Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 7. 2017

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 24 až 28°C. Noční teploty 17 až 13°C.

Přehrát/Zastavit Další

Aktuální srážky

Obsah

Pamětní kniha

KRONIKA
obce
ZBRAŠOVA

(≈od r. 1922 - do r. 1938)

díl 4.: rok 1930

 


 

Rok 1930

1. Poměry přírodní.

     Zima v roce 1930 nebyla již tak krutá jako roku předchozího. Také jaro bylo velmi příznivé, takže jarní polní práce byly brzy a bez zvláštní námahy skončeny. Velká vedra však přišla v létě, jimiž nejvíce trpěly louky. Sena svezeno bylo opět málo, otavy skoro žádné. Obilí uklizeno dobré, zemáků bylo méně než jindy, ač se počasí na konci léta zlepšilo. Následky sucha byly nejpatrnější na dobytku.

     Nedostatek vody skoro v celé vesnici byl trapný, jen studna před hostincem dávala vody dostatek a tím byli občané ušetřeni dalekého zajíždění pro vodu. Bylo by na čase, aby místní občané již jedenkráte pochopili význam zřízení vodovodu a nelitovali pro tento účel žádných peněžních obětí. Dostatek dobré vody je eminentním požadavkem pro obec, v jejímž katastru leží lázně Teplice nad Bečvou, jejichž rozmach jest rok co rok patrnější.

 

2. Poměry hospodářské.

     I v tomto roce byly méně utěšené, neboť světová krise se ještě více vystupňovala. Dělníci v továrnách přestali pracovati, nebo pracují jen několik dní v týdnu, což zdaleka nestačí na výživu rodiny. Také i u rolníků je práce méně pro lid dělný vlivem racionalizace hospodářství, nemocenského a starobního pojištění aj., takže rolníci obcházejí se, jen pokud je to možno, se svými domácími silami a lid námezdný najímají jen v nejkrajnější potřebě. A výsledkem toho všeho jest celá armáda lidí nezaměstnaných, tuláků a lidí i dětí žebravých, kteří si u každého domu podávají dveře z ruky do ruky. Při pozorování toho všeho, se maně vkrádá člověku myšlenka jak bude dále?

 

3. Poměry společenské.

     Nedoznaly v tomto roce žádných změn proti roku předchozímu ani ve správě obce, ani ve škole. Sluší se jen dodati, že dosavadní nájemce lázní Teplice nad Bečvou, Ladislav Říhovský, byl po zakoupení, těchto lázní novou majitelkou Ústřední sociální pojišťovnou v Praze, jako nájemce znovu potvrzen. ÚSP ustanovila také správcem lázní, bývalého účetního těchto, Josefa Dietla.

 

4. Poměry kulturní.

     V měsíci lednu byl pořádán ples místního Sboru dobrovolných hasičů, v měsíci únoru maškarní ples místní samaritské stráže. Měsíc březen byl ve znamení oslav 80. narozenin pana presidenta ČSR Dr. T. G. Masaryka.

     Ke dni 6. března 1930, na památku těchto narozenin, zřídilo obecní zastupitelstvo telefon v obecní kanceláři nákladem asi 8.000 Kč a poslalo jeho kabinetní kanceláři pozdravný projev.

     Dne 7. března byla konána o 9. hod. slavnost v učírně místní školy, jíž se zúčastnili rodiče dětí, zástupcové obecního a okresního úřadu a lázní Teplic. Večer o 6. hodině konán byl za zpěvu národních písní lampiónový průvod osadou a o 7. hodině večer byla v sále hostince Leopolda Prášila přednáška odborného učitele Františka Ochrany z Hranic „80 let presidenta Masaryka“.

     Dne 16. března sehrály v tomtéž sále školní děti divadelní hru „Pro tatíčka presidenta“, po níž věnována byla tklivá posmrtná vzpomínka mistru Aloisi Jiráskovi, zemřelému 12. března 1930 ve stáří 79 let. Do rámce oslav presidentových narozenin spadá také divadelní hra „Helmice bez poskvrny“, kterou 30. března 1930 sehrál sbor dobrovolných hasičů.

     Obecenstvo se též zúčastnilo v plném počtu také školní oslavy „Svátku matek“ pořádaného v květnu.

     Svátek 28. říjen,byl v předvečer oslaven jako obvykle průvodem vesnicí a krátkým proslovem před radnicí v předvečer. Ve sváteční den pak školní oslavou.

 

5. Poměry zdravotní.

     Zdravotní stav obyvatelů byl celkem dobrý, nemoci nakažlivé se nevyskytly.

     Zemřelo celkem 5 osob, z nichž jedna byla matka tří nezaopatřených dětí paní Jednorogová.

