Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 7. 2017

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 24 až 28°C. Noční teploty 17 až 13°C.

Přehrát/Zastavit Další

Aktuální srážky

Obsah

Pamětní kniha

KRONIKA
obce
ZBRAŠOVA

(≈od r. 1922 - do r. 1938)

díl 6.: rok 1932

 


 

Rok 1932

1. Poměry přírodní.

      Nový rok 1932 začíná svou vládu energicky silnějšími mrazy, které však trvají jen dva dny. Dne 3. ledna napadlo asi 5 cm sněhu, ale ještě téhož dne nastala obleva. Sníh roztál a začaly dešťové přeháňky. Tání pokra-čovalo i dny následující, počasí se zhoršilo a od 5. do 9. ledna pršelo a bylo blátivo. Dne 9. ledna mírně sněží, nastává počasí nezdravé, nepříjemné, 10. ledna mrzne, přes den slunečno, krásně, toto počasí trvá do 12. ledna. V únoru se počasí změnilo. Dne 9. února počal foukati severovýchodní vítr, takže teplota klesla na –12°C, 10. února na –19°C a 11. února až na –20°C, 12. února sněžilo a teplota se značně zvýšila. Dne 20. února byla sněhová vánice. V březnu se počasí nezlepšilo, napadlo asi 15 cm sněhu, který však neměl dlouhého trvání. Půda je bez sněhu a noční mrazy škodí obilí. S polními pracemi nebylo možno započít.

     Dne 1. dubna dostavila se první bouře tohoto roku, doprovázená silným deštěm a vichřicí. První jarní práce začaly koncem března. Povrch půdy byl suchý, spodek zmrzlý.

     V úterý 5. dubna snesla se téměř nad celou Moravou v odpoledních hodinách prudká vichřice, která natropila místy mnoho škod. Od 5. do 10. dubna sněžilo s deštěm a bylo chladno. Od 13. do 18. dubna bylo zamračeno mírně pršelo a na polích se nedalo pracovati. Skutečné polní práce začaly až po 18. dubnu. Selo se kvapně a sázely se brambory. Následkem hlubokého promrznutí půdy, nasakovala půda stále od spodu a práce polní se tím ztěžovaly.

     Ku konci dubna pak bylo slunečno teplo, sucho. Byly obavy, nezaprší-li v nejbližší době budou velmi slabé vyhlídky na bohatou senoseč a žně. Jako druhá polovice dubna, tak i začátek května je suchý, teplota se stále stupňuje a dosahuje teploty letních měsíců. Žhavé slunce a východní vítr vysušují zemi, rostlinstvo zakrňuje a lidé hledí s obavami budoucnosti vstříc, neboť nebude trávy ani slámy, čímž utrpí opět chov dobytka. Dne 22. května 1932 nastal obrat. Nad krajem snesla se menší bouře, 24. května pršelo opět a 25. května byl silný liják. Od 27. do 31. května pršelo opět a tak byla obavy zažehnány, vše se osvěžilo a rychle rostlo.

     Začátek června byl deštivý, pak nastala chladna a teplota klesla až na bod mrazu. Chladnem se opozdil vývin rostlinstva. Pro stálé přeháňky trvající téměř do konce června sušilo se špatně seno. Koncem června ustaly přeháňky a do července přichází období tropického vedra a sucha.

     Tráva na lukách v červenci vadne a slunce ji vypaluje, vadnou okopaniny, obilí kvapem dozrává. Vedro stává se nesnesitelným, nenaprší-li záhy nebude otavy, chovatelé budou nuceni prodávati dobytek ještě více pod cenu nežli dosud. Ovoce opadává.

     Dne 15. července dostavila se bouře se silným lijavcem. Dne 17. července opět vydatně pršelo, 24. byla opět bouře. Sucho zažehnáno. Ve dnech 20. a 28. července prší opět. Dne 2. srpna přihnala se opět bouře. Od 2. do 8. srpna opět prší s menšími přestávkami. Obilí, hlavně ječmen a oves počíná růsti na pokládkách. Od 8. srpna bylo pak až do konce srpna krásné počasí.

