Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 10. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Ráno a dopoledne místy zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo. Denní teploty 16 až 20°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Aktuální srážky

Obsah

Pamětní kniha

KRONIKA
obce
ZBRAŠOVA

(≈od r. 1922 - do r. 1938)

díl 10.: rok 1936

 


1. Poměry přírodní.

      Dne 1. ledna 1936 počalo neobyčejně teplé počasí, slunce hřálo jako na jaře, včely vyletovaly na Nový rok z úlů jako v únoru a březnu, kdy za slunného počasí poprvé vylétají. Jistě zjev vzácný a řídký. Teplota byla 12°C až 14°C. Toto teplé počasí udrželo se i další dny při obloze ponejvíce zamračené. Vlivem takového počasí počaly kvést fialky, macešky a třešně silně nalévaly. Než, 11. ledna o 6. hodině večer byla bouřka, blýskalo se a hřmělo jako na jaře nebo v létě. Koncem ledna kvetly jívy a lísky a ptáčci prozpěvovali jako na jaře. Dne 31. ledna silně pršelo. Dne 4. února strhla se dopoledne velká sněhová metelice za silného severovýchodního větru. Dne 5. února uhodil silný mráz, 6. a 7. února chumelilo za zimy -10°C. Dne 20. února napadl sníh, který zůstal ležet, 22. února byl opět silný mráz, 23. února pršelo a sníh sešel. Dne 19. února objevili se u nás první špačci, kteří hledali stará bydliště.

      Začátkem března bylo počasí příznivé, stromy, zvláště třešně a hrušně počaly silně nalévati. Chladné počasí koncem března a začátkem dubna tento rozvoj zastavilo. Dne 19. března byl silný mráz. Duben počal dešťovými přeháňkami, 6., 7. a 8. dubna byly silné mrazy. Po celý duben střídalo se slunné počasí s deštěm a chladem. Ve dnech 23. a 24. dubna sněžilo. Květen počal deštivým chladným počasím. Prvního května bylo hrozné počasí, od 3. do 5. přeprchalo. Od 5. do 17. května bylo krásně bez deště. Dne 28. května postihlo část našeho okresu strašné krupobití. Polní úroda na Záhoří v Rakově, Nětčicích, Soběchlebích byla téměř úplně zničena. Žalostný byl pohled na zničené obilní lány i na pole osetá řepou a osázená zemáky.

      Začátek června byl deštivý, v polovině června nastala vedra, druhá polovina června byla suchá a stále musilo se v zahradách zalévati. V červenci a začátkem srpna stále přeprchalo, takže se žně odbývaly za počasí nepříznivého. V druhé polovině srpna a po celý měsíc září bylo počasí příznivé.
Říjen byl opět deštivý. První mráz uhodil 22. listopadu a 30. listopadu napadlo poprvé sněhu. V prosinci střídavě sněžilo a tálo.

2. Poměry hospodářské.

      Vládním nařízením z 10. března 1935 upraveny byly dodávky osiva a krmiv atd. …→… Byla zvýšena kvóta v lesním těžbě, atd. …→... uváděny ceny zemědělských výrobků atd.

      Pro hospodářský rok 1936/37 byly zavedeny pro pěstitele obilí výkazy, tzv. ‚Obilní knížky‘, do nichž zapsáno bylo jméno pěstitele obilí, datum vydání a čís. výkazu, velikost oseté plochy a počet osob ke stolu.

      Obilí dodané komisionáři ‚Obilní společnosti‘ nebo k semletí pro domácí potřebu muselo býti zapsáno do výkazu komisionářem nebo mlynářem. Bez této ‚Obilní knížky ‘nebylo možno mleti ani dodati obilní společnosti. Ve Zbrašově bylo vydáno takových knížek 31 pěstitelům obilí. Vyplněný výkaz, jak shora uvedeno, podepsal pěstitel obilí a starosta opatřil úředním razítkem. Tyto výkazy byly pak k 1. září 1937 pěstitelům odebrány a vydány jim pro hospodářský rok 1937/38 nové, do nichž bylo přepsáno množství obilí prodané v hospodářském roce 1936/37.

      Při soupisu hospodářského zvířectva k 1. lednu 1936 bylo u nás napočítáno:
 

telat do 1 roku 19 koní teplokrevných +15 let   1
býků   2 koní chladnokr. hříbě do 1 r.   1
jalovic nepřipuštěných   4 koní 3 až 8 letých   1
jalovic připuštěných   9 koní 8 až 15 letých 12
krav prvniček   8 koní +15 let   3
krav 2. - 4. r. 35 celkem koní 18
krav 4. r. a výš 27    
z toho krav v tahu 22 koz 29
       
plemenných prasnic do ½ r.   2 psů 28
plemenic 1r. a starších   8 koček 40
selat 11    
běhounů 38 slepic 434
běhounů ½ r. a starších 14 hus   13
dohromady vepřů 73 kachen     6

 

3. Poměry společenské.

      Ve složení učitelského sboru nebylo změny. výnosem okresního školského výboru v Hranicích ze 27. února 1936 povoleno bylo Marii Oplatkové, kandidátce učitelství ze Zbrašova, hospitovati na zdejší škole od 1. března do 30. června 1936.

