Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 7. 2017

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 24 až 28°C. Noční teploty 17 až 13°C.

Přehrát/Zastavit Další

Aktuální srážky

Obsah

Pamětní kniha

KRONIKA
obce
ZBRAŠOVA

(≈od r. 1922 - do r. 1938)

díl 5.: rok 1931

 


 

Rok 1931

1. Poměry přírodní.

     Leden byl celkem příznivý a z počátku teplý. Tálo silně, sněhu nebylo. Pravá zima nastala teprve v únoru, kdy průměrná teplota byla –15°C. Napadlo asi půl metru sněhu, na horách až dva metry. Autobusová doprava zastavena v celé zemi Moravskoslezské. Severovýchodní vítr tvořil závěje. Po 22. únoru nastalo tání, 5. března napadlo opět asi 20 cm sněhu a uhodil mráz –12°C.

     Do 20. dubna 1931 trvaly noční mrazíky, takže se jarní vegetace neprobouzela. Teprve po dešti dne 21. dubna počala se příroda kvapem probouzeti. V květnu panovala sucha a od 26. do 31. května byla taková vedra, že teplota dosáhla až +31°C, což je na květen teplota neobvyklá. Posledně bylo takové vedro u nás zaznamenáno v roce 1892.

     Suché a teplé počasí trvá až do 15. srpna, s výjimkou několika slabých dešťů v červenci (29.7.). Dne 4. července bylo úžasné vedro. Od 15. srpna nastává počasí převážně deštivé, prší celý měsíc září a hrozné deště jsou 20., 24. a 28. září. Zemáky se špatně dobývají. Následkem stálých vydatných dešťů rozvodnily se všechny řeky a způsobily mnoho škod na otavách, na bramborách a na zasetém obilí. Bečva vystoupila z břehů. Dne 23. září naměřeny v Hranicích 3 metry nad normál. Dne 25. září dosáhla hladina ještě větší výšky, zatopila Teplice i se silnicí, osadu Rybáře u Drahotuš a jiné.

     Hned počátkem prosince1931 uhodily silné mrazy a 4. prosince počalo sněžiti. Od 13. prosince mrzlo po celý týden a mrazy dosáhly až –16°C, neměly však dlouhého trvání. Dne 23. prosince nastala obleva, sníh rychle roztál a ve třech dnech úplně zmizel. Teprve ku konci měsíce počalo opět mrznouti.

     Dne 27. června 1931 spatřen u nás o půl 4. hodině noční povětroň velikosti měsíce v úplňku, ozářil celý kraj a zmizel na západě. V Lověšicích u Přerova spadly z něj dva úlomky.

 

2. Poměry hospodářské.

     Zemědělcům přinesl tento rok zklamání. Jarní práce začaly na mnoha místech již 7. dubna, ale hlavní práce konány teprve po 20. dubnu, kdy země byla již úplně rozmrzlá. Jetele musely býti z 90 % zaorány, neboť vymrzly. Jako náhradu seli rolníci různé směsky, leč i ty suchem buď nevzklíčily, nebo špatně vzešly a usychaly. Sucho bylo příčinou nedostatku trávy sena, otavy. Žně odbyty za počasí příznivého, obilí bylo však následkem dlouho trvajícího sucha řídké a vykazovalo poloviční výnos zrní a slámy.

     Dobytek byl za velmi nízkých cen odprodáván.

     Řezníci platili za 1 kg živé váhy:

  v létě hovězího dobytka 4 až 5 Kč,
    vepřového 5–6 Kč;
  v listopadu hovězí dobytek 2–3–4 Kč,
    vepřový 6–6 3/4 Kč.

     Maso prodávali 1 kg za:

  v létě hovězí 12 Kč,
    vepřové 14–16 Kč,
  v listopadu hovězí 10 Kč,
    vepřové 10–14 Kč.