     V září a v říjnu je počasí suché. Dne 24. listopadu 1932 napadl první sníh, který však téhož dne roztál. V polovině listopadu počaly mrazy a trvaly až do konce měsíce. Od 10. do 17. prosince bylo velmi mlhavo, mlha mrzla na drátech a stromech v jíní a to natropilo mnoho škod na elektrickém vedení a zvláště v lesích. Vrcholy stromů, i mladé až do 20 cm silné stromy, byly zpřelámány, také mnoho stromů ovocných bylo poškozeno. Na hranickém okrese způsobena byla tím taková škoda, že nemá pamětníků.

 

2. Poměry hospodářské.

     První jarní práce začaly koncem března, byly však přerušeny deštivým počasím, které trvalo až do 18. dubna 1932. Skutečné polní práce začaly až po 18. dubnu. Seno se sušilo velmi špatně pro deštivé počasí červnové. Také žně se deštivým počasím značně zdržovaly. Brambory dobývaly se za počasí pěkného, byly čisté bez hlíny. Následkem suchého počasí podzimního těžko se oralo a špatně selo. Otavy bylo málo, směsky řídce vzešly, cukrovka byla zakrnělá a ovoce houfně opadávalo.

     Ceny obilí k 1. březnu – plodařská bursa Olomouc, prům. cena za 1q:

  pšenice 151,20 Kč,
  žito 152,55 Kč,
  ječmen 110,26 Kč,
  oves 104 – 125 Kč,
  sláma 48 – 60 Kč,
  seno 62 – 72 Kč,
  zemáky 27 – 30 Kč.

     Cena 1 kg chleba v dubnu 2,50 Kč.

     Cena selat 10.7. pár 400 Kč, 22.7. pár 200 – 320 Kč. Cena vepřového jatečného dobytka 6 – 7 Kč. Nepoměr v ceně selat a krmných vepřů způsobuje, že se nevyplácí jejich chování.

     Cena 1 kg másla 20 Kč, tvarohu 3 Kč, vejce 30 haléřů, 1 litr mléka 1,40 až 1,80 Kč.

     Dne 24. září na olomoucké plodařské burse: pšenice moravská 74 až 75 Kč, ….[atd.].

     Ovoce: Velká úroda švestek, málo hrušek a jablek, některé suchem opadaly. Švestky trpěly plísní jablka a hrušky červivostí. Rozmohla se puklice švestková. Následkem sucha bylo málo zelí.

     V srpnu stoupla cena vepřů na 7 – 8 Kč za 1 kg živé váhy.

     Mzda čeledínů v hospodářství jest 100 – 150 Kč měsíčně dle množství práce i v kterém tom statku vykázané. Při této mzdě poskytuje se služkám dar o Vánocích, šaty.

 

     Včelařství v roce 1932.

     Čtyři včelaři vyzimovali 29 včelstev, rojů bylo 6, zahynulo 18 včelstev.

     Při sčítání hospodářských zvířat v lednu 1932 napočítáno:

     Krav 74, jalovic 9, telat 17, býků 2, dohromady 102;
     plemenic 7, selat 41, ostatních vepřů 21, dohromady 69.

     Z přídělu státní stravovací akce bylo v roce 1932 vydáno stravovacích lístků pouze 7 v ceně 70 Kč, obdrželi Antonín Tomečka a Marie Chromá.

     Vyhláškou ministra financí oznámeno vydání stokorunových bankovek z 10. 1. 1931. Vyhláškou ministerstva financí č. 32 nařízeno stažení padesátikorunových státovek, dodatkem 12.7.1922.

 

3. Poměry společenské.

     Zatímní správce školy Jaroslav Hrachovec obdržel od 1. února 1932 placenou dovolenou do konce školního roku ku návštěvě kursu pro živnostenské školy pokračovací v Brně. Na jeho místo ustanovena se souhlasem zemské školní rady definitivní učitelka Marie Vencová, učitelka ve Viganticích, okres Valašské Meziříčí. Na místo industriální učitelky Vránové ustanovena od 1. února 1932 industriální učitelka M. Sutorová z Hranic.

     Ve školním roce 1932-1933 vyučoval na zdejší škole Karel Šnitzer, ustanovený definitivním učitelem a správcem školy dekretem zemské školní rady ze dne 25. července 1932, od září 1932. O toto místo podáno bylo 8 žádostí okresnímu školnímu výboru v Hranicích a ten stanovil pořadí:

     1. Karel Šnitzer, definitivní řídicí učitel v Jezernici, atd. Místní školní rada souhlasila s tímto pořadím. Správcem školy se stal Karel Šnitzer narozený v Drahotuších 30. října 1882. Maturoval roku 1902 na učitelském ústavu v Příboře a vyučoval od 1. září 1902 do 1. září 1932 na okrese hranickém v Dolním Újezdě, v Jezernici, ve Slavíči, v Bělotíně a ve Staměřicích.