V roce 1936 se narodili:
  • Jan Šnejdrla, dne 19. února 1936, syn Jana Šnejdrly dělníka, který se do Zbrašova přistěhoval v roce 1934 z Ústí.
  • Ladislav Chromý, dne 9. srpna 1936, syn Oldřicha Chromého autodopravce.
V roce 1936 zemřeli:
  • Františka Tomečková, dne 19. srpna 1936, výměnkářka č. 7.
  • Čeněk Gadas, dne 4. srpna 1936, rolník č. 9. (Mozková mrtvice.)
  • Vojtěch Maštaléř, dne 22. května 1936, pensista z Vítkovických závodů, z č. 41.
  • František Orava, dne 13. května 1936, dvouletý chlapec, syn Adolfa Oravy, lázeňského sluhy; opařil se a zemřel po několikadenním hrozném utrpení.
  • Zdeňka Hantková, dne 30. prosince 1936, dcera Čeňka Hantka maséra, (sebevražda) — spolu s ní
  • Alois Vláčil, řeznický pomocník, syn Metoděje Vláčila řezníka č. 1. (sebevražda – vrhli se pod kola jedoucího vlaku).
Odveden byl:
  • Cyril Humplík z č. 10.
Lázeňská sezóna.

      Počet návštěv z Československa 4.658, z ciziny 45, celkem 4.703 hostů. Z toho bylo v lázních 4.199 + 45 = 4.244 hostů a ve Zbrašově 459 hostů, celkem 4.703 hostů.

      Počet hostů ve Zbrašově byl o 165 hostů větší než v roce 1935, což svědčí o tom, že byla lázeňská sezóna opět lepší.

      Ze zahraničních hostů bylo:

  z Německa 19
  z Rakouska 14
  z Polska   8
  z Anglie   2
  z Maďarska   1
  ze Spojených států amerických   1
  Celkem 45 (v roce 1935 27) hostů  

 

      Státní stravovací akce, příděl chleba a zimní nouzová výpomoc:

      V roce 1936 bylo na zdejší obec přiděleno 2.195 stravovacích lístků v ceně 21. 950 Kč. Lístků na odběr chleby bylo přiděleno 232 po 1 ½ kg. Chléb dodávala opět firma Šorner a rozdělován byl u Heleny Šindelové.

      Pro zimní nouzovou výpomoc obdržela obec 20 kg cukru, žitnou kávu a také několik kilogramů tuku a pak mouku.

      Členem lázeňské komise pro další období zvolen Vladislav Damek člen obecní rady, ve schůzi obecního zastupitelstva dne 7. května 1936.

      V téže schůzi obecního zastupitelstva zrušen byl telefonní poplatek za místní hovor v obnosu 1 Kč, který byl vybírán po zřízení telefonní stanice.

      Jako člen obecní finanční komise za zemřelého Františka Kohouta č. 13, navržen a také okresním úřadem schválen byl František Vavřík, rolník č. 15.

      Na dotaz okresního úřadu v Hranicích, zda obec Zbrašov souhlasí z návrhem obchodního grémia v Hranicích na zavedení nedělního klidu v obchodních živnostech okresu hranického, usneslo se obecní zastu-pitelstvo ve schůzi 27. srpna 1936 souhlasiti s návrhem obchodního grémia.

      Poněvadž umísťování noclehářů činilo stále a stále větší potíže, hlavně tím, že byli umisťováni neustále v několika statcích (Hapala, Gadas, Machálka), usneslo se obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 27. srpna 1936 , pokusiti se o to, aby byli umisťováni po číslech, než se tato záležitost jinak zařídí. Usneseno opatřiti rozpočet na přístavbu místnosti k obecnímu domku č. 36 pro zmíněný účel.

      Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 3. prosince 1936 konané, přijata byla Jenovéfa Tebichová s nezletilými dětmi Janem a Jiřinou do svazku obce Zbrašova.

      Na valné hromadě hasičského sboru , konané 18. ledna 1936 zvolen za náčelníka František Kohout, berní úředník č. 4, když dlouholetý náčelník sboru Cyril Humplík již volbu dále přijati nechtěl. Podnáčelníky byli zvoleni František Králík a Jan Jednorog.

4. Poměry kulturní.

      Na počátku školního roku 1936/37 bylo zapsáno do zdejší školy celkem 29 žáků (17 chlapců a 12 děvčat), z nichž nově přistoupivší byli 4 (2 chlapci a 2 děvčata).

      Do státního čsl. reálného gymnasia v Hranicích chodilo 5 žáků, do chlapecké měšťanské školy 7 žáků, do dívčí měšťanské školy v Hranicích 9 žákyň. Do měšťanské státní školy v Heřmanicích 1 žák {Miroslav Kohout}a do obecné školy v Olšovci 1 žačka {Vlasta Hapalová}, celkem 23 žáci.

      Na čsl. st. reálném gymnasiu v Hranicích maturovala s vyznamenáním Františka Duchoňová.

Oslavy a divadelní představení:

      Dne 7. a 8. března 1936 pořádána byla oslava narozenin pana presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka a Masarykův den čsl. zahraničí.