     V mnoha obcích poráželi chovatelé vepřového dobytka, vepře doma sami a maso rozprodávali místním občanům 1 kg cca za 10 až 11 Kč. Byla to svépomoc, aby aspoň částečně měli hrazeny výdaje s chovem vepřů spojené.

     V prosinci byla na olomoucké a brněnské burse průměrná cena 1 q moravské pšenice za 147,06 Kč, žita 152,37 Kč a ječmene 123,35 Kč.

     Stromy ovocné kvetly hojně, leč následkem sucha mnoho plodů opadalo. Úroda však přesto byla hojná a ceny značně poklesly. Nejvíc urodilo se hrušek, které se prodávaly 1 kg za 60 haléřů, letní druhy i za 20 haléřů a ještě to nebylo možné prodati. Jablka byla za 60 hal. až 1,50 Kč, švestky za 80 haléřů až 1,50 Kč.

     Zeleninu hubili dřepčíci, kteří se za sucha velmi rozmnožili.

     Vlivem sucha počalo se v mnoha obcích již v první polovině června nedostávati vody. Také v naší obci byl vody nedostatek.

     V roce 1931 byli ve Zbrašově 4 včelaří, kteří zazimovali 31 včelstev: František Vavřík – výměnkář č. 15, Josef Vinklar – obuvník, Antonín Tebich – stavitel, {čtvrtý neuveden}.

     Při sčítání hospodářských zvířat v měsíci lednu bylo napočítáno:
 

Koní 17, krav a jalovic 84,
telat 25, plemenných býků 1,
plemenných vepřů 12, vepřů mladších a starších 78,
koz 32, slepic 306,
kuřat 128, hus a housat 36,
kachen 4, hus starších 14,
krocani a perličky 0.    

 

Hospodářská a průmyslová krise.

     Kam světová válka hospodářský život a finanční svět zavedla, toho dokladem je z velké části dnešní všeobecná krise výrobní, mzdová, odbytová zveličená nesprávnou racionalisací strojové práce. Krise, která hromadí tovary, ale i lidskou bídu na straně jedné a prostopášný a výstřední život na straně druhé. Rozpětí lidské nenávisti je zde nekonečné a musí se proto tento úžasný nepoměr vybíti v určitých formách a určitých obdobích času, který zdá se nadchází.

     Stát nemá peněz, ač má možnost opatřiti si jich tam, kde je jich nadbytek. Banky a finanční ústavy předbíhají se v reklamě o kolik miliónů stouply vklady, akciové i jiné průmyslové podniky mohou i v dnešní době tak těžké vypláceti zvýšené dividendy a stotisícové odměny správním radům. Nelze se věru diviti, že to lid nemůže pochopiti a jestliže se brání, je to zcela logické. Proto vítáme návrh zákona bankovního a možnost kontroly výroby a prodeje hlavně tam, kde je stát přímým odběratelem těchto výrobků.

     Krise všeobecná začala u nás již roku 1929 náhlým poklesem cen zemědělských výrobků, hlavně obilí. Při tom dováží se k nám mnoho obilí cizího hlavně z Uher. Proto zástupcové zemědělského lidu v parlamentě snažili se zvýšením cla na obilí a dobytek zameziti k nám dovozu obilí a dobytka a tím dosíci cen za obé.

     Jedním z ustanovení v tomto směru je také zákon o povinném míchání domácí mouky s moukou cizí za účelem většího odbytu našeho obilí; leč tato opatření nemají valného účinku.

     V důsledku zmenšeného odbytu cukru za hranice státu snížena cena cukru a cena cukrovky. Marné bylo volání zemědělců v roce 1929, aby zastavením dovozu hospodářských produktů a jinými opatřeními, byly zvýšeny ceny těchto produktů. Marně voláno, že za krisí zemědělskou nebude-li tato zastavena, nastávati bude krise průmyslová.