     Lázeňská sezóna byla v důsledku vzmáhající se hospodářské krise poněkud slabší než v roce 1931. Lázeňským lékařem byl ustanoven MUDr. Jan Urban, rodák ze Zábřehu na severní Moravě.

     V roce 1932 se narodili:
  • Mrtvorozený syn Karla Paličky, cestáře, dne 30. ledna 1932.
  • Drahomíra Oravová, dcera Jana Oravy, dělníka, dne 13. května 1932.
     Zemřeli:
  • Tomečková Marie, výměnkářka, dne 8. března 1932.
  • Josef Humplík, výměnkář, dne 21. března 1932.
  • Františka Levová, lázeňský host v sanatoriu, dne 6. června 1932.
  • Marie Velecká, manželka, 30. září 1932.
  • Jan Hapala, výminkář, dne 30. listopadu 1932.
     Oddáni byli:
  • Josef Králík, elektromontér a Františka Nebeská dne 7. května 1932.
  • Otto Nedvic, strojní zámečník a Anděla Oravová dne 5. července 1932.
  • Karel Mikšík, betonář a Ludmila Hanáková dne 6. července 1932.
     K vojsku byl odveden:
  •  František Rýpar č. 29.

 

     Vyhláškou předsedy vlády z 20. srpna 1932 nařízeno státnímu statistickému úřadu, aby provedl v roce 1932 statistické šetření péče o chudé, péče o mládež, ochranu potřebnou za rok 1931.

     Vyhláška ministerstva spravedlnosti ze 17. 3. 1931 o počátku činnosti pracovních soudů a oddělení okresních soudů pro právně pracovní spory. Činnost začíná 1. září 1932.

     Zákon z 28. prosince 1932 jedná o pracovně personálních a platových srážkách presidenta republiky, členů obou sněmoven a státních zaměstnanců.

 

4. Poměry kulturní.

     Dne 5. března 1932 konána oslava narozenin pana presidenta Masaryka v sále U Prášilů.

     Dne 22. května konána, za účasti rodičů a příznivců školy, zástupců místní školní rady a obce, oslava svátku matek.

     Dne 23. června podniknut žákovský výlet na Pustevny, Radhošť a do Rožnova pod Radhoštěm na krajinskou výstavu.

     Dne 28. června proveden předběžný zápis žáků pro školní rok 1932/33.

  Zapsáno bylo: 1. oddělení 4 chlapci, 6 děvčat,
    2. oddělení 9 chlapců, 8 děvčat,
    3. oddělení 6 chlapců, 10 děvčat,

     Celkem 19 chlapců a 24 děvčat, tj. celkem 43 žáků.

     Dne 27. a 28. října konána oslava výročí našeho osvobození.

     V neděli 18. prosince konána ve škole slavnost vánočního stromku, spojená s vánoční nadílkou.

     V roce 1932 byl knihovníkem obecní knihovny opět František Ryška. Obec přispěla na tuto knihovnu obnosem 500 Kč. Knihovna je umístěna v radnici v prvním poschodí. Čtenářů bylo 31 a přečetli 602 svazků.

     Hasičský sbor v roce 1932 měl 24 členů. Pořádal v zimě hasičské školy, v létě praktická cvičení. Pořádány 2 plesy, z nichž jeden maškarní a druhý zábavní.

     Z novin a časopisů nejvíce čteny Svoboda, České slovo, Duch času, z ilustrovaných Hvězda a Moravanka. Obec odebírala Chov hospodářských zvířat, Moravského hospodáře a časopis Péče o mládež.

     Hojně navštěvována filmová představení v obou kinech v Hranicích. Divadelní představení a různé kulturní podniky doma, v Hranicích a v ostatních vesnicích.

     Společenský život nabyl po válce jiného rázu. Záhy po válce vymýšleny byly v Americe nové tance, vzaté ponejvíce ze života černochů, přizpůsobeny a pozměněny, složena k nim též zvláštní hudba, která provozovaná na nástrojích dosud neznámých, nově vynalezených, jako saxofony, vibrafony, jazz-trubka, jazz-posauny, cimbálech, bubnech atd. Hudbě té dostal se název „Jazz“, tance nazvány moderními, byly to foxtrot, tango slowfox, rumba aj.

