Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 10. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Ráno a dopoledne místy zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo. Denní teploty 16 až 20°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Aktuální srážky

Obsah

Pamětní kniha

KRONIKA
obce
ZBRAŠOVA

(≈od r. 1922 - do r. 1938)

díl 3.: období 1928 - 1929

 


 

Rok 1928

     Ani tento rok, jako léta předešlá, nepřinesl mnoho pamětihodného, což ani není divu vzhledem k malému počtu obyvatelů a malé rozlehlosti obce. Ruch stavební se ovšem ještě nezastavil poněvadž zdá se, že vzestup lázní Teplic ještě nedosáhl vrcholného bodu.

     Tak vdova Františka Langerová, masérka zaměstnaná přes sezónu v Teplicích, vystavěla si na Zbrašově u kaple domek s byty pro lázeňské hosty, koupivši pozemek od Josefa Humplíka č. 17. Tak dosáhl počet stavení v obci č. 52.

     Augustin Mikšík zbořil starou vetchou chalupu č. domovní 11 a na tomtéž místě vyzdvihl jednopatrový domek, skoro vilku, taktéž k ubytování lázeňských hostů, kromě místností pro svou rodinu.

     Mezi členy obecního zastupitelstva, jakož i v občanstvu, ozývalo se přání, aby pro obecní účely zakoupeny nebo postaveny byly místnosti potřebné. Tehdy se rozhoduje v obecním zastupitelstvu, po delším pátrání a řízení, aby postavena byla stavba nová, příhodná. Zakoupeno k tomu cíli 336 m2 po 20 Kč od stavení č. 8, jehož majitelem je František Mastil a základní kámen k tomuto „Obecnímu domu“ položen 30. září 1928. Dům jest jednopatrový již stojí, ale bude dohotoven a účelu svému odevzdán asi v květnu 1929 za náklad asi 150.000 Kč a obsahovati má následující místnosti. V přízemí byt pro obecního sluhu, obecní kancelář a obecní archiv. V prvním patře bude sborovna (zasedací síň) a veřejná knihovna s čítárnou.

     Výnosem ministerstva vnitra z 5. ledna 1928 č. 872/28/4 změněn název lázní Teplice u Hranic v název (ta) Teplice nad Bečvou a užívat se má názvu tohoto v čísle jednotném.

     Restauraci „Na krásné vyhlídce“ č. domovní 26 zakoupil od Rajmunda Nyčmana Leopold Prášil za obnos 200.000 Kč.

     Usedlost č. 7 zakoupil od Antonína Tomečky JUDr. Metoděj Pavelka, advokát z Moravské Ostravy za 202.000 Kč. Jest to tatáž usedlost, kterou poměrně lacino prodal Inocenc Škrobálek v roce 1921 a odstěhoval se na Slovensko.

     Dne 28. října tohoto roku oslavován i v naši malé obci radostná událost 10 letého trvání Republiky Československé. Na Baránce pálena hranice a průvod pochodňový a lampiónový složený z občanů, hasičů a dětí prošel od „Lípy Svobody“ na Baránce vesnicí a za zpěvu národních písní. Po ukončení průvodu zapěny národní hymny.

     Dne 4. listopadu 1928 ještě v rámci oslav 10 letého trvání naší samostatnosti zahrál hasičský sbor zdejší přiléhavý kus divadelní „V červáncích svobody“.

     Na den 2. prosince 1928 vypsány volby zemského a okresního zastupitelstva. Do každého z těchto sborů volilo se zdejší obce 128 voličů následovně.

     Do zemského zastupitelstva odevzdáno pro republikánskou stranu (agrární) 40 hlasů, straně lidové 25 hlasů, pro stranu sociálně demokratickou 24 hlasů, pro živnostníky 8 hlasů, straně čs. národních socialistů 7 hlasů, straně národně demokratické 2 hlasy a stranám německým 3 hlasy.

     Při volbě do okresního zastupitelstva odevzdáno bylo republikánské straně 37 hlasů, sociálním demokratům 29 hlasů, lidovcům 22 hlasů, národním socialistům 8 hlasů, živnostníkům 7 hlasů a národním demokratům 2 hlasy.

