. 41), ve Slovance u Pittnerů (č. 43), v Jarmile (č. 11), u Rozbořilů (č. 48), u Kšírů (č. 66), u Mikšíků (č. 57), u Hapalů (č. 6), v hotelu Rýpar (č. 51), v Ostravance u Hlaváčků (č. 56), v Lesaně u Tebichů (č. 50).
V roce 1938 se narodili:
- Josef Gadas, dne 3. února 1938, syn Františka Gadase, řezníka.
- Marie a Miroslava Chromá, dne 5. června 1938, dvojčata, dcery Oldřicha Chromého autodopravce. Miroslava však zemřela již 11. července 1938.
Oddáni byli:
- Arnošt Kohout z č. 13 s Ludmilou Vavříkovou z č. 15, dne 11. června 1938.
4. Poměry kulturní.
Na počátku školního roku 1938/39 bylo zapsáno 23 žáků, opět o 3 méně než předešlého roku. Do státního reálného gymnasia v Hranicích chodili 3 žáci, do chlapecké měšťanské školy v Hranicích 9 žáků a do dívčí měšťanské školy v Hranicích 7 žákyň. Po 24. září chodilo do naší školy několik žáků uprchlíků. Na státním reálném gymnasiu v Hranicích maturovala Anna Hapalová.
Oslavy památných dnů:
Dne 6. března 1938 v předvečer narozenin pana presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka konán lampiónový průvod s hudbou. U radnice promluvil k účastníkům řídicí učitel Karel Šnitzer o významu pana presidenta Osvoboditele, jehož narozeniny oslavovali jsme poprvé bez něho. Řečník vyzval posluchače, aby vždy věrně plnili odkazy tohoto našeho národního velikána a snažili se osvojiti si ony ctnosti, jež zdobily našeho milého Osvoboditele.
Dne 27. května 1938 odbývala se o 8. hodině večer slavnostní schůze obecního zastupitelstva k oslavě 54. narozen pana presidenta Dr. Edvarda Beneše. Slavnostní projev přednesl náměstek starosty František Králík. Z této schůze odeslán byl do kanceláře presidenta blahopřejný telegram. Pak následoval lampiónový průvod, kteréhož se zúčastnilo kromě domácích občanů také mnoho lázeňských hostů. Poněvadž se objednaná hudba nedostavila, odbýval se průvod za zpěvu národních písní. tentokrát stanul průvod před č. 1 u ‚Lípy svobody‘. Žák měšťanské školy Josef Ryška recitoval báseň „Lípa svobody“ a řídicí učitel Karel Šnitzer hovořil o významu svobody, jejím hájení a zachování příštím generacím. Připo-menul přítomným slavný slib pronesený ústy Aloise Jiráska dne 13. dubna 1918.
Dne 7. srpna 1938 konáno okrskové cvičení hasičských sborů, spojené s předáním hydrantů nově zbudovaného vodovodu v obci hasičskému sboru. Hydranty předal náměstek František Králík pěkným proslovem. O svorné spolupráci občanstva s hasičským sborem promluvil okrskový náčelník bratr Šenovský z Hranic. Na théma „Hasič jindy a nyní“ vzdělavatel sboru a řídicí učitel Karel Šnitzer. Předání konalo se před radnicí. Následoval průvod k restauraci Leopolda prášila, kde byla pak veselice.
V důsledku politických událostí odpadlo letos konání oslavy „28. října“, která měla býti jubilejní.
Dne 18. prosince 1938 pořádána byla ve škole slavnost vánočního stromku spojená s obvyklou vánoční nadílkou. O významu Vánoc - svátku lásky promluvila kandidátka učitelství Anna Hapalová.
Divadelní představení:
Dne 13. března 1938 sehrán byl ku oslavě narozenin pana presidenta Osvoboditele divadelní kus bratří Mrštíků „Maryša“. Tímto divadelním kusem zahájena byla činnost na nově zbudovaném jevišti.
Dne 4.prosince 1938 sehrán byl divadelní kus „Lída, děvče z Krkonoš“, obrazy z venkovského života.
Plesy a zábavy:
Tradiční hasičský ples pořádán byl dne 8. února 1938 za hojné účasti obecenstva domácího i přespolního.
Dne 19. února 1938 pořádal zábavní odbor hasičského sboru maškarní ples.
Dne 4. září pořádal zábavní odbor hasičského sboru ‚Jiřinovou zábavu‘.
Pro slintavku a kulhavku nebylo od března do srpna 1938 povoleno pořádati zábavy a proto také odpadlo obvyklé kácení máje.
Všechny uvedené zábavní podniky měly velmi slušný průběh. Divadelní představení se líbila, o čemž svědčila vždy větší a větší účast.
Veřejná knihovna:
Knihovníkem byl opět František Ryška. Obec poukázala na základě rozpočtu 500 Kč.
Nové jeviště divadelní.
Na základě informací získaných v okolních obcích a hlavně v Hrani-cích a Drahouších, kde si pořídili v poslední době nová jeviště od firmy Alois Drobný z Místku, požádala obecní rada spolu s hasičským sborem jmenovanou firmu o dodání nabídky na zhotovení nového jeviště pro naši obec Zbrašov.