     Tyto moderní tance uplatnily se nejprve v Praze a v Brně a šířily se odtud i do ostatních měst, později i do vesnic. Lidí zmocnila se po válečném běsnění taneční horečka. Ve městech učil se kde kdo moderním tancům. Zatím tančily se na našich vesnicích polky, valčíky, mazurky, sousedské a pouze mládež počala moderní tance napodobovati, i když je neuměla. Ještě v tomto roce nezná většina tanečníků správně tančiti moderní tance, ačkoliv stále víc a více na venkov pronikají.

     Jako dostal se k nám z Ameriky jazzový orchestr na moderní tance, tak zase z Anglie přenesena byla k nám organisace Junáků – Old Skatů. Cílem této organisace bylo umožnit městským lidem, hlavně mládeži, pobyt na venkově v lesích, ve zvláštních táborech. Jejich účastníci obstarávali si sami veškeré práce, jako vaření, úklid aj. Přebývali ve stanech a všechen čas věnoval tělesnému zotavení, tělesnému cvičení, vycházkám, spontánním cvičením ve stopování, pátrání, poskytování první pomoci a jinému.

     Myšlenka celkem dobrá. Zavedením skautské organisace v naší zemi, zavedli u nás též různé skautské a trampské písně, které hodně zpívány, zapomínáno bylo při tom na krásnou národní píseň.

     Také cestování řešeno za účelem poznávání vlasti, propagováno tak zvaným „trampingem“. Městští lidé opatřili se na cestu stany, potravinami a vydali se na táboření kam jim napadlo. Postavili si stan, přenocovali, aby druhého dne v putování pokračovali. Tohoto trampingu zneužívali pak různí povaleči, kteří se stali postrachem venkova a lidé je nazývali divokými trampy.

 

5. Poměry zdravotní.

     V březnu bylo několik žáků trvale nemocno. V dubnu onemocněla žačka Stanislava Tebichová zápalem slepého střeva a dne 3. května 1932 po operaci zemřela. V únoru zlomila si ruku žačka Jiřina Rýparová. V říjnu onemocnělo mnoho dětí angínou.

     Zdravotní stav dospělých byl celkem uspokojivý.

 

6. Poměry politické.

     Život občanů se po válce úplně zpolitisoval. Někdejší kdejaká politická organisace vyvinula horečnou agitaci, aby získala co nejvíce členů, lákajíc je krásnými programy, které se většinou nikdy neuskutečnily. Ten tam byl klidný družný život našich vesnic. Lidé spolu nemluví již proto, že jeden je té, onen protichůdné politické organisace. Škorpí se lidé v hostincích, na schůzích, ve spolcích, v obecním zastupitelstvu, kamž všude je zanášena politická stranickost. Málo kde se zúčastní všechny politické složky společenské práce pro dobro všech, neboť každá partaj chce výhody pouze pro svoje členstvo.

     Zákonem ze dne 21. dubna 1932 zřízen všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů. Tyto zákony nahrazují revisi bankovních ústavů.

     Zákonem ze dne 28. prosince 1932 zřízená parlamentní úsporná a kontrolní komise, aby bylo docíleno úspornosti ve správě státu a státních podniků a ústavů. Komise skládá se z 24 členů a tolikéž náhradníků.

     Vládním nařízením ze 17. listopadu 1932 nařizuje se, že je povinna každá politická obec poříditi svým nákladem pamětní knihu obecní a to nemá-li ji dosud, nejpozději do 1. července 1933. Nejméně jednou za tři roky budiž pamětní kniha vyložena po dobu 14 dnů k veřejnému nahlédnutí.

 

7. Správa obce a důležitá usnesení obecního zastupitelstva.

     Ve schůzi 18. února 1932 usnesla se obecní rada na paušalování obecního osvětlení.

     Dále sdělil starosta, že byl schválen hospodářský plán lesní těžby na léta 1932 – 1942 lesní inspekcí ve Valašském Meziříčí.

     Byl schválen obecní rozpočet na rok 1932 v obnosu 11.602 Kč, uhrazen vypsáním těchto přirážek. Přirážka k dani činžovní dle předpisu a ostatní daně, dohromady výnosy 12.101 Kč. Schváleno vybírání dávky z piva na rok 1932–35 v obnosu 10 Kč z hektolitru a zemský výběrčí úřad pověřen vybíráním jejím.