     Co se předvídalo, stalo se skutkem, když v roce 1930 nastává omezování práce v různých továrnách. V některých se přestalo vůbec pracovati, v některých pracuje se 3 dny v týdnu a pod. Značná část dělnictva octla se bez zaměstnání. Stát a odborové ogranisace vyplácejí neza-městnaným podpory, což stojí stát zaručeně mnoho miliónů. Leč nezaměstnaní chtějí také jíst.

     Krise hospodářská panuje v celém světě. Tíživěji než u nás projevuje se v Německu, Maďarsku, Anglii, Americe a jinde. V létě 1931 postižena byla Anglie náhlým poklesem „libry“, v důsledku čehož upustila od standardu. Hned potom následují opatření rázu hospodářského, zvláště zvýšení cla na všechno zboží do Anglie dovážené. Tím poškozeny byly také některé naše firmy, které mnoho zboží do Anglie prodávaly. Mnohé z nich musely následkem toho svou výrobu úplně zastaviti. Pokles našeho vývozu do Anglie činil po tomto opatření asi 700 miliónů Kč. V prosinci 1931 zvýšilo Německo poplatky za průvoz {tranzit} našeho zboží o 30 %.

     Vláda naše rozhodla se v podzimním zasedání nevyplatiti z úsporných důvodů 13. služné státním a veřejným zaměstnancům a vyplatila pouze 50%. plat presidenta republiky snížen o 25 %, poslanců a senátorů 5 %. ministrům snížen plat o ročních 12.000 Kč. Předsedovi vlády a ministru zahraničních věcí snížen representační příplatek o 14.000 Kč.

     V listopadu vyhlášena přirážka k dani důchodové z větších příjmů, také zvýšena daň z tantiém.

     V prosinci 1931 čítá se u nás okrouhle 300.000 nezaměstnaných, kteří pobírají podporu. V prosinci pořádají se v městech i na vesnicích sbírky šatstva, potravin pro nezaměstnané. Sbírky mají velký úspěch.

     Řešením krise zabírá se parlament, národohospodáři a mnoho jiných význačných činitelů, ale dosud čeleno jí nabylo. Aby zmenšil se počet nezaměstnaných, uvažováno o zavedení 40 hodinové doby pracovní, ovšem nesměly by tím stoupnouti mzdy, neboť výnosy podniků klesají.

     V naší obci nebylo v roce 1931 nezaměstnaných, kteří by pobírali stravovací lístky nebo jiné podpory.

 

3. Poměry společenské.

     Začátkem školního roku 1931-1932 odchází ze Zbrašova zatímní správce školy František Dohnal na nové působiště do Černotína, kdež ustanoven byl definitivním řídicím učitelem. Působil na zdejší škole od 1. srpna 1929, měli ho ve Zbrašově všichni rádi, malí i velcí a velmi neradi se s ním loučili. Ze schůze obecní rady dne 27. srpna konané, zaslán řídícímu učiteli Františku Dohnalovi děkovný dopis.

     Na jeho místo ustanoven okresní školním výborem, jako zatímní správce školy Jaroslav Hrachovec, zatímní správce školy v Bohuslávkách.

     Lázeňská sezóna byla v roce 1931 velmi rušná. Všechny byty v lázních, pensionech, hotelích i v soukromých domech byly po celu dobu lázeňské sezóny plně obsazeny.

     Šéflékařem lázní v Teplicích nad Bečvou ustanoven MUDr. Oskar Leo Stern, lázeňský lékař z Gräfenbergu [dnes lázně Jeseník].

     V roce 1931 se v obci narodili:

     24. ledna 1931 Jaroslav Horák, syn Jaroslav Horáka č. 22,
     15. února 1931Františka Králíková, dcera Františka Králíka č. 49,
       9. června 1931Eva Bláhová, dcera Bedřicha Bláhy, hoteliéra.

     Oddavek toho roku nebylo.

     V roce 1931 zemřeli:

     29. ledna 1931 Karel Kuča, vdovec a výminkář z Milenova, tchán řídicího učitele Františka Dohnala, u něhož býval. Zemřel ve škole a byl převezen do rodného domku do Milenova odkud měl pak pohřeb na hřbitov v Drahotuších

     24. července 1931 Antonín Mikšík, domkář č. 35.