     Zde je nutno též připomenouti, že 3. dubna 1930 zemřel bývalý správce a učitel zdejší školy František Juřena ve Valašském Meziříčí, kdež trávil dny svého zaslouženého odpočinku. Byl mezi námi 32 let. Jeho úsilím byla postavena pěkná nová školní budova a pěkně vysázená školní zahrada jest rovněž dílem jeho vlastních rukou. Pohřebního obřadu ve Valašském Meziříčí konaného 6. dubna 1930, zúčastnili za obecní radu starosta Josef Orava, za správu školy František Dohnal, a František Vavřík a Cyril Humplík za sbor dobrovolných hasičů, jejž zvěčnělý v naší obci založil. Všechno občanstvo zachová ho jistě ve věčné vzpomínce.

 

6. Různé.

     Na den 27. května 1930 přikázáno bylo vládním nařízením sčítání pozemků polních a lesních, závodů zemědělských, průmyslových a živnostenských atd. Sčítacím komisařem byl jmenován František Vavřík, předseda místní školní rady a rolník č. 15. Výsledek této statistiky v naší obci jest následující:

 

  Celková plošná výměra jest 374 ha 91 a,
  výměra pozemků nepatřících zeměděl. závodům 218 ha 88 a,
  výměra pozemků zemědělských závodů 156 ha 03 a,
  orné půdy 118 ha 30 a,
  luk trvalých 14 ha 54 a,
  zahrad 6 ha 96 a,
  pastvin 5 ha 91 a,
  selských lesů 10 ha 32 a,
  lesů obecních 10 ha — a,
  lesů velkostatku 181 ha 48 a.

 

   Oseto:  pšenicí  21 ha 19 a,
     žitem  26 ha 65 a,
     ovsem  16 ha 25 a,
     ječmenem  6 ha 36 a.
   Nasázeno:  brambor na   14 ha 65 a,
     cukrovky na   2 ha 94 a,
     krmné řepy na   2 ha 90 a,
     zelí na   10 a.
     červeného jetele  19 ha 87 a,
     vojtěšky (lucerky)  4 ha 66 a,
     směsky na zeleno

 — ha 93 a,

     slunečnice na siláž  1 ha — a.

 

     Koní bylo napočteno 19, telat napočteno 11, plemenný býk 1, starších jalovic a krav 91, mladších prasat 30, starších prasat 5, plemenic 12, koz 15, kuřat 95, slepic 342, hus (housat) 43, hus starších 9, krocanů 2 a perličky 2.

     Na den 2. prosince 1930 bylo vládou ČSR nařízeno všeobecné sčítání lidu. Sčítacím komisařem byl správce školy František Dohnal. Výsledky tohoto sčítání jsou následující:

     Počet domovních čísel 56, z nichž obydleno 48, neobydleno 8.

    Obyvatelů napočteno celkem 287, z toho 136 mužů a 151 žen.

     Podle náboženství bylo 263 římskokatolického, 14 československého, 4 českobratrského, 1 evangelického, 1 řeckokatolického, 1 pravoslavného a 3 bez náboženského vyznání.

     Podle národnosti bylo 285 národnosti české, 1 gruzínské a 1 ukrajinské.

     Podle státní příslušnosti bylo 284 státní příslušnosti československé, 1 polské, 1 ruské a 1 rakouské.

     Čte a píše 253 osob.

Ve Zbrašově dne 31. prosince 1930.

Zapsal František Dohnal, kronikář

Dodatek k roku 1930.

     Důležitější usnesení obecního zastupitelstva:

     Zřízení obecního hřbitova.

     Ve schůzi dne 9. března 1930 konané, béře obecní zastupitelstvo zřízení obecního hřbitova za své a po delší debatě usnáší se, aby hřbitov zřízen byl na obecním pozemku parcely v Solnicích u kříže a zažádáno bylo provedení komisionelního jednání za účelem povolení ku zřízení hřbitova. Obecní rada pověřena provedením této záležitosti.

     Při komisionelním jednání na místě samém bylo zjištěno, že pozemek u kříže v Solnicích není svým složením půdy naprosto vhodným pro zřízení hřbitova, poněvadž by bylo nutno zachovávati až 20 letý turnus. Rovněž nelze povoliti zřízení hřbitova proto, že je pozemek ten v lázeňském okruhu a okolí jeho patří k nejkrásnějším partiím, hosty hojně navštěvovaným. Tedy stavba hřbitova na tomto místě povolena nebyla.

     V téže schůzi dne 9. března 1930 konané, usneseno vysázeti mrazy v roce 1929 zničený třešňový sad ve Zlámaném, opět ovocným stromovím na počest 80. narozenin pana presidenta republiky T. G. Masaryka.