      Dne 7. března o ½ 7 hod. večer byl pořádán lampiónový průvod s hudbou na Baránku, kdež byla zapálena přesně v 7 hodin hranice. O panu presidentovi T.G.Masarykovi přednesl projev řídící učitel v. v. J. Pospíšil z Hranic.

      Dne 8. března konána ve škole o 2. hodině odpolední slavnost ‚Masarykova dne čsl. zahraničí‘, na níž přednášel o významu tohoto řídicí učitel Karel Šnitzer. Sbírka dům od domu vynesla 346 Kč. Podrobný zápis o tom je ve školní kronice.

      Dne 31. května 1936 konána o 2. hod. odpolední ve škole oslava svátku matek a zároveň oslavila narozeniny pana presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše.

      V červnu podnikl správce školy s 27 žáky poučný výlet na středo-moravskou výstavu do Přerova. Podrobný zápis a fotografie je ve školní kronice.

      V sobotu a v neděli dne 10. a 11. května 1936 zúčastnil se ministr zemědělství dr. Zadina otevření nového obilního skladiště v Hranicích. Ministr přenocoval ze soboty na neděli v lázeňské budově v Teplicích nad Bečvou. V neděli 11. května ráno před 9. hodinou shromáždili se žáci, omladina mužská i ženská někteří občané před dolním vchodem sanatoria a očekávali ministra, který prohlížel před 9. hod. sanatorium. Když přišel ministr se svým doprovodem ku shromážděným, pozdravil jej na území obce Zbrašova starosta obce Josef Machálka a studentka Františka Duchoňová mu podala pěknou kytici. Ministr na pozdrav starosty srdečně odpověděl a měl pak velmi pěkný proslov k žákům zdejší školy, jimž pak každému na rozloučení podal ruku.

      Dne 27. a 28. října 1936 byla obvyklá oslava výročí našeho osvobození. Dne 27. října 1936 o 2. hod. odp. konána besídka ve škole za hojné účasti občanstva. Účastníci besídky seznámeni byli s našimi státními znaky (malým, středním a velkým) a státní pečetí a vysvětleno jim kdo a kdy, kterého znaku a státní pečeti smí užívati.

      Dne 20. prosince 1936 byla pořádána vánoční slavnost s nadílkou. O významu „stromů republiky“ promluvil správce školy Karel Šnitzer.

Zábavy:

      Dne 4. ledna 1936 pořádal hasičský sbor svůj tradiční ples za hojné účasti domácího i přespolního obecenstva.

      Dne 2. února 1936 pořádala svůj ples strana čs. sociálních demokratů, byl to jejich první ples.

      Dne 15. února pořádal svůj první ples nově ustavený zábavní a dramatický odbor hasičského sboru do něhož vstoupilo přes 50 členů. Ráz plesu byl ‚Cesta kolem světa‘. Členové odboru, hoši i děvčata, projevili při přípravách plesu veliké pochopení pro družnou obětavou a nezištnou práci. Sál u Prášilů byl vyzdoben tak, jako snad dosud nikdy. Odměnou bylo svornému obětavému mládí než neobyčejná návštěva tohoto jejich prvního podniku.

      Dne 3. května 1936 pořádali slavnost kácení máje a taneční zábavu sociální demokraté.

      Dne 17. května káceli máj zábavního odboru a provedli při tom scénu ‚Stínání májového krále‘, která se všem účastníkům velice líbila. Dopoledne vyjeli hoši v kroji na koních do Hranic a okolních vesnic, aby zvali ku slavnosti. Bylo to poprvé, kdy namísto všelijakých maškar proveden byl pěkný krojovaný výstup.

      Dne 14. června 1936 podnikli členové zábavního odboru vycházku na Kunzov a do Radíkova, kde se konalo odhalení pomníku padlým a jubilejní slavnost Národní jednoty.

      Dne 19. července 1936 pořádal zábavní odbor zahradní slavnost u Bláhů.

      Na rozloučenou s odvedenci pořádal odbor taneční zábavu u Prášilů dne 20. září 1936.

      Dne 27. října 1936 pořádala strana národních socialistů první naši hodovou zábavu u Bláhů.

      Dne 5. prosince 1936 pořádána byla, po dlouhé přestávce několika let, opět mikulášská zábava s nadílkou, stranou sociální demokracie.

      Dne 26. prosince 1936 sehrál dramatický odbor hasičského sboru divadelní hru se zpěvy „Na té naši vesnici“; zpívali: Ludmila Mikšíková, Čeněk Hantek, Karel Lukas, na piano doprovázel Antonín Valenta z Hranic, na housle Alois Vašek, holič.

Divadelní kurs.

      Začátkem roku 1936 vydalo ministerstvo osvěty výnos, dle něhož smějí jen ty ochotnické spolky provozovati divadlo, jejichž režisér prokáže se vysvědčením o absolvování divadelního kursu. Takový dramatický kurs pořádal okresní osvětový sbor v Hranicích za vedení režiséra olomouckého divadla Oldřicha Stibora ve dnech 5., 8., 20. a 29. března 1936. Z našeho dramatického odboru zúčastnili se tohoto kursu řídící učitel Karel Šnitzer, Ludmila Hapalová {provd. Hantková}, Ludmila Vavříková {provd. Kohoutová}, Božena Drobilová, František Duchoň, Jan Humplík, František Vavřík a Jan Drobil. Po skončení kursu obdrželi vysvědčení o absolvování kursu.