       8. října 1931 Anežka Ryšková, svobodná, výměnkářka,

       8. prosince 1931Františka Ryšková, výměnkářka.

 

4. Poměry kulturní.

     Dne 7. března tichou školní slavností oslaveny 81. narozeniny presidenta T. G. M.

     Dne 25. května konána ve škole oslava svátku matek za účasti rodičů, příznivců školy, oficielních zástupců obce a místní školní rady.

     Dne 22. a 23. června 1931 byl podniknut poučný žákovský výlet na Lysou horu. Výletu zúčastnili se někteří rodiče žáků.

     Dne 25. června prohlédli si žáci Zbrašovské aragonitové jeskyně.

     Dne 27. června proveden byl předběžný zápis žáků na školní rok 1931-1932. Zapsáno bylo:
       do 1. oddělení 7 chlapců a 5 děvčat,
       do 2. odd. 6 chlapců, 9 děvčat a 
       do 3. oddělení 8 chlapců a 9 děvčat.

     Celkem 21 chlapců a 23 děvčat, to jest 44 žáků. Nově nastoupilo 10 žáků, z toho 6 chlapců a 4 děvčata.

     Dne 27. října konán o 6. hod. večer lampiónový průvod od radnice vesnicí na Baránku a zpět ke škole. Dne 27. října konána slavnost ve škole.

     Dne 22. prosince pořádána slavnost vánočního stromku s nadílkou v sále restaurace U Prášilů. Rozdáno dárků a cukroví za 1.358,50 Kč.

     Obecní veřejná knihovna za vedení knihovníka Františka Ryšky vykazuje v tomto roce počet svazků 435. Obec přispěla na tuto knihovnu ročním obnosem 500 Kč. Nejvíce se četly knihy Vlasty Pitnerové, Václava Beneše-Třebízského, Aloise Jiráska, Karla Havlíčka Borovského, Jindřicha Šimona Baara a Čeňka Kramoliše. Čtvrtá obvodová knihovna v Novém Jičíně zapůjčila naší knihovně bezplatně 30 knih.

     Knihovna je umístěna v radnici nahoře a knihy se půjčují vždy v neděli po poledni.

     Hasičský sbor v roce 1931 měl 22 členů. Pořádal v zimě každých 14 dní hasičské školení v radnici nahoře, v létě pak venku praktická cvičení.

     Dne 10. ledna pořádán obvyklý hasičský ples, 2. února maškarní ples pořádaný oborem samaritským a dne 12. dubna divadelní představení.

     Členové sboru zúčastňovali se všech kulturních podniků pořádaných místní osvětovou komisí nebo školou.

     Dne 15. května zúčastnili se župního sjezdu v Hluzově.

     Dne 6. července pozdravil sbor a spolu s ním i ostatní občany pan president republiky Masaryk, který na cestě z Těšínska projel Hranicemi.

     Sbor spolupůsobil při zakládání Sboru dobrovolných hasičů ve Valšovicích, kdež přednášel Čeněk Hantek o významu samaritské služby.

     V obci četly se noviny všech politických směrů, hlavně Svoboda, České slovo, Duch času, Venkov.

     Také navštěvovány byly hojně kulturní podniky pořádané různými korporacemi v Hranicích.

 

5. Poměry zdravotní.

     V lednu a v únoru onemocnělo mnoho žáků spalničkami a chřipkou. V listopadu onemocněl 1 žák (Ladislav Říhovský) na šarlach [spálu] a 3 žáci na žloutenku.

     Zdravotní stav dospělých byl, až na trochu té obvyklé chřipky, dobrý.

 

6. Poměry politické.

     Obecní volby do zastupitelstva obecního konaly se 27. září 1931 dle zásady poměrného zastoupení, když snaha o konání voleb dohodou selhala. V obci utvořily se 4 volební skupiny:

  1. Sociálně demokratická strana dělnická,
  2. Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu,
  3. Československá strana národně socialistická,
  4. Československá strana lidová.