     Na návrh Ústřední sociální pojišťovny v Praze o zabezpečení dostatku pitné vody, postavením vodovodu společného pro lázně i obec, usneseno ve schůzi dne 28. března 1930 po vzájemné debatě se zplnomocněným zástupcem ÚSP správcem lázní Josefem Dietlem, aby se obecní vodovod zřídil. V důsledku toho usnesení, pověřena obecní rada k provedení potřebných prací, tj. zkoušek stávajících pramenů, hledání nových pramenů postupným vrtáním. Budiž zjištěna potřeba vody v obci, v sanatoriu a v lázních. Po zjištění a změření vydatnosti pramenů požádá se o vyslání zemského stavebního odborníka, s kterým by se dobrozdání a doporučení ku stavbě vodovodu objasnilo.

     Dne 17. listopadu 1929 byl Josef Machálka, člen okresního zastupitelstva u Státního pozemkového úřadu v Praze, aby se informoval o parcelování lesů při provádění lesní reformy. Ve schůzi obecního zastupitelstva konané 22. listopadu 1929 podal zastupitelstvu zprávu o nabytých informacích. Dle těchto informací má obec Zbrašov obdržeti příděl lesa tzv. „Křivé“, ve výměře asi 18 ha. Obecní zastupitelstvo bere toto sdělení na vědomí a nejeví o tento příděl lesa Křivé mnoho zájmu, poněvadž tato partie lesa nemá valné ceny, nesouvisí s obecním lesem a není k ní příjezdu. Dle dalšího sdělení má býti obec odškodněna přídělem lesa, který sousedí s obecním lesem v „Hejku“. Tento příděl měl by pro obec značnou cenu, proto usnáší se obecní zastupitelstvo pověřiti obecní radu, aby o získání tohoto přídělu v mezích stávajících možností se přičinila, obec plně zastupovala a jednala na vlastní odpovědnost.

     Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 20. července 1930 konané, sděluje obecní starosta, co podniknuto dosud bylo obecní radou v záležitosti přídělu lesa z velkostatku hraběnky Anthoniety z Althanů. Z velkostatku hraběnky z Althanů revírem Opatovice zabrán jest Košarov a Osilná z katastru obce Zbrašova o celkové výměře 36 ha, jež z polovic přiděleny býti mají obci Zbrašovu (18 ha) a obci Ústí (18 ha). Obecní rada hájí tu zásadu, aby rozdělení tohoto pozemku provedeno bylo po délce jeho a ne napříč, jak to požaduje obec Ústí. Obecní zastupitelstvo souhlasí v tomto s obecní radou. Dále zabrán pozemek tzv. „Křivý“ ve výměře 22,8049 ha a „Uhlisko“ ve výměře 36,1312 ha, parcela č. 678 část ve výměře 15 ha z téhož velkostatku hraběnky z Althanů, celkem 37,8049 ha, jež přiděleny rovněž ke Zbrašovu. Obecní rada sjednala s nadlesním Stanislavem Libosvárem z Rožnova pod Radhoštěm a lesním radou Kolovratem z Nového Jičína, aby provedli odborný odhad přiděleného lesa. teprve po tomto odhadu bude jednáno se zástupci velkostatku o ceně přiděleného lesa.

     Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 11. srpna 1930 usneseno ku žádosti Ladislava a Marie Říhovských, odprodati jim obecní pozemek parcela č. 266 a 267/1 ve výměře 52,28 arů za cenu 10 Kč za 1 m2 na stavbu pensionátu a bytu pro hosty lázeňské. Okresní výbor v Hranicích schválil výnosem z 24. září 1930 kupní smlouvu o prodeji zmíněného pozemku za obnos 52.280 Kč. Podmínky za jakých pozemek prodán, uvedeny jsou v protokolu z 11. srpna 1930.

     Obecní účty za rok 1930 jeví se takto:

   příjem  278.339.04 Kč
   vydání  277.387,25 Kč
   hotovost  951, 79 Kč

 

     Účet chudinského fondu:

   příjem  403,78 Kč
   vydání  360,—Kč
   hotovost  43,78 Kč

 

     Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 11. srpna 1930 sdělen obsah přípisu státního pozemkového úřadu v Praze o výkazu zabraných lesních ploch z velkostatku hraběnky z Althanů.

     Příděl určený obci Zbrašov obnáší:

   1. Polesí pod Křivým  36,1807 ha,
   2. Část polesí Košarov  18,34 ha,
   celkem  54,5207 ha.

 

     Obec souhlasí s tímto přídělem a dá ihned provésti odhad přídělu odborníky, který bude sloužiti za podklad při jednání se zástupci velkostatku o stanovení ceny za přidělený les.

     Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 24. srpna 1930 béře obecní zastupitelstvo na vědomí a schvaluje postup obecní rady stran přídělu a zakoupení lesa přiděleného, jež jeví se takto:

     I. Parcela č. 304 pod Křivým a část parcely č. 678 „Uhliska“ ve výměře asi 31,9377 ha za 116.000 Kč

     II. Košarov odd. 11, část parcely č. 673 a potok parcela č. 710/1 o celk. výměře 18,2151 ha za 110.000 Kč

celkem 50,1528 ha 226.000 Kč

     Přídělový obnos za všechen les přidělený ve výši 226.000 Kč uhradí se kmenovým jměním obce Zbrašova v Kontribučenské záložně v Hranicích ve výši 60.000 Kč jakož i kmenovým jměním za odprodaný pozemek Ladislavu a Marii Říhovským za 52.000 Kč a běžným jměním obce Zbrašova v Městské spořitelně v Hranicích v obnosu 79.900 Kč. Scházející obnos bude vypůjčen na kratší dobu.

     Okresní úřad požádá se o povolení ku zakoupení lesů, jakož i o uvolnění kmenového jmění ku proplacení tohoto lesního přídělu.

     Ve schůzi obecního zastupitelstva konané 21. října 1930 sdělen postup lesní reformy.

  Celková výměra přidělených lesů je 50,6869 ha.
  Odhad ceny činí 1.040.610 Kč.

 

     Také sdělen výpočet lesní těžby.

     Odhad lesa a výpočet lesní roční těžby provedl Stanislav Libosvár, nadlesní a státně zkoušený lesní hospodář v Rožnově pod Radhoštěm.

     Dne 4. listopadu 1930 byla podepsána kupní smlouva mezí obcí Zbrašovem a hraběnkou z Althanů na přidělený les v Košarově a Křivém a od 1. listopadu 1930 stává se les majetkem obce. Ke kupní ceně přiděleného lesa zvětšeného o 53 a 41 m2 připlatila obec ještě cca 2.000 Kč.

     Ve schůzi konané dne 3. března 1931 sdělil starosta, že lesy z přídělu panství hraběnky z Althanů parcely č. 673/1, 673/2, 673/3, 678/2, 713/3 a 304 ve výměře 68,0788 ha ležící v katastru obce Zbrašova, připsány jsou k místní obecní honitbě obce Zbrašova do konce nájemného období do 31. prosince 1931 a nájemné zvýšeno na 354 Kč ročně.

     Prodej lesa „Kamení“.

     Ve schůzi obecního zastupitelstva ze 14. listopadu 1930 projednávány nabídky Ústřední sociální pojišťovny v Praze a Kněžské nemocenské pokladny v Přerově na zakoupení pozemku parcel č. 202/3, 206 a 208/1 ve výměře 2,6416 ha.

 

  Ústřední sociální pojišťovna nabízí 3 Kč za 1 m2, což činí 79.248 Kč,
  Kněžská nemocenská pokladna v Přerově nabízí 80.000 Kč.
  Pozemek prodán tedy Kněžské nemocenské pokladně v Přerově za 80.000 Kč.

     Prodej nabude platnosti po schválení okresním úřadem v Hranicích.

     Ve schůzi 28. listopadu 1930 usneseno sjednati v záležitosti prodeje lesa „Kamení“ informaci okresního úřadu v Hranicích.

     Proti usnesení obecni zastupitelstva ze 14. září 1930 o prodeji parcel č. 208/1, 206 a 202/3 Kněžské nemocenské pokladně v Přerově za obnos 80.000 Kč podal námitky k okresnímu dohlédacímu úřadu Josef Machálka, rolník č. 20 ze Zbrašova.

     Okresní úřad vyžádal si vyjádření obecní rady k námitkám. Obecní rada ve schůzi konané dne 8. ledna 1931 usnesla se na tomto vyjádření: Kněžská nemocenská pokladna nabízí o 752 Kč více než Ústřední sociální pojišťovna a slibuje, že vybuduje na zakoupených pozemcích sanatorium.

     Okresní úřad v Hranicích zrušil výnosem ze dne 31. ledna 1931 č. 22.530/II/2 usnesení obecní rady ze 14. listopadu 1930 o prodeji parcel č. 208/1, 206 202/3 Kněžské nemocenské pokladně v Přerově.

     Kněžská nemocenská pokladna podala proti zrušení tohoto kupu odvolání k Zemskému úřadu v Brně.

     Zemský úřad v Brně zrušil svým výnosem č. 30.865/II/2 rozhodnutí okresního úřadu a schválil prodej lesa „Kamení“ Kněžské nemocenské pokladně v Přerově.

     Kupní smlouva o prodeji tohoto pozemku Kněžské pokladně byla vyhotovena dne 19. července 1931 JUDr. J. Zlámalem v Hranicích.

 


Předchozí díl   Následující díl

Diskuze k článku:Diskuze je aktivní

V diskuzi je celkem 0 příspěvků