Alois Drobný přijel dne 15. ledna 1938 na Zbrašov a ukázal na miniaturním jevišti, které sebou přivezl, zástupcům obce i hasičského sboru a dramatického odboru, jak by jeviště ve skutečnosti vypadalo. Poněvadž se předvedená ukázka všem zamlouvala a také s naznačenou cenou souhlasili, byl A. Drobný požádán aby ihned podal rozpočet na nové jeviště. Obratem zaslaný rozpočet byl zástupci obce a hasičského sboru prozkoumán a dle přiloženého ceníku upraven. Zhotovení jeviště bylo zadáno firmě Alois Drobný s podmínkou, že do měsíce jeviště postaví. Dle předběžného rozpočtu mělo se zaplatiti za jeviště ..?.. Kč6) bez pódia, které si pořídil spolek z desek zakoupených obcí. Na tento obnos bylo našetřeno a na vkladní knížce uloženo ..?.. Kč. Obec Zbrašov zapůjčila 3.700 Kč, podmínkou, že jí tato zápůjčka bude z čistých výtěžků divadelních představení splácena.
Jeviště došlo 25. února 1938 na nádraží do Hranic odkud je zdarma dovezli František Kohout č. 4 a Cyril Humplík. Hned následujícího dne přijeli dělníci od firmy a jeviště postavili. pódium a kulisy byla pak uskladněny v přistavěné místnosti. Opona, kruhový horizont a některé další součástky musely se uskladniti v radnici, poněvadž se do zmíněné přístavby nevešly.
Jak již bylo výše v oddílu o kulturních poměrech uvedeno, byla činnost na novém jevišti zahájena divadelním kusem bratří Mrštíků „Maryša“ dne 13. března 1938 a dne 4. prosince 1938 byl sehráno představení „Lída – děvče z Krkonoš“. Nové jeviště se všem líbilo.
5. Poměry zdravotní.
Stav zdravotní byl u dětí i dospělých v roce 1938 celkem uspokojivý. Nakažlivých nemocí nebylo.
Dne 29. dubna 1938 přijel z nemocnice U sv. Anny v Brně starosta Josef Machálka a zůstal pak do konce roku 1938 v domácím léčení. Jeho zdravotní stav se značně zlepšil.
Civilní protiletecká ochrana. (Pokračování z roku 1937.)
Velitelem CPO byl jmenován usnesením obecního zastupitelstva ze dne 14. ledna 1938 František Vavřík č. 15, poněvadž dosavadní velitel Cyril Vavřík podléhá vojenským povinnostem.
Po celý rok 1938 až do osudného dne 30. září 1938 {kdy byl v Mnichově 4 velmocemi podepsán ostudný a potupný „diktát“ o rozdělení Československa – pozn. L. Ch.} byla konána cvičení CPO, hlavně cvičení ve službě poplachové, bezpečnostní, pořádkové a zastírací.
Ve dnech 31. ledna, 7. a 14. února 1938 byly společné rozhlasové poslechy ve škole s organisací CPO. V únoru přednášel velitel CPO Cyril Vavřík o ochraně potravin a píce před účinkem bojových látek. Dne 4. dubna přednášel pplk. dělostřelectva Alex Jiříček o významu CPO. Dne 1. února 1938 konáno bylo od 21 do 21.30 hodin zatemňovací cvičení protiletecké ochrany. Při tomto cvičení vyzkoušela se zejména služba poplachová, bezpečnostní a pořádková. Dne 27. dubna 1938 bylo mezi 20.30 až 22 hod. zatemňovací cvičení v okrese hranickém. Při tomto cvičení byla provedena kontrola zatemňování oken a světlíků vedoucích do zahrad a dvorů a zastínění světel u motorových vozidel.
Výnosem okresního úřadu ze dne 5. května 1938 č. 11.595/XI bylo uloženo obcím, aby vypracovaly plán na plnění materiálního vybavení všech složek veřejné pohotovostní služby CPO (lékárničky, nosítka, zásoba chlorovacího vápna, sprchy atd.…). Nařízeno neustále nabádati občanstvo k zakoupení plynových masek. Obec naše zakoupila 10 plynových masek, 1 nosítka, střední soupravu prostředků pro první pomoc.
V červenci 1938 konal se v Rožnově pod Radhoštěm sraz cvičitelů CPO, od nás zúčastnil se kursu František Kohout, kapitán v zál.
Dne 25. srpna 1938 vykonal prohlídku CPO okresní instruktor CPO řídicí učitel Jaroslav Sehnal z Bohuslávek. Pro zatemnění školní učírny, školního kabinetu a radnice použit papír.
V srpnu a v září dosáhly všechny tyto přípravy vrcholu. Den 30. září 1938 učinil všem těmto přípravám konec. Rázem přestalo objednávání a nakupování plynových masek, papíru ku zatemňování oken a světlíků, kopání a upravování krytů v zahrádkách a na volných prostranstvích a pod.
Sbírka na obranu státu pořádaná dům od domu koncem května 1938 vynesla 1.100 Kč, obec dala k tomu z obecní pokladny 200 Kč, celkem tedy odvedeno 1.300 Kč.
6. Poměry politické.
Předseda republikánské strany Rudolf Beran uveřejnil v novoročním čísle republice přání klidu a míru uvnitř i navenek a vyřešení poměrů celé německé menšiny ve státě a národě československém.
Dne 4. února kancléř Hitler spojil ve svých rukou vrchní velení všech složek národní obrany, ministrem zahraničních věcí jmenován londýnský velvyslanec, šlechtic Joachim von Ribbentrop. Dne 20. února promluvil na říšském sněmu kancléř Hitler, který připomněl, že jenom ve 2 státech položených na hranicích Německa je přes 10 miliónů němců.
Dne 12. března překročil Hitler rakouské hranice a dne 13. března 1938 bylo Rakousko připojeno k Německu.