     Není málo zvláštní, že do okresního zastupitelstva v zastoupení asi 80 obcí s 56.000 obyvateli, zvolen byl také Josef Machálka rolník č. 20 a sice za stranu agrární. To slouží Zbrašovu jistě ke cti. Jest nepopiratelno, že si zvolený rolník svými zásluhami dobyl důvěry voličů v širokém okolí, když ho strana, potažmo voličové, na tak vynikající místo postavili, aby zájmy jejich v okrese hájil. Třeba podotknouti, že zvoleno bylo jenom 16 zástupců pro celý okres.

     Toho roku uhodilo velké sucho a přišla neobyčejná vedra v letních měsících. Obilí uklizeno dobré, nejvíce trpěly louky, sena bylo odvezeno neobyčejně málo, otavy žádné. Zemáků bylo méně než jindy, ač se na konci léta počasí zlepšilo.

     Následky sucha byly nejpatrnější na dobytku. Nedostatek ve všech studních byl až trapný, a zase studna před č. 26 zachránila celou obec, neboť ať jezdilo se z dědiny s lejtami (dlouhými bečkami) pro vodu a ačkoliv se zdálo, že nepostačí, přece udržoval se stav vody dostatečný v této studni.

     Usnesením obecního zastupitelstva zrušen v září výtok z vodovodu u silnice před č. 46 {Vinklerovým naproti školy}, jež po 15 let veřejnosti sloužil. Jako důvod zrušení udáváno, že roura s kohoutkem vyžaduje ustavičné a nákladné opravy v zimě i v létě. Za to postaveny na studni před č. 26 a u č. 7 nové pumpy železné konstrukce a projektován vodovod, jenž by napájel celou obec z lesních pramenů.

     Roku 1928 narodilo se na Zbrašově 6 dětí a 4 osoby zemřely.

Zapsal kronikář Alois Doležel, správce školy.
{Začíná zapisovat správce školy František Dohnal}


Rok 1929

1. Poměry přírodní.

     V 1. čtvrtletí 1929 možno zaznamenat neobyčejné mrazy provázené sněhovými bouřemi a vysokými závějemi, které obec naši na několik dní odloučily od světa. Největší závěje byly na silnici mezi domy č. 41 {Helena Šindelová} a č. 49 {František Králík}. Mrazy trvaly od vánoc 1928 a vyvrcholily v únoru 1929 do takové míry, že jich takových nebylo déle než padesát let. Teploměr ukazoval často –34°C až –38°C. V důsledku toho zastavilo ministerstvo školství a osvěty v únoru vyučování na dobu 14 dnů. Teprve 7. března 1929 nastává náhlé oteplení, takže slunce vyhnalo přes poledne rtuť teploměru až na +17°C.

     Velikou zimou a silnou vrstvou sněhu trpěla polní i lesní zvěř a také ptactvo. Na ovocném stromoví mrazy nadělaly ohromných škod, místy jsou zničeny celé sady.

     Po kruté zimě nastalo pěkné jaro. Jarní polní práce se zdarem skončeny a stálé počasí dávalo naději na úrodnou žeň. Leč jak minulá zima byla divoká, takové bylo i léto. Vedra s ohromnými bouřemi se předstihovaly ve svém panství a vrcholu toho dosáhla srpnová bouře, která se rozpoutala ve vší své divokosti nejen nad naším krajem, ale i nad mnohými oblastmi naší vlasti. Přinesla ohromné spousty ledových krup neobvyklé velikosti, které nadělaly na veškeré úrodě miliónových škod a mnohým krajům přinesly hotovou hospodářskou zkázu.

     Podzim byl opět velmi krásný, všechny polní práce byly skončeny za poměrně teplého počasí, které trvalo až do první poloviny prosince, o čemž svědčí i to, že ještě 12. prosince se několikráte zablesklo a silně hřmělo. Dva dny před tím byla na obloze krásná duha. Na nezmrzlou půdu napadl první sníh 16. prosince a zdálo se, že se neudrží, ale již 20. prosince ukázal teploměr –5°C a za ním následující dny více, takže Bečva ve třech dnech zamrzla.

     Povodeň na Bečvě v tomto roce nebyla.