     Do místní osvětové komise byli zvoleni Josef Machálka, Vladislav Damek a František Ryška jako knihovník.

     Zřízení poštovního úřadu v Teplicích po dobu sezóny a celoroční doručování pošty na účet poštovního eráru do obce Zbrašova. Ústřední sociální pojišťovna v Praze, jako majitelka lázní Teplice nad Bečvou, žádala o zřízení poštovního úřadu v lázních po čas sezóny. Poněvadž jsou Teplice nad Bečvou součástí obce Zbrašova, doručovala by se pošta po dobu sezóny do celé obce. Dosud doručoval poštu do Teplic i obce a přilehlých vil obecní sluha placený obcí Zbrašovem.

     Roční plat obecního sluhy obnášel 3.000 Kč na hotovosti, volný byt v radnici v ceně 1.200 Kč, užívání obecního pozemku v ceně 300 Kč, celkem 4.500 Kč. Tento obnos zatěžuje značně obecní pokladnu neboť daňová základna obnáší pouze 5.000 Kč. Donášení pošty z Hranic a roznášení v obci a do přilehlých míst v katastru obce Zbrašova ležících, tolik zaneprazdňuje obecního sluhu, že mu na obecní služby zbývá času. Usneseno požádati ředitelství pošt a telegrafů v Brně, aby zařídila celoroční doručování pošty na účet poštovního eráru. Žádost byla vyřízena příznivě, po čas lázeňské sezóny, tj. od 1. května do 30. září roznáší poštu poštovní posel z poštovního úřadu z Teplic. Od 1. října do 30. dubna listonoš jednou denně z poštovního úřadu v Hranicích.

     Ve schůzi obecního zastupitelstva 2. května 1932 usneseno požádati ministerstvo vnitra o úřední doplnění názvu obce Zbrašova na „Teplice nad Bečvou – Zbrašov“.

     Výnosem okresního úřadu z 25. března 1932 nařízena byla revise obecního hospodaření obce Zbrašova. Ve schůzi obecního zastupitelstva konané 27. května 1932 podal účetní tajemník Stanislav Zapletal zprávu o výsledku revize obecního hospodaření. Revisi byl podrobeno hospodaření počínaje rokem 1922. Poslední revise byla v obci provedena bývalým Zemským úřadem moravským v Brně v roce 1915. Podrobná zpráva o revisi zapsána v protokolu obce ze dne27. května 1932.

     Stálý nedostatek pitné a užitkové vody, jevící se zvláště v době lázeňské sezóny, nutí obecní zastupitelstvo zabývati se víc a více otázkou zřízení obecního vodovodu pro obec Zbrašov a eventuelně pro lázně Teplice, trpící rovněž nedostatkem vody.

     Otázkou zřízení vodovodu zabývalo se obecní zastupitelstvo již v roce 1930 a to ve schůzi 28. března. Ve schůzi konaní 31. srpna 1932, sděluje starosta Josef Machálka, že domluvil se zástupcem Ústřední sociální pojišťovny v Praze finančním referentem Dr. Marukem, by v měsíci září 1932 učiněny byly pokusné vrty za účelem zjištění vydatnosti pramenů pro myšlený obecní vodovod.

     Firma Antonín Kunz v Hranicích byla požádána hned nato, aby vyslala do obce odborníka, který by se členy obecní rady vykonal pochůzku po katastru obce za účelem zjištění vydatnosti pramenů.

     Pochůzka konána v prvním týdnu měsíce září a trvala půl dne. Ve schůzi 30. září podal starosta zprávu o výsledcích této pochůzky. Inženýr Vilém Spáčil, který za firmu Antonín Kunz pochůzky se zúčastnil, prohlásil po skončení pochůzky, že vodu které by bylo pro vodovod potřeba, 1 až 1,5 sekundové litry, těžko bude najíti v terénu vyšším než leží obec, poněvadž povodí z něhož voda se stéká je poměrně malé, silně zprohýbané a hlubokými ráztokami rozčleněné. Poukazoval na zkušenosti ze staveb jiných vodovodů a podotkl, že v praxi počítá se na 1litr za vteřinu asi 1 km2 povodí. Brán byl v úvahu terén v okolí vodovodu Ústřední sociální pojišťovny a přilehlé části revíru vyšší státní lesnické školy. Doporučoval, aby se zkusilo s pokusnými sondami a vrty v terénu na Kútě, tj. na parcele patřící Čeňku Gadasovi. Po zjištění půdního složení vykopaly by se pažené jímky za účelem zjištění vydatnosti vody. Místo to je ovšem v terénu asi o 60 metrů nižším než obec a bylo by nutno přečerpávati vodu elektrickým pohonem.