Dne 22. dubna 1938 bylo rozhodnuto vypsati obecní volby v Česko-Slovenské republice na tři etapy: 22., 29. května a 12. června. Dne 24. dubna 1938 na sjezdu sudetoněmecké strany v Karlových Varech vyhlašuje Konrád Henlein tzv. „Osm karlovarských požadavků“. Dne 7. května vyslanci francouzský a anglický učinili přátelský zákrok u česko-slovenského ministra zahraničí a přimlouvali se za takové řešení německé otázky v Česko-Slovensku, které by vyhovělo rozumným německým požadavkům a bylo slučitelné s integritou státu.
Dne 21. května povolán k mimořádnému cvičení Česko-Slovenské branné moci jeden ročník doplněný příslušníky specielních sborů. Ze Zbrašova byli povoláni:
| MUDr. Karel Bojda, MUDr. Antonín Hlávka, Jan Hapala č. 21, Jan Orava č. 30, Čeněk Hantek ml., Karel Hawiger, Josef Roreček, Vladimír Koudelka, elektromontér, František Duchoň. |
Dne 23. května 1938 zahájeny informativní rozhovory Konráda Henleina s dr. Hodžou. V britské dolní sněmovně podává premiér Arthur Chamberlain zprávu o snahách dosíci uklidnění v Československu.
Ve dnech 5. a 6. června 1938 konán v Bratislavě sjezd ľudové strany, který vyzněl pro autonomii Slovenska. Dne 2. července 1938 se sešla tzv. ‚parlamentní šestka‘ pro jednání s Němci.
Dne 12. července projev francouzského předsedy vlády Édouarda Daladiera: „naše slavnostní závazky vůči Československu jsou pro nás neochvějné a posvátné, současně však prohlašuje, že stejně toužebně si Francie přeje aby nemusela válečně zakročit“. Dne 3. srpna přijíždí lord Walter Runciman do Prahy., 18. srpna nastává jeho první setkání s Henleinem. Dne 12. září projev kancléře Hitlera v Norimberku: „…na československé vládě je domluviti se s povolanými zástupci sudetských němců a vyhověti jejich oprávněným požadavkům….“. Téhož večera počátek vzpoury v německém zázemí. 13. září vyhlášeno stanné právo v řadě pohraničních obcí.
Dne 15. září 1938 přiletěl britský premiér do Berchtesgadenu k jednání s Hitlerem. Konrád Henlein opouští území Československa a 16. září je rozpuštěna sudetoněmecká strana.
V noci z 20. na 21. září o 2. hod. ranní francouzský a anglický vyslanec v Praze provedli novou demarši u presidenta republiky ve věci přijetí londýnského plánu československého, ten po poradách trvajících od 4 hod. ranní londýnský plán přijal. Hodžova vláda podala 21. září 1938 demisi a 2. září jmenována nová vláda gen. Syrového.
Dne 23. září 1938 vyhlášena všeobecná mobilisace. Již ve středu 14. září obdrželi zvláštní povolávací rozkaz Leopold Prášil, Jan Hapala, Čeněk Hantek a Josef Dietl. Po vyhlášení mobilisace nastoupili:
| Arnošt Kohout, rolník, č. 13, Jaroslav Kohout, typograf, č. 4, Cyril Kohout, obchodní příručí, č. 4, František Hapala, rolník, č. 6, Stanislav Tureček, cestář, č. 7, Josef Sehnoutka, zahradník, č. 3, František Vavřík, rolnický syn, č. 15, František Duchoň, strojvedoucí, č. 16, Svatoslav Chromý, strojní zámečník, propuštěn od tov. A. Kunz, Zdeněk Orava, typograf, č. 27, Jakub Kundrát, šofér, č. 21, František Rýpar, knihař, č. 29, Stanislav Orava, šofér, č. 30, Jan Orava, dělník, č. 30, Čeněk Hantek, lázeňský, č. 31, František Velart, berní exekutor, č. 33, Josef Roreček, čalouník, č. 34, Josef Dietl, inspektor lázní, č. 38, Josef Králík, elektromontér, č. 49, MUDr. Oskar Leo Stern, šéflékař, č. 47, MUDr. Karel Bojda, lázeňský lékař, č. 47, MUDr. Antonín Hlávka, lázeňský lékař, č. 47, Rudolf Riekel, cukrář, č. 47, Walter Bahner, kuchař, č. 47, Vladimír Koudelka, elektromontér, č. 47, Stanislav Hegar, dělník, č. 46. |
|
| Presenční vojenskou službu odbývali: | |
| Jan Tebich, strojní zámečník, č. 50, Antonín Oplatek, rolnický syn, č. 14, Cyril Humplík, rolnický syn, č. 10, Josef Brada, strojník, č. 19. |
|
| Domobraneckou službu ve zbrani konali: | |
| Jan Šnejdrla, dělník, č. 54, Antonín Mikšík, hajný, č. 57, Jaroslav Meszner, vrchní číšník, č. 1. |
|
Hned 24. září 1938 byla vesnice plná vojska. Auty dováželi vojáky z Hranic a zároveň fůry vojenských obleků a výzbroje. Za neobyčejně pěkného nedělního odpoledne oblékali se záložníci do vojenských stejnokrojů, u Pavelků č. 7, u Hapalů č. 6, u Vavříků č. 15, u Juřenů č. 1, u Gadasů č. 9. U Humplíků č. 10 ubytovala se automobilová zdravotní kolona. U Kohoutů č. 13, u Duchoňů č. 16, u Machálků č. 20, u Mastilů č. 8, u Horáků č. 22 ve stodolách a pod kůlnami jízda. Kuchyně u Hapalů č. 21 a u Pavelků č. 7.