5. Poměry zdravotní.

      V lednu, únoru a v březnu onemocnělo mnoho dětí i dospělých nastuzením – chřipkou.

      Dne 28. prosince 1936 odjel starosta obce Josef Machálka do Prahy, do sanatoria dr. Schamberga, aby se léčil z vážné kožní choroby, následkem nákazy za světové války.

Samaritský kurs.

      V měsíci březnu a dubnu 1936 byl pořádán samaritský kurs v sále u Prášilů. Dne 27. března přednášel městský lékař z Hranic MUDr. Antonín Rosík o významu samaritství a hygieně venkova, bylo 120 návštěvníků. Dne 30. března 1936 přednášel šéflékař lázní Teplic nad Bečvou MUDr. Oskar Leo Stern anatomii a fysiologii, 103 návštěvníků. Dne 3. dubna 1936 přednášel lázeňský lékař MUDr. Jan Urban o prví pomoci (teorie), 95 návštěvníků. Dne 10. dubna 1936 přednášel lázeňský lékař MUDr. Jan Urban o první pomoci (praxe). Při praktickém provádění mu pomáhali MUDr. E. Böhm a masér Čeněk Hantek st., bylo 110 návštěvníků. Dne 17. dubna přednášel pplk. Alex Jiříček z Hranic o ochraně proti plynovým útokům, 104 návštěvníků. Účastníci sledovali přednášky s velkým zájmem.

Civilní protiletecká ochrana - C.P.O.

      Výnosem okresního úřadu v Hranicích, ze dne 9. dubna. 1936 č. 8688/XI-16, nařízeno bylo zříditi v každé obci poradní výbor pro civilní protileteckou ochranu. U nás konala se ustavující schůze tohoto výboru dne 24 dubna 1936 v radnici. Výbor poradní sestaven takto:

 
  1. Josef Machálka, starosta obce,
  2. Josef Dietl, správce lázní Teplice nad Bečvou,
  3. Cyril Vavřík, velitel CPO,
  4. František Vavřík, starosta hasičského sboru,
  5. František Kohout, náčelník hasičského sboru,
  6. MUDr. Jan Urban, lázeňský lékař,
  7. František Králík, místonáčelník hasičského sboru,
  8. Jan Jednorog, místonáčelník hasičského sboru,
  9. Karel Šnitzer, řídící učitel,
  10. Čeněk Hantek, masér,
  11. Jaroslav Horák, člen výboru,
  12. Augustin Mikšík, člen výboru.

      Jednatelem zvolen řídicí učitel Karel Šnitzer.

      Na této schůzi rozdány byly členům výboru směrnice č. 1, 2 a 3 s vybídnutím, aby si je přečetli a do příští schůze přišli s návrhy. Časopis „Obrana obyvatelstva“ odebírá hasičský sbor a správa školy. CPO má ve Zbrašově zřízenu místnost pro první pomoc v radnici, kdež je také obvazový materiál.

      Ve schůzi výboru konané 12. května 1936 rozdělena byla naše obec na poplachové o požárové okruhy takto:

  • okrsek lázeňský od vily Ladislava Říhovského až po Horní bránu: velitel Karel Šnitzer, samaritán Adolf Orava ml., člen asanační skupiny Josef Růžička, posel Josef Růžička ml.
  • okrsek od Horní brány až na konec obce u č. 57 a č. 35: velitel Cyril Humplík, samaritán Josef Duchoň st., člen asanační skupiny Jaroslav Horák, spojka František Humplík.
  • okrsek lázně Teplice kromě sanatoria, které patří do 1. okrsku: velitel Josef Dietl, samaritán Čeněk Hantek, členové asanační skupiny František Ryška a Karel Machanec, záloha Adolf Orava st., Štěpánka Rorečková, František Rýpar st., Eduard Roreček a František Roreček.

      Poplach učiní se u nás troubením a zvoněním. Shromaždiště funkcionářů je v radnici.

      Výnosem okresního úřadu v Hranicích ze dne 11. července 1936 č. 22.134/XI-16 nařízeno konání zkoušky pohotovosti a zatemnění obce. Obojí konáno v sobotu dne 18. července 1936.

      Již v únoru 1936 pořízen byl seznam složek CPO a sice: seznam nevojáků a hochů ve stáří od 14 do 20 let (31), seznam žen (88).

      Ve schůzi dne 15. července 1936 konaná usneseno navrhnouti obecní radě, aby zakoupila 10 plynových masek s 2 cvičnými filtry. Ve schůzi 23. listopadu 1936 konané usneseno, aby velitel CPO Cyril Vavřík s Čeňkem Hantkem provedli v prosinci výuku s plynovými maskami (dechová a cvičení prostná, se zadržením dechu). Cvičení konána v prosinci 8., 9., 10., 11., 15. a 16. s počtem účastníků 7, 11, 2, 10, 4, 6 a dvou cvičitelů.

      Do školy pro výcvik asanačních čet v Lutíně byl vyslán ze zdejší obce Čeněk Hantek, který na schůzi dne 16. prosince 1936 konané, podal referát o tomto výcviku. Podrobně zapsáno o tom v protokolární knize výboru CPO.

