Podle dávné tradice lidé vítali jaro také otvíráním studánek — symbolickým vyčištěním pramene po dlouhé zimě. Lidé si odjakživa studánek velmi vážili, jelikož prameny bývaly cenným zdrojem pitné vody. Děti byly s tradicí seznámeny a byl jim vštěpován základ enviromentálního cítění-respekt ke všemu živému, ochrana vody i přírody před znečištěním, šetření s vodou.
Děti měly možnost vlastního vyjádření prostřednictvím pohybu, zpěvu i výtvarných činností. Pohybovou improvizací na symfonickou báseň Vltava děti vyjadřovaly své pocity a zvýraznily svůj pohyb pomocí šátků, které vytahovaly z lesní studánky.
Studánku děti kolektivně vytvořily pomocí otiskování bublinkové folie a každý ji dodatečně doplnil o kouzelný klíč, který si děti vyzdobily dle své fantazie a jež symbolizuje tradici otevírání studánky. Prostřednictvím činností byla rozvíjena jemná motorika, správný úchop nůžek a úchop psacího náčiní.