Dne 28. září 1938 ubytoval se v hotelu Bláha č. 42, v Ostravance č. 56 a v Rozmarýnu č. 55 štáb divise z Hranic, ve školní učírně a v radnici, k němu patřící štábní rota. Dne 1. října 1938 odešel štáb divise do Hranic a druhý den štábní rota za ním do vojenské akademie do Hranic.
Po 1. říjnu přijela do obce dělostřelecká baterie a zaujala palebné postavení v lese na Lušovicích a na Polomích.
Obyvatelstvo chovalo se k vojsku, až na malé výjimky, velmi přátelsky a vojáci cítili se u nás jako doma.
Dne 22. až 24. září 1938 jednal Chamberlain s Hitlerem v Godesbergu.
Dne 26. září 1938 Roosweltův telegram Hitlerovi, Chamberlainovi, Daladierovi.
Dne 27. září 1938 vyslovuje Hitler ultimativní požadavek na vyklizení německých území v Československu do 1. října.
Dne 29. září 1938 schůzka Hitlera, Daladiera, Mussoliniho a Cham-berlaina v Mnichově.
Dne 30. září 1938 přijala čs. vláda mnichovská usnesení čtyř velmocí a zároveň tlumočila světu svůj protest proti tomuto rozhodnutí učiněnému jednostranně a bez naší účasti. Téhož dne zaslala polská vláda čs. vládě nótu v níž žádá o ultimativní odstoupení části území těšínského.
Dne 1. října 1938 zahájeno obsazování odstoupeného území německým vojskem. Československá vláda přijala požadavky polské nóty 30. září 1938 a 2. října bylo zahájeno polské obsazování Těšínska.
Dne 4. října 1938 podala vláda gen. Syrového demisi a president jmenoval novou vládu v čele opět s gen. Syrovým. Zahraničním ministrem jmenován dr. Chvalkovský.
Dne 5. října 1938 abdikoval president dr. Edvard Beneš. Ve večerním rozhlasovém vysílání rozloučil se s národem.
Dne 6. října 1938 dohoda slovenských stran v Žilině. Dr. Jozef Tiso jmenován ministrem pro spravedlnost Slovenska.
Vyhlášena postupná demobilizace čs. branné moci.
Dne 9. října 1938 zahájeno jednání s Maďarskem o územních ústupcích.
Dne 11. října jmenována vláda Podkarpatské Rusi, polská okupace skončena.
Dne 22. října 1938 president Edvard Beneš opustil území republiky.
Dne 5. listopadu 1938 zahájilo Maďarsko obsazování přičleněných území.
Dne 8. listopadu 1938 vznikla slovenská strana národní jednoty splynutím slovenských stran.
Dne 13. listopadu 1938 uveřejněno provolání o vzniku české strany národní jednoty.
Dne 19. listopadu schválila poslanecká sněmovna zákony o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Dne 21. listopadu 1938 berlínská mezinárodní komise dosazená podle mnichovské dohody schválila konečné hranice Česko-Slovenska s Německem.
Dne 30. listopadu 1938 zvolen byl presidentem dr. Emil Hácha a 1. prosince 1938 jmenována vláda Rudolfa Berana.
Dne 13. prosince 1938 předseda vlády Rudolf Beran přednáší v obou sněmovnách vládní prohlášení národní obrody a nové státní výstavby.
7. Správa obce a důležitá usnesení obecního zastupitelstva.
Správu obce vedl po celý rok úřední náměstek starosty František Králík.
Složení obecního zastupitelstva a obecní finanční komise nedoznalo v tomto roce změn.
Obecní rozpočet na rok 1938 byl takto sestaven:
| Řádná potřeba | 80.414,- Kč | ||
| úhrada | 67.165,- Kč | ||
| schodek | 20.249,- Kč | ||
| Na úhradu tohoto schodku je toto krytí: | |||
| 1) 125 % přirážka k činžovní dani ze základu 4.814,40 Kč | = 6.018,- Kč | ||
| 2) 350 % přirážka k daním ostatním z 4.066 Kč | = 14.631,- Kč | ||
| což dohromady činí | 20.249,- Kč | ||
| Mimořádná potřeba | 240.000,- Kč | ||
| mimořádná úhrada | 240.000,- Kč | ||
| schodek | 0,- Kč | ||
| Úhrada se kryje výpůjčkou u ÚSP. | |||
| Rozpočet chudinského fondu: | potřeba | 1.840,- Kč | |
| úhrada | 210,- Kč | ||
| schodek | 1.630,- Kč | ||
| Rozpočet místní školní rady: | potřeba | 4.004,- Kč | |
| úhrada | 0,- Kč | ||
| schodek | 4.004,- Kč | ||
| Rozpočet vodovodu | řádná potřeba | 13.000,- Kč | |
| řádná úhrada | 13.000,- Kč | ||
| schodek | 0,- Kč | ||
| Mimořádná potřeba 150.000 Kč kryje se výpůjčkou u ÚSP. | |||
Úhrada rozpočtu Chudinského fondu a školní rady a také potřeba vodovodu je zařazena na příslušných hlavách hlavního obecního rozpočtu.
Stavba pomníku T. G. Masarykovi a padlým zdejším občanům ve světové válce.
Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 28. května 1938 konané, usneseno na návrh náměstka starosty Františka Králíka zakoupiti od města Hranic podstavec pomníku bývalého rakouského císaře Františka Josefa I. stojícího u hranické fary za obnos 3.000 Kč. Obecní rada pověřena, by potřebné zařídila. Na návrh obecní rady usneseno ve schůzi obecního zastupitelstva dne 28. července 1938 konané, zadati zhotovení busty pana presidenta T. G. Masaryka akademickému sochaři Ladislavu Vlodkovi z Hranic za obnos 10.000 Kč (odlitek-sádra 4.000 Kč a provedení v bronzu 6.000 Kč). Odvezení podstavce, upravení zadáno betonáři Karlu Mikšíkovi.
Ježto zvěděla obecní rada po tomto usnesení o výhodnější nabídce, podané sochařem Rajmundem Hendrychem z Hranic, zrušilo obecní zastupitelstvo svoje usnesení z 28. července 1938 a zadalo převezení, opracování a postavení pomníku, jakožto i dodání busty Rajmundu Hendrychovi za úhrnnou sumu 7.700 Kč. Bustu dal R. Hendrych zhotoviti u firmy ve Ždánicích.
V srpnu 1938 převezl sochař Rajmund Hendrych pomník na Zbrašov a 28. října 1938 dala obec svým nákladem poříditi ¾ metru hluboký betonový základ a v první polovině listopadu 1938 postavil sochař Rajmund Hendrych na tento základ pomník bez busty, která dosud nebyla hotova. Tato práce byla ukončena 10. listopadu 1938.
{Náčrtek pomníku dle „Obecní kroniky“}
{Fotografie pomníku, kterou jsem pořídil okolo roku 1955 se svým bratrem
pro tehdejší obecní kronikářku Františku Hrdovou. - L. Ch.}
Na žádost Antonína Mikšíka o prodej pozemku na stavbu pícníku, usneslo se obecní zastupitelstvo dne 2. června 1938 odprodati mu část obecního pozemku, sousedícího s jeho stavením č. 57 od severní strany v šířce 2 m od stavení a v délce 7 m.
Poněvadž byly kmeny lip u kříže proti škole při přestavbě okresní silnice v roce 1933 zasypány do výše asi 3/4 metru a tím ohrožen jejich růst a trvání, usneseno odkopati přisypanou hlínu až po kořeny. Podél cesty k sanatoriu vedoucí byl břeh vzniklý odkopem hlíny od lip zabezpečen betonovou zídkou, do níž bylo zapraveno železné zábradlí. Prostranství kolem lip bylo posypáno drobným štěrkem.
Dozorčím důvěrníkem pro děti v cizí péči a děti nemanželské byl jmenován usnesením ze dne 13. srpna 1938 Jaroslav Horák.
Žádost Stanislava Oravy č. 30 o prodej pozemku v Solnicích na stavbu rodinného domku byl zamítnut ve schůzi dne 28. července 1938 konané, poněvadž je v sousedství zmíněného pozemku ovocný sad, pískoviště a kříž. (Stanislav Orava postavil si pak domek ve Valšovicích.)
Následkem častých podzimních dešťů a nedostatečné kanalizace sjel silniční svah svážného území okresní silnice č. 75 Hranice-Býškovice v místě proti restauraci Prášil a strhl sebou část okresní silnice skoro do poloviny vozovky. Dne 6. září 1938 konáno komisionelní jednání za účelem dohody okresu s obcí o zabezpečení svahu a opravě sjeté okresní silnice. Obec zavázala se zříditi jímku při cestě vedoucí na Záhumení mezi školní zahradou a restaurací Prášil, dodati tu až 3 fůry hatí a potřebnou hlínu ku zavezení sjetého svahu. Dovoz hlíny a veškerého potřebného materiálu zaplatí okres. Břeh byl zabezpečen zaražením řady několik metrů dlouhých, silných dubových pilot a provedením řádné kanalizace rourami 60 cm v průměru. Sesutím povstalá debře, zavežena byla hlínou dovezenou firmou Kopečný ze skály z Opatovic a hlínou z vodovodních výkopů.
Také sjel břeh u zahrady Ludvíka Veleckého č. 28, u cesty vedoucí od dlážděné okresní silnice do Mariánského údolí, následkem nedostatečné kanalisace. Břeh opraven a zřízena řádná kanalisace.
Poněvadž bylo v důsledku postavení nového obecního vodovodu nutno ustanoviti výběrčího vodného a obsluhu elektrické signalizačního zařízení při tomto vodovodu, usneseno ustanoviti nového domovníka v radnici, který by za zvýšenou měsíční odměnu ze 100 Kč na 300 Kč, zastával kromě služby obecního posla a nočního hlídače také shora uvedené služby při novém obecním vodovodu. Dosavadní domovník Karel Lév, který byl zároveň poštovním zřízencem v Hranicích, nemohl všechny tyto práce při své poštovní službě zastati, ježto konal při poště také noční služby. Místo domovníka bylo zadáno veřejnou soutěží. O místo podali žádost:
|
Ve schůzi dne 14. prosince 1938 konané, ustanoven domovníkem Karel Nováček od 1. února 1939.
V téže schůzi usneseno rozšířiti veřejné osvětlení o 1 světlo mezi vilou Ostravankou (č. 56) a vilou Rozmarýn (č. 55).
Stavba obecního vodovodu. (Pokračování z roku 1937.)