      Sluší zde poznamenati, že cvičitelé vyvinuli neobyčejnou obětavost při nácviku složek a členové složek pochopení a nevšední zájem, což dokazovali dochvilností a hojnou návštěvou cvičení. Všechna cvičení prováděl se v radnici v místnosti obecní kanceláře a čítárny v 1. poschodí.

6. Poměry politické.

      Ve schůzi obecního zastupitelstva konané 9. července 1936 usneseno jednomyslně upsati na půjčku na obranu státu obnos 20.000 Kč u kontribučenské záložny v Hranicích na 4½ %.

7. Správa obce důležitá usnesení obecního zastupitelstva.

      Dne 4. srpna 1936 zemřel člen obecního zastupitelstva a člen místní stavební komise Čeněk Gadas, rolník č. 9. Za zemřelého byl povolán náhradník ze strany lidové Bohumil Gadas, syn zemřelého.

      Po odjezdu starosty Josefa Machálky na léčení do Prahy dne 28. prosince 1936 převzal úřadování náměstek starosty František Králík a za starostu povolán náhradník z republikánské strany Eduard Roreček.

      Obecní rozpočet na rok 1936 byl sestaven takto:

Řádné hospodaření: Potřeba   77.621,- Kč
  úhrada   65.365,- Kč
  schodek   12.256,- Kč
Schodek tento uhradí se přirážkou 125 % k dani činžovní a přirážkou 350 % k daním ostatním.
Mimořádné hospodaření: Potřeba 253.000,- Kč
  úhrada 253.000,- Kč
  schodek            0,- Kč
Úhrada kryje se výpůjčkou od Ústřední sociální pojišťovny.
Rozpočet místní školní rady: Potřeba     3.384,- Kč
Rozpočet obec. chud. fondu: Potřeba     1.294,- Kč
  úhrada        144,- Kč
  schodek     1.150,- Kč
Rozpočet obecního vodovodu: Řádná potřeba   13.000,- Kč
  úhrada   13.000,- Kč
  schodek            0,- Kč
  Mimoř. potř. 150.000,- Kč
  úhrada 150.000,- Kč
  schodek            0,- Kč

 

      Potřeba místní školní rady a schodek obecního chudinského fondu a potřeba obecního vodovodu jsou zařazeny v patřičných hlavách hlavního rozpočtu.

      Úhradu mimořádného rozpočtu vodovodního usneseno krýti výpůjčkou od Ústřední sociální pojišťovny.

      Hlavní obecní účet za rok 1936 se jeví takto:

  Celkový příjem 194.496,-    Kč
  celkové vydání 188.884,65 Kč
  zůstatek k 1. 1. 1937     5.584,35 Kč
Účet místní školní rady: Příjem celkem     3.659,28 Kč
  vydání celkem     3.635,15 Kč
  hotovost          24,13 Kč
Účet obec. chudin. fondu: příjem celkem     2.457,55 Kč
  vydání     2.377,80 Kč
  hotovost          79,75 Kč

 

      Tento účet byl schválen ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 6. 11. 1937. {Sic! - Správně asi má být 6. listopadu 1936 – pozn. L. Ch.}

      František Vavřík č. 15 a společníci (Františka Langerová, Františka Humplíková, Josef Duchoň) podal žádost o odprodej uličky, vedoucí od kaple mezi domy Františky Langerové, Františky Humplíkové a mezi zahradami Františka Vavříka a Josefa Duchoně.

      Obecní zastupitelstvo usneslo se ve schůzi dne 23. února 1936 konané, jednati s Františkem Vavříkem o odstoupení části své zahrady na stavbu hasičského skladiště. František Vavřík vyslovil se při jednání, že žádnou část zahrady nepostoupí.

      Na návrh obecní finanční komise usneseno pak ve schůzi dne 7. května 1936 konané, odprodat uličku shora uvedeným žadatelům za obnos 5 Kč za 1 m2, s podmínkou, že vykupitelé zaplatí všechny s kupem spojené poplatky. Ulička byla připojena k pozemkům vykupitelů a zrušena. Pro občany neměla valného významu a byla skladištěm odhozených střepů.

      V roce 1936 oživla opět otázka zřízení hřbitova na katastru obce Zbrašova, o níž jednáno naposled v roce 1931. Žádost o zřízení hřbitova podala místní organisace národně socialistické strany. Žádost byla projednána obecním zastupitelstvem ve schůzi dne 23. března 1936 a bylo usneseno odložiti tuto záležitost, vzhledem k neutěšeným finančním poměrům obecním, na pozdější dobu.

      Ve schůzi dne 7. května 1936 usneseno obecním zastupitelstvem, dáti vypracovati firmě Ing. Aloise Jambora v Hranicích projekt na cesty:

  1. do Hejku (od dlážděné okresní silnice) Mariánským údolím až na hranice katastru obce Ústí.
  2. na cestu do Solnic.
  3. kolem humen od školy ke kříži v Solnicích.

      V prosinci 1936 zaslala firma Jambor hotový projekt na cestu do Hejku a Mariánského údolí. Za projekt a k němu vypracovaný rozpočet vyplaceno 3.063 Kč.