2. Poměry hospodářské.

     Ceny produktů zemědělských doznaly v letošním roce katastrofální krise a stav zemědělství je až nebezpečně zasažen přímo na své existenci. Krise tato není jen naše ani evropská, ale je světová a u nás zvláště je ztížena obtížnou situací průmyslu cukerního. Ona má nepříznivý vliv i na naše hospodářská živnostenská a průmyslová odvětví. Takže jeví se i na nich z té příčiny známky deprese. Schází kupní síla venkova, schází hned po žních příliv peněz potřebných k hospodářskému životu.

     Velikým dobrodiním pro naši obec je již dříve provedená elektrisace. Mizí dnes již pomalu žentoury od stodol rolníků a nahrazují se elektrickými motory. Elektřinou se mlátí, řeže řezanka a dříví, šrotuje se aj. Tam ještě, kde je projevováno nepochopení o užitečnosti a výhodách elektřiny, pak to není nepochopení opravdové, spíše jsou jím tušovány slabší poměry finanční.

     Úroda byla dobrá jak na obilninách tak i na okopaninách, ovoci, medu a jiném. Ceny různých životních potřeb byly:

  1 q žita 130 Kč
  1 q pšenice 150 Kč
  1 q ovsa 100 Kč
  1 q ječmene 120 Kč
  1 q brambor 25-30 Kč
  1 q cukrovky 17 Kč
  1 q sena 60 Kč
  1 kopa zelí 100-120 Kč
  1 q slámy strojové 20 Kč
  1 m3 dřeva palivového 50-80 Kč
  1 kg hovězího masa 12-14 Kč
  1 kg vepřového 20 Kč
  1 kg telecího 20 Kč
  1 kg chleba 2,50 Kč
  1 kg dobytek chovný 12 Kč
  1 kg dobytek jateční 8-10 Kč

 

     V měsíci květnu podala obec žádost státnímu pozemkovému úřadu v Praze o příděl lesa z panství Anthoniety Althanové, jehož jest v katastru obce Zbrašova asi 158 hektarů.

     Vyřízení této žádosti jest sledováno a očekáváno s opravdovým zájmem.

     Ze živností jsou v obci zastoupeny: krejčovská, stolařská, obuvnická, bednářská, hostinská a obchodnická.

3. Poměry společenské:

     Výhradním zaměstnání zdejšího lidu jest zemědělství a práce v továrnách v městě Hranicích. Poměry a majetková zařízení jsou vesměs dobré, vesměs slušné, zač lze děkovati rozmachu místních lázní Teplic nad Bečvou. Přes lázeňskou sezónu bydlí na Zbrašově mnoho hostů, kteří jsou dobrými konsumenty menších hospodářských produktů, které jinde majíce běžnou cenu, zde však jsou dobře zaplaceny. Také ceny pozemků jsou stále horentní. Dostati za 1 m2 20 až 30 Kč, není žádnou zvláštností. Občané jsou si také vědomi významu sezóny po stránce hospodářské a proto také vycházejí lázeňským hostům ve všem ochotně vstříc.

     V roce 1929 definitivní učitel a správce školy Alois Doležel odešel počátkem července jako řídicí učitel do Svaté, pošta Zdice v Čechách. Působil zde osm let a svou prací ve škole i mimo školu dobře se zapsal v paměti dětí i občanů. Na jeho byl ustaven zatímní správce školy František Dohnal, definitivní učitel z Drahotuš. Místo učitelky ženských ručních prací Vilmy Řehákové z Hranic ustanovena byla Marie Vránová z Hranic dne 25. listopadu 1929. Učitelem římskokatolického náboženství byl v tomto roce P. František Králík, kooperátor z Hranic.

     Jediný spolek, který na Zbrašově existuje je sbor dobrovolných hasičů, jehož starostou je Josef Duchoň č. 16, náčelníkem Cyril Humplík č. 10, místonáčelníkem František Vavřík č. 15, jednatelem a pokladníkem František Ryška č. 18. Tento sbor pořádal v masopustě svůj ples, 21. července 1929 výlet na zahradě Františka Mastila, 25. srpna dožínkovou zábavu, 29. září oslavný večer tisícího výročí tradice svatováclavské, 28. října lampiónový průvod s proslovem a divadelním představením „Pro Zlatý fond republiky“.

     Český loutkář V. Flaks z Tábora sehrál 17., 18. a 19. prosince loutková představení z různým výchovným obsahem.