Hned začátkem roku 1938 mělo býti o stavbě vodovodu definitivně rozhodnuto. Poněvadž se uvažovalo o tom, aby místo stavby vodojemu na Záhumení bylo použito vodojemu na Kohoutově Kuči, který byl teď majetkem Josefa Machálky, usneseno jednati s ním o odprodeji tohoto vodojemu a celého starého vodovodu než by obecní zastupitelstvo rozhodlo o definitivním termínu stavby a zřízení obecního vodovodu. Obecní rada zaslala tedy dotaz o celé záležitosti za Josefem Machálkou do nemocnice do Brna. Starosta Josef Machálka sdělil na tento dotaz dopisem ze dne 1. ledna 1938, že je ochoten prodat obci svůj vodovod za 15.000 Kč s podmínkou bezplatného odběru vody jednou provždy pro svoje domovní č. 20 a pro domy č. 21, 22 a 57 a proplácení užívacího poplatku velkostatku Lipník-Hranice v obnosu 200 Kč ročně.
Ve schůzi obecního zastupitelstva 14. ledna 1938 konané, hlasovalo pro návrh zakoupiti vodovod od Josefa Machálky za 15.000 Kč a za proplácení uživatelského poplatku 200 Kč ročně 7 členů zastupitelstva z 11 pří-tomných, 2 členové se hlasování zdrželi a 1 byl proti, poněvadž nesouhlasil s požadavkem na uvedenou cenu. Na podmínku bezplatného odběru vody pro č. 21, 22 a 57 obecní zastupitelstvo nepřistoupilo. Usneseno aby náměstek starosty František Králík a člen zastupitelstva Jaroslav Horák zajeli do Brna a osobně s Josefem Machálkou jednali o podmínce bezplatného odběru vody pro shora uvedená čísla domů.
Ve schůzi obecního zastupitelstva 21. ledna 1938 konané, referoval František Králík o výsledku jednání v Brně dne 19. ledna 1938. Starosta Josef Machálka trvá na podmínce bezplatného odběru vody pro č. 20, 21, 22 a 57.
Po tomto sdělení usneslo se obecní zastupitelstvo jednomyslně, postaviti vodovod z Baránky od ÚSP, když by starosta nadále trval na svém požadavku bezplatného odběru pro zmíněná čísla domů. Zároveň usneseno požadovati písemné prohlášení od ÚSP, že je ochotna dodávati obci Zbrašovu vodu ze svého vodovodu za 1,20 Kč za 1 m3 s čerpáním a na jakou dobu. Při dalším osobním jednání v nemocnici v Brně dne 31. ledna 1938 ustoupil Josef Machálka od požadavku bezplatného odběru vody pro č. 21, 22 a 57, a stanovil požadavek bezplatného odběru vody jen pro své č. 20 na dobu 30 let.
Ve schůzi dne 9. února 1938 konané, odhlasovalo obecní zastupitelstvo koupi vodovodu od Josefa Machálky za obnos 15.000 Kč, proplácení užívacího poplatku velkostatku v obnosu 200 Kč ročně a závazek odběru vody zdarma pro č. 20 na dobu 30 let a zaplacení veškerých poplatků s kupem tím spojených. Byla vypracována ihned kupní smlouva, kterou náměstek starosty ve schůzi obecního zastupitelstva dne 21. února 1938 konané přečetl. Soudem ověřená kupní smlouva byla zaslána Josefu Machálkovi k podpisu. Námitky prodané proti koupi vodovodu za 15.000 Kč a podmínce bezplatného odběru vody pro č. 20 na dobu 30 let, podané Josefem Duchoněm a Adélou Kohoutovou byly po delším vyšetřování nadřízenými úřady zamítnuto s odůvodněním, že cena 15.000 Kč a cena bezplatně odebrané vody je úměrná ceně prodaného vodovodu a jak bylo odhadem provedeným firmou Antonín Kunz Hranice prokázáno.
Na žádost obecní rady, aby ÚSP dala obci závazné písemné prohlášení, že je ochotna obci prodávati vodu ze svého vodovodu na Baránce za 1,20 Kč/m3 a stanoviti dobu, zaslala ÚSP obci podmínky, které byly ve schůzi dne 3. března 1938 přečteny a po upravení schváleny.
V téže schůzi bylo schváleno zadat vypracování projektu na vodovod firmě Antonín Kunz z Hranic za obnos 8.000 Kč. Po schválení vyhotoveného projektu Zemským úřadem, podala obec žádost o konání vodoprávního řízení. Vodoprávní řízení se konalo 26. dubna 1938 a protokol byl téhož dne přečten ve schůzi obecního zastupitelstva konané večer.
Stavba vodovodu byla vypsána v Úředním listě Zemského úřadu v Brně č. 109 z 11. května 1938 a v Úředním listě republiky Českoslo-venské č 108 ze dne 8. května 1938 do 21. května 1938 do 10 hod. Téhož dne o 11. hodině byly nabídky otevřeny. Výsledek otevření byl tento:
| 1. Fa. Ing. Oldřich Nikel, Brno | přívod | 78.851,- Kč |
| zásob. trub. síť | 146.380,10 Kč | |
| strojní zařízení | 19.659,- Kč | |
| 2. Fa. Ericsson a spol., Brno | elektrotechnika | 68.697,37 Kč |
| 3. Fa. Antonín Kunz, Hranice | přívod | 74.992,- Kč |
| zásob. trub. síť | 142.166,75 Kč | |
| strojní zařízení | 18.352,- Kč | |
| elektrotechnika | 70.734,75 Kč | |
| 4. Fa. Jaroslav Smítal, Kroměříž | přívod | 77.480,14 Kč |
| zásob. trub. síť | 142.166,75 Kč | |
| strojní zařízení | 19.405,- Kč | |
| 5. Fa. Bratři Sigmundové, Lutín | strojní zařízení | 19.555,- Kč |
| elektrotechnika | 90.563,40 Kč | |
| 6. Fa. Janka a spol., Radotín | strojní zařízení | 22.060,- Kč |
| elektrotechnika | 92.513,80 Kč |
Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 2. června 1938 přečtena přehledná tabulka o výsledku nabídkové soutěže a výnos Zemského úřadu v Brně z 28. května 1938 č.19.765/X-31 1938. Pak přečten protokol obecní finanční komise z 1. června 1938, v němž navrženo aby byla stavba vodo-vodu zadaná firmě Antonín Kunz v Hranicích a elektrotechnické zařízení firmě Prchal-Ericsson a spol., Praha, filiálka Brno za následující obnosy:
1.- Firmě Antonín Kunz zadává se práce pozemní a potrubní s arma-turami, strojním zařízením a domovními přípojkami za celkovou částku 262.910,75 Kč.