     V téže schůzi usneslo se obecní zastupitelstvo učinit tyto postupné vrty a v obecním zastupitelstvu a obecní radě byla podávána zpráva o postupech a výsledku práce. Potřebné nářadí dodá firma Antonín Kunz spolu s udáním detailních cen za vykonanou práci. Přípravnými pracemi započalo se dne 6. října 1932 v trati zvané Kúty. Práce byla velmi namáhavá a proto pokračovala ve schůzi 10. října 1932 sdělením starosty, že z pokusných prací dosud vykonaných nelze nic určitého zatím sděliti. teprve pokusným čerpáním, po zjištění vododajné vrstvy bude možno zjistiti vydatnost pramenů. Uděláno bylo 5 vrtných sond na Kútě, z nich 4 byly na vodu stálé, pouze jedna na louce Čeňka Gadase dala 0,1 litru za vteřinu. Na radu inženýra Spáčila čerpalo se strojně 7 dní a to vše od neděle 30. října od 7 hod. ráno do soboty 5. listopadu do 12 hod. v poledne. Čerpalo se více než ¾ litru za vteřinu. Ve schůzi dne 7. listopadu 1932 konané, usneseno odložit další zkušební vrty na pozdější dobu a uvažovati o tom, kde by se měly další zkušební vrty provésti a získati povolení od velkostatku Hranice a od Ústřední sociální pojišťovny.

     Dne 21. listopadu konána informační schůze obecního zastupitelstva a obecní finanční komise a všech poplatníků a voličů, na níž debatováno bylo o přípravných pracích spojených s hledáním pramenů na zamýšlený obecní vodovod a uskutečnění dalšího postupu v této práci. Po referátu starosty Josefa Machálky nastala debata, v níž vyslovil p. Mikšík názor, že zřízení vodovodu přečerpáváním vody z Kúta je z finančních důvodů nemožné a že bude nutné provésti vrtné sondy v lese nad vesnicí, odkud by voda samospádem se do vesnice dovedla. Po čtrnácti dnech přijede z Brna odborník inženýr Eduard Rosi a vykoná za přítomnosti obecní rady pochůzku v lese za účelem určení míst, kde by se mělo postupně vrtati. Toho roku 1932 se v té věci více nepodniklo.

     Při zdejší škole byla dosud studna v zahradě na jižní straně. Voda z této studny čerpala se čerpadlem od firmy Kunz v Hranicích. Voda tato nebyla však ani pitná ani užitková a v létě ji byli velmi málo. Používalo se jí pouze k zalévání zeleniny. Na žádost správy školy usnesla se místní školní rada ve schůzi 18. září 1932 a obecní zastupitelstvo dne 30. září 1932 opatřiti školu pitnou vodou zřízením přípojky na vodovodní potrubí profesora Františka Pittnera do vily Slovanky vedoucí. Přípojka provede se pod okresní silnicí do školní zahrady, kde se zřídí čerpadlo. Rozpočet na tuto práci, který vypracovala firma Kunz v Hranicích byl schválen místní školní radou dne 25. září 1932. Práce provedena byla v první polovici října a dne 14. října 1932 čerpalo se o 6. hodině ráno poprvé.

     Poněvadž se dosavadní sluha domovník v obecní radnici František Rýpar svého místa vzdal, usneseno na schůzi konané 10. října 1932 obsaditi místo obecního sluhy, což vyhlášeno bylo veřejně ve Zbrašově a také v Hranicích. O místo podali své žádosti:

  1. Josef Brada, dělník ze Zbrašova,
  2. Josef Staněk, čeledín u Jana Hapaly,
  3. Karel Lév, legionář z Velké, příslušný do Radíkova.

     Ve schůzi dne 17. listopadu 1932 konané usneslo obecní zastupitelstvo, by místo obecního sluhy uděleno bylo Karlu Lévovi, poněvadž jeho nabídka je pro obec nejvhodnější.