      Ve schůzi dne 10. října 1936 usneslo se obecní zastupitelstvo požádati ministerstvo zemědělství o povolení mimořádné lesní těžby pro rok 1937 v množství 1.000 kubických metrů. Za vytěžené peníze za dřevo vybudují se obecní komunikace.

      Ve schůzi dne 3. prosince 1936 usneseno požádati Zemský úřad, oddělení pro hrazení bystřin, o provedení místního šetření a vypracování projektu na regulaci potoka „Krkavec“, který má ráz bystřiny.

      Dne 20. prosince 1936 prodána byla veřejnou dražbou obecní bryčka Janu Hapalovi za 1.420 Kč, poněvadž se ji dnes neužívá k účelům, k jakým byla kdysi pořízena (dovážení kněze na křesťanská cvičení, na mše a při pohřbech ke Kostelíčku).

      Výnosem okresního úřadu v Hranicích byly vyzvány všechny obce okresu, aby v nejkratší době zřídily sprchové lázně pro účely civilní protiletecké ochrany. Po dohodě s místní školní radou bylo usneseno zříditi sprchové lázně ve škole a sice v prádelně, k níž přistaví se do zahrady oblékárna. plán a rozpočet na stavbu vypracoval Josef Číhal, stavitelský mistr z Hranic. Rozpočet na sprchové zařízení firma Antonín Kunz.

      V květnu 1936 odebrala zdejší obec z Masarykova ústavu pro kojence v Moravské Ostravě nemanželské dítě zdejší příslušnice Tomečkové, Otakara Tomečku a dala ho do opatrování Františce Vinklarové č. 46 za měsíční odměnu 100 Kč. Nemanželský otec Jan Mžik, cestář bez zaměstnání v Opavě, dítě převzíti nemohl a do dětského domova v Hranicích nemohlo býti rovněž přijato, poněvadž mu byl teprve 1 rok. Matka dítěte je zaměstnáním kuchařka, je choromyslná a je v ústavu pro choromyslné.

Zřízení stálého jeviště se šatnou v restauraci Leopolda Prášila.

      Ustavení dramatického odboru při hasičském sboru donutilo jak hasič-ský sbor, tak i obecní radu, zajímati se vážně otázkou pořízení nového jeviště, poněvadž stávající hasičské jeviště pořízené zcela primitivně před více než 40 lety bylo v tak ubohém stavu, že nebylo možno dáti je dohromady. Kulisy byly papírové z větší části roztrhané a děravé. Ježto mezi návštěvníky divadelních představení bylo vždy dosti lázeňských hostů, museli jsme se za toto jeviště opravdu stydět. Bylo původně pořízeno pro starou nízkou a malou místnost vedle nálevny hostinci, v době kdy obec Zbrašov nebyla lázeňskou obcí. Nehodilo se naprosto do nového přistaveného sálu, v němž se vyjímalo přímo hrozně. Při přestavbě okresní silnice naskytla se vhodná příležitost vyřešiti otázku stálého jeviště a starosta Josef Machálka se jí vážně chopil.

      Přičiněním obce, hlavně však Josefa Machálky, odkoupil majitel restaurace Leopold Prášil, majitel restaurace č. 26, část zahrady v šířce 10 metrů a v rozměru 300 m2 sousedících s jeho hostincem od manželů Čeňka a Barbory Gadasových za 11.000 Kč. Po dlouhotrvajícím úporném jednání s manžely Gadasovými vyhotovena byla kupní smlouva, v níž uvedeno, že Leopold Prášil zaplatí na těchto 11.000 Kč částku 4.710 Kč, obec zaplatí 4.440 Kč za 120 m2, jako náhradu za plochu 60 m2, odebranou L. Prášilovi z jeho nemovitosti na rozšíření silnice a znehodnocení jeho hostince vysokou navážkou a 1.850 Kč za 50 m2 s výhradou, že za tuto část 50 m2 postaví kupitel Leopold Prášil do 1. ledna 1936 místnost pro stálé jeviště a obec Zbrašov, že je oprávněna toto stálé jeviště propůjčovati bezplatně místním korporacím ku pořádání různých přednášek, divadelních představení po dobu 7 let od postavení jeviště.

      Tato smlouva byla vyhotovena již v roce 1934. Pro Leopolda Prášila mělo přistoupení k části zahrady sousední nemalý význam, poněvadž získal tím pozemek pro zřízení dvorku, jehož dosud neměl a pro postavení záchodů, které byly dosud přes silnici proti restauraci a muselo se do nich chodit přes silnici, což bylo unikum a nevhodné zvláště v lázeňské obci. Úpravou silnice byly tyto záchody, při nichž byl zároveň dřevník, zrušeny a Leopold Prášil by je byl musel stavěti v nevelké zahradě před restaurací.

      Místnost pro stálé jeviště mela býti přistavěna ku podélné zdi hraničící s přikoupeným pozemkem na ploše asi 33 ½ m2. Místnost pro stálé jeviště do 1. ledna 1936 postavena nebyla.