2.- Firmě Prchal-Ericsson a spol. zadává se práce na elektrotechnické zařízení za částku 59.997,60 Kč.
Celkový náklad 322.908,35 Kč.
Dále navrhuje obecní finanční komise, aby dozor nad elektrotech-nickým zařízením po dobu záruky byl sjednán mezi firmou Prchal-Ericsson a SME [Středomoravské elektrárny] v Hranicích. Obecní zastupitelstvo jednomyslně odhlasovalo shora uvedené návrhy obecní finanční komise. Dále usneseno, aby dozor na stavbu vodovodu a potvrzování stavebních deníků prováděla obecní rada (František Králík a Jan Hapala).
Dne 23. června 1938 sepsán byl u obecního úřadu protokol o zahájení stavby a předání staveniště za přítomnosti Ing. Dr. Bohumila Rosíka, zástupce firmy Antonín Kunz Jaroslava Jurdy, zástupce firmy Ericsson Oskara Köhlera a zástupců obce Josefa Machálky a Jaroslava Horáka. Tento protokol byl přečten ve schůzi obecního zastupitelstva dne 28. června 1938.
V téže schůzi usneseno, aby za provedení vodovodní přípojky byl vybrán od každého, kdo se na vodovod připojí obnos 400 Kč. Dále usneseno, aby každému odběrateli vody byl dán vodoměr na náklady obce, a obec aby pak z tohoto vodoměru vybírala jistý poplatek vždy při placení vodného.
Přípojka vodovodní a instalace do radnice, školy a chudobince provede se nákladem obce. Kabelové vedení (voda, kabely elektrického proudu do vodojemu ÚSP na Baránce) připojí se na elektrický kabel vedoucí z kotelny do sanatoria. Provedení zadá se SME.
S kopáním příkopů pro kladení vodovodního potrubí začalo se v úterý 21. června 1938.
Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 13. července 1938 usneseno zvýšiti přislíbenou výpůjčku od ÚSP ve výši 310.000 Kč na částku 350.000 Kč v důsledku zjištění nepředvídaných výdajů (prodloužení odbočky o 80 m, vedení elektrického kabelu do vodojemu na Baránce, zamontování hydrantů na okraj chodníků a některé vícepráce). V téže schůzi ustanoveno vybírati vodné dle zákonem stanovených pravidel. Usneseno vybírati za kolaudaci instalovaného vedení poplatek 10 Kč za jeden výtok.
V úterý 26. července 1938 o ½ 3 hodině odpoledne byla poprvé čerpána voda z vodojemu na Baránce do nově položeného potrubí v obci a stříkáno ze dvou hydrantů a to před č. 3 a před školou. Toho dne byly hotovy první domovní vodovodní přípojky a sice do č. 42 [hotel Bláha], č. 55 [Rozmarýn-Růžičkovi] a č. 56 [Ostravanka-Hlaváčkovi].
Ve schůzi dne 29. srpna 1938 konané, přečteny podmínky za kterých povoluje ÚSP obci Zbrašovu komunální výpůjčku 350.000 Kč na stavbu obecního vodovodu.
Dne 7. září 1938 sepsán byl u obecního úřadu za přítomnosti Ing. Dr. Bohumila Rosíka a vrchního rady Ing. Coufala protokol o provedení prací v prameništi na Kuči a vodojemu tamtéž. Tyto práce byly provedeny do 11. listopadu 1938 a od toho dne byla obec zásobována vodou z vodojemu na Kuči.
Již dne 7. srpna 1938 předala obec hydranty nového vodovodu hasičskému sboru slavnostním způsobem v užívání. {Toto již bylo po-drobněji popsáno ve stati „Poměry kulturní“, viz str. 126 – pozn. L. Ch.}
Tak tedy po dlouhou řadu let trvající úsilí o zajištění obce Zbrašova dobrou vodou, se konečně v roce 1938 uskutečnilo zřízením obecního vodovodu.
Zásluhu o provedení přípravných prací získalo si především minulé obecní zastupitelstvo, pak starosta nynější zastupitelstva Josef Machálka, o provedení stavby náměstek starosty František Králík se členy obecní rady a zastupitelstva se členy obecní finanční komise. Za urychlení přípravných prací a také výstavby získal si zásluhy Ing. Dr. Bohumil Rosík, který byl obecním funkcionářům vhodným rádcem.
Ústřední sociální pojišťovna spolupracovala s obcí na budování vodovodu, který má jistě velký význam pro lázeňské hosty ubytované ve Zbrašově.
Nechť slouží tento vodovod občanům místním i lázeňským hostům ku blahu!
