Jelikož nastává čas, kdy se příroda začíná pomaličku chystat na nové roční období, využili jsme zbývající zelené barvy v krajině a povídali si o stromech, o přírodninách a samozřejmě o lese. Zahájili jsme kolektivní výtvarnou práci, na které se podílely všechny ručičky.
Rozvíjeli jsme smyslové vnímání při zkoumání částí stromu (kůra, list, větvičky) ukrytých v tajemné krabičce. Děti přemýšleli, co by se v krabičce mohlo ukrývat. Ukázali nám svou tvořivost a fantazii (ježek, lístečkový skřítek, peřinka pro medvěda). Přirozenou cestou jsme se dopátrali, že v krabičce se schovávají části stromu a společně jsme si stromeček postavili. Zároveň jsme doplnili slovní zásobu o nová slova-kořen, koruna, kůra.
Vytvářeli jsme asociace na téma les a zvířátka, která v něm žijí. Rozvíjeli jsme sluchové vnímání při poznávání zvířecích zvuků a poslechli jsme si, jak mezi sebou komunikují ježci. Zkoušeli jsme zrakové vnímání při hledání dvojic obrázků-velkoformátové pexeso (ježek, jeho potrava, obydlí na zimu). Při pobytu venku jsme domeček pro ježka kolektivně vytvořili.
Zvláště v tomto sychravém počasí je důležité posilovat imunitu a procvičovat své tělo i ducha. Pohybově jsme ztvárnili růs stromu, chůzi v lese a v nerovném terénu a zacvičili jsme si se sněhovými vločkami, které nás na Svatého Martina mohly překvapit. Důležité je také uklidnit svou mysl- při poslechu zvuků lesa jsme zkoušeli relaxovat.
Jak je zmíněno výše, vzpomněli jsme si na svátek Svatého Martina a vysvětlili si význam pranostiky: Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Na tento svátek si lidé pekli svatomartinskou husu a martinské rohlíčky. Husu jsme si sice neupekli, ale zato jsme si vyzkoušeli , co obnáší zadělat na těsto, kynutí a samotná příprava martinských rohlíčků. Moc nás mrzí, že finální verze rohlíčků nebyla zachycena, ale určitě to není naposledy, co jsme se společně vrhli na pečení. Příště naše výtvory vyfotíme dříve než se po nich zapráší.