     Jsou silně čteny noviny skoro všech běžných politických směrů, avšak nějakých neplodných svárů a půtek za zájmy politických stran zdejší občané neznají.

4. Správa obce:

     Odchodem náměstka starosty Antonína Tomečky z č. 7 do Hranic, povstala v obecním zastupitelstvu mezera. Počet členů doplněn Cyrilem Vavříkem č. 45, asi v lednu vykonána volba nového náměstka, zvolen byl František Kohout č. 13. Jiných změn nebylo.

     V měsíci květnu zvolena a ustanovena nová školní rada jejímž předsedou zvolen František Vavřík č. 15 a jeho náměstkem František Ryška č. 18.

5. Důležitější usnesení obecního zastupitelstva:

     Čeněk Hantek, obuvník a majitel domu č.p. 31 zvolen za obecního sluhu. Týž jest také hajným a polním hlídačem, ponocným a zvláštním poštovním poslem.

     „Lípa Svobody“ byla 16. dubna 1929 z Baránky přesazena na náves před dům č.p. 1, jelikož toto místo bylo prodáno na stavbu manželům Růžičkovým z Hranic.

     Kronikářem obecním zvolen byl pro rok 1929 František Dohnal správce školy.

     Do místní osvětové komise zvolilo obecní zastupitelstvo Josefa Machálku, Karla Paličku a Františka Dohnala. Komise se ustavila takto, předseda Josef Machálka, náměstek Karel Palička, jednatel a pokladník František Dohnal.

4. Novostavby:

     V tomto roce byly započaty a ukončeny novostavby:

     Vila č. 55 manželé Josef a Marie Růžičkovi na Baránce proti hotelu Bláha z názvem „Rozmarýn“. Jest tam asi 6 pokojů pro letní hosty.

     Jižně od obce dokončila vilu č.p. 54 {„Na Výsluní“} Antonie Smetanová, majitelky tiskárny v Litovli,

     Započata, avšak neuskutečněna byla stavba rodinného domku Antonína Mikšíka na Zábraní.

     Pensionát Josefa Hlaváčka z Moravské Ostravy „Na Padělku“ č. 56, {pojmenovaný „Ostravanka“}.

 


 

     V roce 1929 byla dokončena stavba Obecního domu – radnice, započatá již v roce 1928. O níž zde stojí pro paměť budoucím toto:

     Bývalo zvykem, jak je tomu dosud ještě v mnohých obcích venkovských, že obecní úřad byl vždy přestěhován do bytu nově zvoleného starosty, kde se také odbývaly schůze rady a zastupitelstva jakož i různých komisí. Spisy obecní, často staré archiválie valné ceny, z nedostatku místa uloženy po půdách , komorách, prázdných výměncích a kde se dalo. Nehledě ani k obtížnostem po stránce estetické, jest pochopitelné, že se mnohé cenné a důležité spisy ztratily. A při stávajících poměrech nemohl za to býti brán nikdo k zodpovědnosti.

     Stále rostoucími lázněmi Teplice nad Bečvou a přílivem letních hostů do obce vzrůstá také agenda obecního úřadu a proto pomýšleno bylo na postavení budovy, která by vyhovovala po stránce praktické, tak i po stránce representativní. Při hledání příhodného místa, pomýšlelo se původně na to, aby potřebné místnosti přistavěny byly k budově školní se strany severní. Za tím účelem nechaly se také zhotoviti stavební plány, které nakreslil Antonín Číhal zednický a tesařský mistr v Rakově. Při jednání s místní školní radou a správou školy zjištěno, že projektovaná přístavba by nevyhovovala a zvláště proto, že správa školy trvala na podmínce, že ze školní zahrady může býti ponechán ke školní budově jen příchod, respektive příjezd o šířce dva metry, jakož i kolem školní zdi musí táž vzdálenost býti zachována. Proto pomýšleno na nové stavební místo a našlo se. Obec zakoupila od manželů Mastilových č. 8 zahradu na návsi a to 360 m2 za cenu 20 Kč/m2 a nechala na návrh stavitele Antonína Tebicha č. 50 vyhotoviti nové stavební plány Valentinu Kopeckému, staviteli v Hranicích.