Na občanech jest, aby pochopili význam vodovodu a přičiňovali se všemožně o jeho zdárný provoz v budoucnu. (Pokračování v roce 1939.)
Stavby, přestavby a přístavby.
Dne 15. dubna 1938 byla konána komisionelní šetření ku žádosti šéflékaře sanatoria MUDr. Oskara Leo Sterna o povolení stavby rodinné vily. Stavba byla provedena od května do 31. prosince 1938. Dne 20. ledna 1939 dáno povolení k obývání dne 15. ledna 1939 a přiděleno domovní č. 67. Novostavba má v podzemí byt domovníka, kotel ústředního topení, prádelnu, sušírnu, 3 sklepy a kryt. V přízemí společenskou místnost, jídelnu, 1 kuchyň, pokoj pro služebné, závětří, přípravnu a 2 klosety. V poschodí 5 pokojů, šatnu, 1 koupelnu a kloset. Při straně jižní je bazén a se strany východní garáž. Stavbu provedl stavitel Ing. Alois Jambor.
V květnu 1938 ukončuje přístavbu dvorního křídla při budově domovní č. 43 profesor František Pittner. Přístavba obsahuje 1 pokoj, verandu a sklep.
V lázních Teplicích nad Bečvou byla od listopadu 1938 do června 1939 provedena stavba restaurační budovy na místě budovy „Kaménky“,stavba nové poštovní budovy vedle kotelny, stavba vstupu do sanatoria a stavba glorietu nad druhým pramenem „R 2“. Stavby projektovala firma Kotas z Prahy a provedl je Ing. arch. Alois Jambor z Hranic za odborného dozoru stavitele Emila Kleina z Prahy.
V lázeňské budově je 6 bytů, ordinační místnost, holičský salón, 1 květinářství, trafika, výšivky, papírnictví a jiné. Stavba je opatřena výtahem.
Na podzim roku 1938 přistavil Josef Machálka ku stávající obytné světnici koupelnu a komoru.
Na jaře 1938 koupil stavební rada Ing. Josef Kšír z Olomouce roli od Arnošta Kohouta a roli od Jaroslava Horáka na Nadhůří vedle vily Vojtěcha Rozbořila a stodoly Karla Paličky (1 m2 za 12 Kč). Na parcele koupené od Arnošta Kohouta postavil rozsáhlý víkendový domek, jemuž bylo přiděleno domovní č. 66. Celou roli upravil v pěkný park. Víkendový domek je prostorný a může v něm v létě bydleti několik rodin.
Poštovní revidentka Marie Gillarová z Uherského Hradiště postavila na parcele č. 23 na „Zápustém“ víkendový domek o 1 světnici a verandě. Domek je z části podsklepen. Bylo mu přiděleno č. 65.
Ladislav Říhovský postavil na podzim roku 1938 drátěný rámový plot na kamenné podezdívce u své zahrady a vily podél okresní silnice.
V srpnu 1938 zažádala kongregace milosrdných sester řádu sv. Vincence z Paola v Kroměříži o povolení stavby domu na parcele č. 190/2 a 195/2 koupených od Cyrila Humplík a Jana Hapaly (1 m2 za 15 Kč). Zároveň podala žádost aby vodovodní odbočka byla prodloužena ku koupeným parcelám. Poněvadž cesta vedoucí k těmto parcelám není veřejná, nýbrž tvoří ji části parcel pozemků na Nadhůří bylo nutno ji zveřejnit před udělením stavebního povolení. Obecní rada svolala tedy na 31. srpna 1938 majitele pozemků na Nadhůří za účelem dojednání a zveřejnění cesty. Majitelé pozemků žádali 5 Kč za 1 m2 odstoupených na cestu. (Jeden žádal dokonce 15 Kč/m2.) Při délce 160 m a šířce 12 m činila by plocha 1.920 m2, za něž by měla obec zaplatiti 9.600 Kč. Pro zřízení vodovodní odbočky dohodli se majitelé pozemků, že povolují průkop pro kladení vodovodního potrubí za náhradu škody, kterou zjistí místní odhadní komise. Obecní rada požádá Ing. Františka Hýbla o vytýčení nově myšlené cesty, aby se vědělo v kterém místě by se měl vodovodní průkop provésti. Ing. Hýbl provedl toto vytýčení dne 31. října 1938 za přítomnosti náměstka starosty Františka Králíka.
Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 31. října 1938 bylo usneseno prodloužiti vodovodní odbočku parcelám č. 190/2 a č. 195/2, zaváže-li se stavebník, že zamýšlenou stavbu provede do 1 roku, jinak by musel náklad na zřízení odbočky hraditi sám. Kongregace milosrdných sester zaslala písemné prohlášení, že s tímto usnesením obecního zastupitelstva souhlasí.
Pokud se týká zveřejnění cesty, usneslo se obecní zastupitelstvo neustoupiti požadavkům schůze konané v létě, kdy byla požadována částka za pozemek 5 Kč/m2 z nedostatku finančních prostředků. Prodlouží se pouze vodovodní odbočka v nově vytýčené cestě.
Dne 21. září 1938 bylo dodáno stavební povolení kongregaci milosrdných sester. Se stavbou mělo se ihned započati. Vzhledem k nastalým mimořádným poměrům ku stavbě v roce 1938 již nedošlo.
— { KONEC } —
{Ukázka závěru dokumentu.}
6) V hasičských zápisech se uvádí cena jeviště od firmy. Alois Drobný z Místku 7.606 Kč. Pozn. – L. Ch.