     Ve schůzi dne 10. října 1932 konané navrhl Adolf Orava, aby v obci zřízena byla noclehárna.

     Úprava a předlažba okresní silnice Hranice – Zbrašov.

     Na informační schůzce konané 21. listopadu 1932 hovořeno bylo také o rekonstrukci a předláždění okresní silnice Hranice—Zbrašov v katastru obce Zbrašova. Starosta podotkl, že se o opravě již zmíněné silnice jednalo asi třikrát. Pak přečetl protokol sepsaný 16. listopadu 1932 u městského úřadu v Hranicích a rozvinula se debata, jednání o úhradě nákladů na tuto stavbu.

     Dle bodu 1 až 6 tohoto protokolu, má obec Zbrašov přispěti obnosem 100.000 Kč, poskytnouti potřebné pozemky na rozšíření silnice, odkliditi ploty svým nákladem, uvésti do původního stavu porouchané budovy a ploty a zříditi opěrné zdi kde toho bude potřeba. Následovala rušná debata. Leopold Prášil ptá se jak se uhradí těch 100.000 Kč; František Kohout č. 13 se táže jak se uhradí obnos potřebný ku zakoupení pozemků ku rozšíření, odklizení a znovu upravení plotů a zdí, jak je to uvedeno v bodech 1 – 6 protokolu; Josef Velart žádá jménem obyvatelů Zábraní, aby vydláždění provedeno bylo až na konec vesnice, a ne jenom po rozcestí do Hejku. Antonín Vrána poukazuje na nepoměrné rozdělení mezi Hranice a Zbrašov. Hranice přispívají 10 % a Zbrašov 18 % celkového nákladu, ačkoliv mají Hranice na úpravě této silnice větší zájem než Zbrašov. František Kohout žádá vysvětlení kdo rozvrhl výši nákladů na jednotlivé zájemce a pozastavuje se nad tím, že rozvržení učiněno bylo bez dohody s obcí.

     Ve schůzi obecního zastupitelstva konané 25. listopadu 1932 jednáno pak pod bodem programu č. 4 o rekonstrukci a předlažbě okresní silnice Hranice—Zbrašov. Obecní zastupitelstvo bere na vědomí obsah protokolu z 16. listopadu 1932, souhlasí s podmínkami uvedenými v tomto protokolu pod body 1.– 6. a usnáší se 8 hlasy z 11 přítomných, aby obec Zbrašov přispěla na tuto úpravu obnosem 100.000 Kč a s podmínkou, že předlažba bude provedena přes zastavěnou část obce Zbrašova do délky 3,085 km bez zvýšení příspěvku se strany obce.

     S přestavbou silnice započato v říjnu 1933. V úseku Hranice – Zbrašov se pracovalo již od zimy 1932.

 

Stavby a přestavby.

     V roce 1932 pokračovala rozestavěná stavba lázeňské budovy v Teplicích. Stavba dokončena byla v první polovině měsíce května 1932 a dne 15. května 1932 zahájena lázeňská sezóna v nové lázeňské budově. Přestavba provedena byla nákladem asi 2 miliónů Kč.

     Po ukončení lázeňské sezóny 1932, tj. ihned v měsíci říjnu započato se stavbou zachycení pramenů pro uhličité lázně. Práce ty provedla firma G. Rumpl, akciová společnost v Teplicích – Šanově za dozoru geologů primáře Dr. Kodyma a doc. Dr. Abrahama Hynie ze státního úřadu geologického. Všechny práce sem spadající byly provedeny s úplným zdarem a proto bylo provedeno také utěsnění dna řeky Bečvy na některé další hlubinné vrty. V pracích těch bylo pokračováno v roce 1933 až do zahájení lázeňské sezóny 1. května 1933.

     V době od 1. dubna 1932 do 20. června 1932 postavil František Zlámala, na místě dřevěné doškem pokryté chalupy č. 19, pěkný domek rodinný, parcela č. 71/72, obsahující 2 světnice, podkroví, kuchyň a komoru.

     Antonín Mikšík dokončil stavbu obytného hospodářského stavení pod č. 57 při cestě vedoucí do Hejku. stavení je jednopatrové a je z něho krásný pohled na lesy, lemující Mariánské Údolí.

Karel Šnitzer, kronikář.

 


Předchozí díl   Následující díl

Diskuze k článku:Diskuze je aktivní

V diskuzi je celkem 0 příspěvků