     V jubilejním roce 1928, desetiletých oslav trvání naší republiky, zadána stavba témuž staviteli, který v září 1928 se stavbou započal a do konce října toho roku pod střechu přivedl. Úplného dokončení doznala stavba v roce 1929 a sice v červnu. Nalézají se v ní sklep, byt o jedné světnici, kuchyni a spíži pro obecního sluhu, kancelář starosty a místo pro archiv, toto vše v přízemí. V poschodí pak je místnost pro schůze obecního zastupitelstva s přilehlou místností vedlejší a místnost pro veřejnou knihovnu a čítárnu, která má též sloužit pro schůze občanů apod. Na dvoře je postavena kůlna pro dobytčí váhu spolku chovatelů hovězího dobytka.

    V přízemní chodbě jest ve zdi zasazena pamětní deska s letopočtem 1918-1928. Všechny místnosti jsou opatřeny okrasným účelovým nábytkem od firmy Bernkopf z Frenštátu pod Radhoštěm, pěknými kamny a elektrickým osvětlením se žárovkami v ampulích.

     Konečně jak v přízemí, tak v poschodí jsou postaveny záchody, které budou odpovídati všem požadavkům moderní hygieny až se uskuteční záležitost postavení vodovodu.

     Budova působí pěkným dojmem na každého návštěvníka a třebaže si vyžádala nákladu 150.000 Kč, jest za to chloubou a okrasou obce. Celé generace budou za toto dílo vděčné správě obce v čele se starostou Josefem Oravou č. 27, který se za uskutečnění své myšlenky postavil celou svou osobní houževnatostí a energií a byl při tom vydatně podporován svým náměstkem Františkem Kohoutem č. 13, radními Čeňkem Gadasem č. 9, Cyrilem Humplíkem č. 10, jakož i členy zastupitelstva Františkem Horákem č. 22, Josefem Duchoněm č. 16, Josefem Velartem č. 33, Cyrilem Vavříkem č. 45, Františkem Ryškou č. 18, Janem Jednorogem č. 25, Františkem Mastilem č. 8, Karlem Paličkou č. 12 a konečně členy finanční komise Josefem Machálkou č. 20 jako předsedou, Antonínem Mikšíkem č. 3, Ludvíkem Veleckým č. 28 a konečně nejdůležitější osobou při každém podnikání, obecním pokladníkem Františkem Vavříkem č. 15.

     Bylo by nevděkem nevzpomenout zde vzácného pochopení správy obce o umístění veřejné obecní knihovny ve světlé a krásné místnosti v Obecním domě, která až dosud zastrčena byla jako Popelka ve vlhké jizbě prázdné výminky.

     Po kolaudačním řízení novostavby okresním úřadem v Hranicích byl Obecní dům odevzdán svému účelu a sice v neděli 25. srpna 1929.

     Slavnost otevření a odevzdání tohoto domu veřejnosti měla následující program:

  • ráno o 9. hod. byla místní kapli sloužena slavnostní mše svatá, kterou celebroval důstojný pán. P. Antonín Pospíšil, farář v Hranicích,
  • poté byla o 10. hod. v nové budově konána první a proto slavnostní schůze obecního zastupitelstva,
  • odpoledne shromáždila se mládež a občané na Zábraní k slavnostnímu průvodu, který za zvuků hudby došel k radnici,
  • po uvítání zástupců okresního úřadu, vrchního komisaře Bezloju a přednosty kanceláře Hynka Kanclíře, obecních starostů obcí okolních, jakož i všeho občanstva starostou Josefem Oravou, promluvil učitel František Dohnal o významu této slavnosti na théma: „Svorností veliké věci rostou, nesvornosti padají v trosky".
  • po promluvě zapěny hymny a slavnost ukončena prohlídkou budovy občanstvem.

 

Důležitější události:

     Dosavadní okresní školní inspektor prof. Miroslav Kott byl ministerstvem školství jmenován ředitelem učitelského ústavu v Kroměříži.

     V listopadu uskutečnil se konečně prodej lázní Teplice nad Bečvou, čímž tyto přešly do majetnictví Ústřední sociální pojišťovny v Praze.

     Zbrašov, dne 28. prosince 1929.

Zapsal František Dohnal, kronikář.

 


Předchozí díl   Následující díl

Diskuze k článku:Diskuze je aktivní

V diskuzi je celkem 0 příspěvků