 Původní návrh umístění jeviště
{Původní návrh umístění jeviště}

      Když pak ve schůzi obecní rady konané dne 10. března 1936 za účasti členů výboru hasičského jednáno bylo opět o této záležitosti, navrhl starosta Josef Machálka, aby ku místnosti pro stálé jeviště byla postavena šatna pro herce na ploše asi 10 m2. Poněvadž stavba šatny nebyla v podmínkách projednaných s Leopoldem Prášilem navrhuje starosta, aby obec přispěla Leopoldu Prášilovi obnosem, který by se rovnal ¼ nákladů na postavení místnosti pro stálé jeviště a šatny, kterýžto obnos by však neměl přesahovati 16.000 Kč.

      Když byl tento návrh ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 23. března 1936 zamítnut, s poukázáním, že může za koupených mu 50 m2 zahrady postaviti svým nákladem, prohlásil Leopold Prášil, že obojí stavěti nemůže a nebude poněvadž by to vyžadovalo pro něho značného vydání. (Pokračování v roce 1937.)

Stavba obecního vodovodu. (Pokračování z roku 1935.)

      Jelikož Ústřední sociální pojišťovna na žádost obce Zbrašova svolila, aby se obec připojila na její zbudovaný vodovod z louky Smetánky, usneseno v obecním zastupitelstvu dne 10. března 1936 požádati firmu Antonín Kunz o přepracování a opravu projektu a rozpočtu zhotoveným na výstavbu vodovodu z „Kabela“{Sic! ?} pro připojení na vodovod ÚSP.

      V téže schůzi 10. března 1936 navrhl starosta Josef Machálka, aby byla ÚSP požádána o odprodej vodovodu zbudovaného před léty z Kohoutovy Kuče a z přilehlého lesa statku hranicko-lipenského, poněvadž vodovod tento stal se pro lázně a sanatorium bezvýznamným. Člen obecní rady Vladislav Damek navrhl, aby byla ÚSP požádána o darování tohoto vodovodu. Více návrhů nebylo. Starosta dal hlasovati napřed o návrhu Vladislava Damka na darování. Obecní zastupitelstvo všemi až na 2 hlasy tento návrh schválilo, čímž stal se starostův návrh bezpředmětný. Opis tohoto protokolu, ověřený starostou zaslán byl zároveň se žádostí o darování vodovodu na Kuči, ÚSP dne 11. března 1936.

      Žádost tuto vyřídila ÚSP přípisem ze dne 26. března 1936 č. 31.680/3/F-36 tohoto znění: Na váš dopis ze 11. března 1936 oznamujeme vám, že ÚSP nemůže vám darovati vodovod. V úvahu mohl by přijíti pouze prodej vodovodu za podmínek aspoň částečně přijatelných. Jelikož se však obecní zastupitelstvo zásadně usneslo podle protokolu zamítmouti návrh starosty na koupi vodovodu obcí, prodala ÚSP vodovod Josefu Machálkovi, majiteli usedlosti ve Zbrašově, za částku 1.500 Kč s příslušenstvím.

      Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 1. dubna 1936 přečetl starosta žádost zaslanou ÚSP o darování vodovodu, přečetl opis protokolu z 11. března 1936 k žádosti přiložený a pak odpověď Ústřední sociální pojišťovny z 26. března 1936 jak shora uvedeno. Po tomto sdělení nastala rušná debata které se zúčastnili členové zastupitelstva Vladislav Damek, Cyril Vavřík, Jan Hapala a náměstek starosty František Králík.

      Starostovi bylo vyčítáno, že neudělal to na čem se obecní zastupitelstvo usneslo, že měl již před 10. březne 1936 koupi vodovodu pro sebe zajištěnu. Bylo poukazováno na to, že již před rokem jednalo se v obecním zastupitelstvu o žádosti o darování vodovodu na Kuči a že měla být ÚSP již tenkrát o bezplatné odstoupení vodovodu požádána. Že se tak nestalo vysvětluje starosta tím, že bylo nájemcem lázní Ladislavem Říhovským a správcem lázní Josefem Dietlem doporučováno posečkati s touto žádostí, poněvadž představitelé ÚSP vlastně ani nevěděli o tom, že se z vodovodu na Kuči voda již delší dobu nepobírá, poněvadž je jí nedostatek a vodovod vůbec nefunguje.

      Když pak starosta žádal, aby obecní zastupitelstvo odhlasovalo, zda on udělal to na čem se obecní zastupitelstvo usneslo, nebo zda překročil hranice své kompetence, prohlásil náměstek starosty František Králík, že nemá k úřadování starosty důvěry a opustil se všemi členy sociálně demokratické strany schůzi. Schůzi opustili také bez udání důvodu členové Cyril Vavřík a Čeněk Gadas. Poněvadž se schůze stala nezpůsobilou k hlasování, byla starostou rozpuštěna.

      Poněvadž se do schůze obecního zastupitelstva na 4. dubna 1936 svolané dostavili pouze 4 členové, nemohla býti zahájena. teprve do schůze na den 7. května 1936 svolané, dostavili se opět všichni členové. Po přečtení protokolu z 1. dubna 1936 nastala opět dlouhotrvající rušná debata.