 

Kandidátní listiny byly sestaveny takto:

  1. Antonín Mikšík, František Králík, Vladislav Damek, Jan Jednorog, Augustin Mikšík, František Velecký, Richard Mastil, Josef Osikovský, Jan Králík, Josef Tomečka.
  2. František Ryška, Josef Machálka, Jan Hapala, Jaroslav Horák, Josef Velart, Cyril Vavřík, Eduard Roreček, František Vavřík č. 15 a Arnošt Kohout.
  3. Adolf Orava.
  4. Čeněk Gadas, František Mastil, Bohumil Gadas, Jan Orava, Ludvík Velecký.

 

     Kandidátní listiny sdružily si:

  1. Strana sociálně demokratická a strana národních socialistů,
  2. Republikánská strana a strana lidová.

 

     Při volbách připadlo kandidátní listině č. 1 – 46 hlasů; listině č. 2 – 57 hlasů; listině č. 3 – 6 hlasů; listině č. 4 – 24 hlasů.

     Zvoleni byli tedy:

  1. Za stranu sociálně demokratickou Antonín Mikšík, František Králík, Vladislav Damek, Jan Jednorog; náhradníci Augustin Mikšík, František Velecký, Richard Mastil a Josef Osikovský.
  2. Za stranu republikánskou František Ryška, Josef Machálka, Jan Hapala, Jaroslav Horák; náhradníci Cyril Vavřík, Eduard Roreček a František Vavřík.
  3. Za stranu národně socialistickou Adolf Orava st.; náhradník Adolf Orava ml.
  4. Za stranu lidovou Čeněk Gadas a František Mastil; náhradníci Bohumil Gadas a Jan Orava.

 

7. Správa obce.

     Volba starosty, náměstka a radních vykonána dne 6. listopadu 1931.

Přítomní byli:

  1. Bohdan Wachsmut – okresní hejtman,
  2. Antonín Mikšík, František Králík, Vladislav Damek a Jan Jednorog za stranu soc. demokratickou.
  3. František Ryška, Josef Machálka, Jaroslav Horák, Jan Hapala a Josef Velart za stranu republikánskou.
  4. Adolf Orava za stranu národně socialistickou.
  5. Čeněk Gadas a František Mastil za stranu lidovou.

     Zástupce dohlédacího úřadu vzal především všechny přítomné členy zastupitelstva ke slibu věrnosti Republice Československé, načež přikročeno bylo k provedení voleb.

     Volbu řídil nejstarší člen zastupitelstva Čeněk Gadas, náležející k skupině lidové strany, s důvěrníky Josefem Machálkou, Vladislavem Damkem a Adolfem Oravou, jmenovanými ostatními volebními skupinami.

     Předsedající učinil dotaz, zda menšina, mající polovinu neb alespoň třetinu členů obecního zastupitelstva, činí nárok na prvního čí druhého náměstka. Jelikož žádná ze skupin neuplatnila tento nárok, konala se volba starosty, prvního a druhého náměstka celým obecním zastupitelstvem dle § 61 obecního řádu.

a) nejprve zvolen starosta: odevzdáno 12 hlasů, obdržel Josef Machálka 11 hlasů, prázdný 1 hlas; nadpoloviční většina činí 7 hlasů,

jest tedy zvolen starostou Josef Machálka.

b) nato volen celým zastupitelstvem náměstek starosty: odevzdáno 12 hlasů, obdržel Antonín Mikšík 11 hlasů, prázdný 1 hlas; nadpoloviční většina činí 7 hlasů,

jest tedy zvolen náměstkem starosty Antonín Mikšík.

c) pak se volili 2 radní; strana soc. demokratická se sdružila se stranou národně soc. za tím účelem bylo nejprve zjištěno, kolik radních připadá jednotlivým skupinám a to tím způsobem: obecní rada vč. starosty a náměstka čítá 4 členy,

  sdružené skupině připadá 5:3=1, tj. 2 mandáty obecní rady,
  republikánské straně 5:3=1, tj. 2 mandáty obecní rady,
  lidové straně 2:3=0, tj. žádný mandát.