      Náměstek starosty František Králík prohlásil, že se vrací s členy, kteří s ním 1. dubna ze schůze odešli, opět ke spolupráci pod podmínkou, že bude starosta pracovati pro dobro obce a všeho občanstva. Starostovi bylo opět vytýkáno, že již 6. března 1936 vyjednával o koupi pro sebe. Starosta přiznává k tomu, že mu bylo skutečně dne 6. března 1936 dr. Piskačem nabízeno, aby vodovod koupil pro sebe nebo pro družstvo. Odmítl koupiti vodovod pro sebe poněvadž by mu to bylo jasně, jako starostovi obce veřejností vytýkáno a pro družstvo, protože by to z důvodů subvenčních nemělo cenu. Koupě vodovodu by měla cenu jen pro obec. Žádal při té příležitosti dr. Piskače aby ÚSP vodovod obci darovala. Když mu bylo sděleno, že ÚSP vodovod darovati nemůže, že je však ochotna jej obci prodat, sdělil pak dru. Piskačovi, že podá v obecním zastupitelstvu návrh na koupi a na určení ceny, která byla ÚSP nabídnuta. Na toto sdělení bylo Starostovi vytýkáno, že nepodal zevrubné informace o jednání s dr. Piskačem hned ve schůzi 10. března 1936 konané, neboť obecní zastu-pitelstvo bylo by se po těchto informacích rozhodlo jistě pro koupi.

      Náměstek starosty František Králík vyslovil domněnku, že starosta se nezmínil před hlasování proto o rozhovoru s dr. Piskačem, poněvadž měl již 6. března vyjednanou koupi za 1.500 Kč a tudíž jednal ve vlastním zájmu. Nazval jednání starostovo „jidášským“.

      K těmto výtkám podotýká starosta, že neinformoval obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 10. března 1936 o rozhovoru s dr. Piskačem z 6. března 1936, protože se domníval, že člen zastupitelstva Vladislav Damek získal mezi 6. a 10. březnem nové určití informace o darování, na základě kterých podal svůj návrh dne 10. března. Cítí-li se obec nyní přijetím návrhu Vladislava Damka poškozena, měl by býti dne volán k zodpovědnosti Vladislav Damek, poněvadž obecní zastupitelstvo mylně nebo nepravdivě informoval.

      Ku konci debaty sdělil starosta, že byl dne 18. března 1936 vyrozuměn správcem lázní Josefem Dietlem o tom, že finanční referent ÚSP ing. Marek požádal správu lázní aby se dotázala starosty zda reflektuje na koupi vodovodu za obnos 1.500 Kč pro sebe. Starosta navrhl ihned koupi pro sebe a tím přešel vodovod na Kuči se všemi právy a povinnostmi v jeho vlastnictví.

      Starosta prohlašuje, že nemínil koupený vodovod podržeti ve svém vlastnictví, nýbrž hodlal jej nabídnouti obci ke koupi za touž cenu 1.500 Kč, nebo darovati jej obci s výhradou bezplatného odběru vody pro potřebu svého hospodářství po dobu, pokud by obec vodovod ten v činnosti udržovala.

      Soudní spor mezi náměstkem starosty Františkem Králíkem a starostou Josefem Machálkou, pro výrok „jidášské jednání“se strany náměstka starosty pro urážku úřední osoby starosty, skončil smírem.
Při jednání o 10. bodu schůze dne 7. května 1936 konané (stavba obecního vodovodu), navrhl starosta aby byl obecní vodovod vybudován z „Kabele“ na základě projektu vypracovaného firmou Antonín Kunz, projednaného pro právní řízení dne 26. května 1934 a schváleného okresním úřadem výnosem z 24. července 1934 č. 14.272/IV-15. Pro tento návrh hlasovali všichni členové obecního zastupitelstva. Tím byla záležitost stavby obecního vodovodu v tomto roce ukončena. (Pokrač. v r. 1937.)

Novostavby, stavby a nástavby.

      Na jaře 1936 provedl Cyril Vavřík přístavbu chléva, přístavbu a nástavbu stodoly při č. 45. Obytné i hospodářské budovy opatřil bleskosvodem.

      František Javorský, majitel sklenářského závodu a realit ve Zlíně, koupil od Adély Kohoutové roli vedle hotelu Bláha a postavil na ní rodinnou vilku s 2 pokoji, kuchyní, koupelnou, spíží, halou v přízemí, s 1 pokojem v podkroví, bytem pro domovníka, prádelnou a sklepem v suterénu. Na západní straně zřízena byla garáž a nad ní otevřená terasa.

      Manželé Karel a Josefa Kroupovi ze Zlína koupili sousední roli od Františka Zimmera a postavili na ní jednoposchoďový rodinný dům o 2 dvoupokojových bytech s kuchyněmi a příslušenstvím. Ku přízemnímu bytu byla přistavěna zasklená veranda. Celá budova je podsklepena a v suterénu je garáž.

      Javorského vila „Maruška“ má č. 64 a Kroupova vila „Josefka“ č. 63. Obě tyto značným nákladem vkusně zbudované vily s nádherně upraveným prostranstvím vpředu, velmi přispěly k rozšíření a zkrášlení vilové čtvrti Zbrašovské.

      Na jaře dokončila budovu pro ubytování letních hostů při č. 41 Helena Šindelová. Budova obdržela domovní č. 61, ke dni 1. května 1936 byla budova k ubytování letních hostů připravena.

 


Předchozí díl   Následující díl