 

     Jelikož z volební skupiny republikánské zvolen starosta a ze sdružené volební skupiny zvolen náměstek, obdrží republikánská strana ještě 1 radního a sdružená skupina také 1 radního. Volba radních byla vykonána hlasovacími lístky v jednotlivých skupinách a měla tento výsledek:

1. skup. republikánská – odevzdáno 5 hlasů, obdržel Jan Hapala 4 hlasy, prázdný lístek 1, nadpoloviční většina 3 hlasy.

Jest tedy zvolen radním Jan Hapala.

2. skup. sdružená – má celkem 5:2=2; 4:3=1; 1:3=0; takže místo radního obdrží strana soc. demokratická.

Volební skupině soc. demokratická – odevzdány 4 hlasy, z nichž obdržel František Králík 3 hlasy, prázdný 1 hlas.

Jest tedy zvolen za radního František Králík.

     Ve schůzi obecního zastupitelstva konané 5. prosince zvolen obecním pokladníkem pro dobu od 1. ledna 1932, všemi hlasy 11 přítomných Jaroslav Horák.

     Do obecní finanční komise zvoleni z řad obecního zastupitelstva František Ryška, František Mastil a Vladislav Damek, okresním úřadem navržen František Kohout č. 13, Josef Dietl – správce lázní a Cyril Humplík č. 10.

 

8. Důležitá usnesení obecního zastupitelstva.

     Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 9. března 1931usneseno prodati Antonínu Mikšíkovi část obecního pozemku, parcela č. 86 na jižní straně od parcely č. 86/1 a domku č. p. 57 asi ve výměře asi 100 až 120 m2 za cenu 5 Kč/m2. Výměr zajistí geometr za souhlasu zájemce.

     Ve schůzi 26. března 1931 konané projednána žádost Ústřední sociální pojišťovny v Praze o odprodej pozemku parcely č. 208/1. Usneseno prodati pozemek za 3 Kč/m2 a požadovati zálohu 50 000 Kč na zaplacení dlužného obnosu za přidělený les.

     Ve schůzi konané 19. dubna 1931 usneseno prodati louku v Hejku pod „Včeliskem“ a vysázeti olšemi.

     Ve schůzi konané 20. května 1931 usneseno zregulovati „Krkavčí potok“ v délce asi 1360 běžných metrů. Ministerstvo zemědělství požádá se o vyslání zemské stavební komise za účelem zhotovení projektu a rozpočtu.

     Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 14. července 1931 ustanoven obecním sluhou František Rýpar obuvník ze Zbrašova. Jmenovaný zastávati bude službu nočního hlídače, lesního a polního hajného a poštovního sluhy za odměnu 250 Kč měsíčně, byt v radnici a užívání role v Hejku.

     Ve schůzi konané 18. srpna 1931 vzat na vědomí návrh obecní rady na koupi usedlosti č. 6 ve Zbrašově s budovami a pozemky ve výměře asi 23 mír. Obecní rada zplnomocněna ku jednání s majitelem Františkem Hapalou.

     Dne 31. srpna 1931 projednána žádost Kněžské nemocenské pokladny v Přerově o další odprodej pozemků a sice stráně jež sousedí s jejími pozemky a louky zvané „Býčina“ a „Luha“. Za louku Býčina nabízí Kněžská pokladna 3 Kč za m2, jelikož tento pozemek často zaplavován bývá řekou Bečvou. Za ostatní pozemky nabízí 5 Kč/m2.

     Celková výměra těchto pozemků obnáší 2 ha 5 a 56 m2:

  parcela č. 202/1 69,14 arů role
    714/2 2,35 arů potok
    715 6,27 arů potok
  1. mezisoučet   78,27 arů za 3 Kč za 1 m2.
  parcela č. 201/3 34,83 arů les
    202/5 63,80 arů pastva
    202/4 2,55 arů pastva
    205 15,74 arů role
    208/4 10,37 arů les
  2. mezisoučet   127,29 arů za 5 Kč za 1 m2.

     Celkem 78,27 arů + 127,29 arů = 2 ha 5 a 56 m2.

     Usneseno prodati uvedené pozemky Kněžské nemocenské pokladně za jednotnou cenu 5 Kč/m2 za celkový obnos 102.750 Kč za podmínek uvedených v protokolu ze dne 31. srpna 1931 bod 2. Usnesení toto nabývá platnosti po schválení okresním úřadem v Hranicích.

     Ve schůzi 31. srpna 1931 schválen obnos 2.000 Kč na zhotovení projektu rekonstrukce okresní silnice Hranice – Zbrašov, v trati Zbrašov (3 km). Projekt vyžaduje nákladu 4.000 Kč, z nichž polovici tj. 2.000 Kč zaplatí lázně Teplice nad Bečvou.

     Ve schůzi konané 4. října 1931 projednána žádost Kněžské nemocenské pokladny v Přerově, za použití studánky v Hejku ku postavení vodovodu pro zamýšlenou stavbu kněžského sanatoria. Žádá o stanovení uznávacího poplatku a za gruntovní zajištění.

     Usneseno propůjčiti Kněžské nemocenské pokladně právo služebnosti na parc. č. (672, 672/1 a 201) 671/1 ku použití studánky v Hejku k položení potrubí přes parcely č. 672, 672/1 a 201 ku postavení jímky a vodojemu za uznávací poplatek roční 10 Kč, splatný vždy 5 let předem.

     Ku výnosu okresního úřadu v Hranicích č. 246 79/A/2, usnáší se obecní rada ve chůzi zastupitelstva 18. prosince 1931, že souhlasí s odprodejem 210 m2 z parcely č. 86/1 Antonínu Mikšíkovi za cenu 5 Kč/m2.

     Ke koupi usedlosti č. 6 nedošlo, poněvadž nabídka Františka Hapaly byla pro výši ceny nepřijatelná.

     Na podzim 1931 přistoupila Ústřední sociální pojišťovna v Praze, která v roce 1930 převzala do vlastnictví lázně Teplice nad Bečvou a sanatorium ku rekonstrukci staré lázeňské budovy, kterou vybudovala na moderní čtyřposchoďový lázeňský dům.

     V přízemí, v prvním patře a ve druhém poschodí jsou umístěny uhličité lázně, které byly rozšířeny a moderně vybaveny. Současně jsou ve druhém poschodí umístěny moderně vybavené ordinace a vodoléčba dle Priessnitze. Uhličité lázně mají 3 moderně zařízené odpočívárny, příjemný vestibul a rozsáhlou čekárnu. V třetím až čtvrtém poschodí je umístěno 36 komfortně zařízených pokojů s teplou a studenou vodu a ústředním topením. Budova má osobní zdviž.

     V sanatoriu byly provedeny některé adaptace, aby bylo umožněno léčení také v zimní době.

     Podle regulačního plánu začaly se stavět nové spojovací cesty a byly zakoupeny potřebné pozemky pro tyto účely.

     Dále zakoupen byl les Hůrka, sousedící s lázněmi.

     Dne 30. března 1931 počal se stavbou obytného stavení Jaroslav Horák. Postaveno stavení na parcele č. 24. Obsahuje 2 pokoje od ulice, kuchyň, komoru a komoru ode dvora a podkrovní světničku.

     Antonín Mikšík pokračoval ve stavbě obytného a hospodářského stavení na parcele č. 86/2.

 

Zapsal Karel Šnitzer, kronikář.
 
 

 


Předchozí díl   Následující díl

Diskuze k článku:Diskuze je aktivní

V diskuzi je celkem 0 příspěvků